Musíme aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po setkání s Bidenem

Nahrávám video

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

„Rusko se nezastaví na Ukrajině,“ prohlásil na úvod schůzky v Oválné pracovně Biden. Českému premiérovi poděkoval za muniční iniciativu a zdůraznil roli Severoatlantické aliance. Prohlásil také, že americký Kongres musí schválit pomoc Kyjevu nyní.

Schválení podpory ve výši šedesáti miliard dolarů (1,4 bilionu korun) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.

Petr Fiala před Bílým domem
Zdroj: ČTK/AP/Alex Brandon

„Vztahy mezi našimi zeměmi jsou velmi silné a mají velmi dlouhou tradici,“ uvedl v Oválné pracovně před novináři Fiala. Připomněl také, že munice, kterou Česko pro Ukrajinu prostřednictvím iniciativy s dalšími partnery shání, by měla dorazit na bojiště v horizontu týdnů. Podpora Ukrajiny musí prý trvat co nejdéle.

USA a Česko sdílejí podle Fialy stejné hodnoty – lidská práva, svobodu, demokracii. „Potřebujeme se vyrovnat s výzvami, jako jsou ruská agrese na Ukrajině, terorismus či složitá situace na Blízkém východě,“ uvedl Fiala. V takové situaci je podle něj hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí nutností.

Setkání s Bidenem se podle ministerského předsedy uskutečnilo v přátelské atmosféře. Při brífinku po schůzce uvedl, že Biden ocenil roli Česka v současném světě i vzájemné vztahy. Fiala také připomněl, že podstatná budou i úterní jednání v americkém Kongresu.

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl také Fiala. Nemohou prý připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila.

Nahrávám video

Fialův příjezd do Bílého domu nabral podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala zhruba třicet až čtyřicet minut zpoždění. Důvod prodlevy znám není. Jednání mezi českým premiérem a americkým prezidentem se pak oproti původnímu plánu protáhlo.

Hospodářské vztahy

Jedním z hlavních bodů jednání mezi Fialou a Bidenem má být hospodářství. Pro Česko jsou Spojené státy druhým největším obchodním partnerem mimo státy Evropské unie. Z USA se do tuzemska o trochu více dováží, loni to bylo za více než 127 miliard korun. Naopak české firmy do USA poslaly zboží za více než 112 miliard korun.

Nejčastěji se pak jedná o telekomunikační zařízení, elektronické přístroje nebo zařízení pro zpracování dat – třeba počítače. Pro Česko je důležitý například dovoz strojů, ropných olejů a také zkapalněného plynu.

Spolupráce USA a Česka v zahraničním obchodě v roce 2023 (v miliardách korun)
Zdroj: Český statistický úřad

Premiér bude v průběhu cesty do USA jednat s americkou stranou o další modernizaci české armády, vedle toho i o spolupráci v jaderné energetice. Tamní firma Westinghouse začne letos doručovat palivo pro elektrárnu Dukovany, v příštím roce do Temelína. Česko má pak zájem o spolupráci s Amerikou při výstavbě menších modulárních reaktorů a elektráren na Ukrajině.

Strakova akademie o setkání Fialy s Bidenem usilovala dlouhodobě, časový odstup je podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zdůvodnitelný tím, že americký prezident je „extrémně vytížený člověk“. „Setkává se s mnoha státníky a Česká republika – přiznejme si – není na světové mapě mezi těmi nejdůležitějšími státy,“ podotknul.

Nahrávám video

Za evropské partnery

Pondělíček připomněl, že k setkání přispěla i česká iniciativa, která má zajistit více munice pro ukrajinskou armádu. „Bílý dům to zdůraznil v prohlášení z března, kdy návštěvu ohlašoval, že Česká republika je velice dobrým spojencem NATO. Dá se to vnímat v tomto kontextu jako výraz nebo odměna za pevné spojenectví,“ řekl.

Se žádostí o odblokování pomoci Ukrajině Fiala ovšem nepřichází do Bílého domu sám, jak poznamenal zpravodaj ČT ve Spojených státech Martin Řezníček. „V téhle konkrétní věci za ním stojí několik dalších států, jako je například Nizozemsko, Belgie, Dánsko a několik dalších,“ přiblížil.

„Součástí cesty do Spojených států má být také snaha – od setkání v CIA přes Bílý dům až po zítřejší (úterní) setkání v Kongresu – vymanit se ze skupiny B9 – Bukurešťské devítky, tedy středo- a východoevropských států, a ukázat americkým činitelům, že Česko hraje ve vyšší diplomatické lize a že je silným, spolehlivým a samostatným spojencem,“ uvedl Řezníček.

„Premiér Fiala tam v určitém smyslu nejede jen za Českou republiku. Víme, že návštěvě předcházely konzultace s celou řadou evropských spojenců, (…) podle mého názoru to znamená, že premiér jede do Washingtonu tlumočit stanoviska nejenom České republiky, ale také stejně smýšlejících evropských partnerů a spojenců,“ uvedl k Fialově návštěvě bývalý velvyslanec Česka v USA Michael Žantovský ve speciálním vysílání ČT24.

„V oblasti východní Evropy můžeme plnit roli, kterou Američané těžko mohou suplovat někým lepším, než jsme my. A my ji asi plníme,“ řekl k pozici Česka bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. „To, jak se politika a zpravodajské služby dokáží poměrně efektivně podporovat – v případě České republiky – určitě stojí za zaznamenání. Myslím, že toho si naši partneři a spojenci určitě všímají,“ podotknul.

„Čas vyhrazený oběma českým premiérům – ať už v roce 2019 nebo 2024 – je víceméně totožný,“ připomněl bývalý zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Rozdíl mezi oběma návštěvami je v doprovodu, zatímco expremiéra Babiše s manželkou Monikou vítal Trump s chotí Melanií, Fiala navštíví Bidena bez doprovodu manželky Jany.

Návštěva v sídle CIA

Dopoledne amerického času se Fiala setkal s ředitelem CIA Burnsem a jeho kolegy. Diskutovali převážně o bezpečnostní situaci ve světě. „Byli tam i ředitelé našich klíčových služeb – ÚZSI (Úřadu pro zahraniční styky a informace), BIS (Bezpečnostní informační služby), vojenského zpravodajství a také národní bezpečnostní poradce,“ popsal premiér. Pozvání do sídla CIA i následná debata podle předsedy vlády ukázaly vysokou míru důvěry ze strany Spojených států, je prý ale i oceněním za spolupráci v bezpečnostní oblasti mezi oběma zeměmi.

Nahrávám video

Do centrály americké tajné služby v Langley zavítal při své návštěvě USA před pěti lety i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Podle diplomatů byl Babiš pravděpodobně prvním vysokým představitelem České republiky, který byl do ústředí CIA pozván a jednal s jejím vedením.

„Spolupráce má dlouhodobější trvání. Zdá se, že se jenom prohlubuje, což je dobře, a že důvěra ze strany Američanů je tam skutečně velká,“ uvedl k setkání zástupců tuzemských bezpečnostních složek a americké CIA amerikanista Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPředsedou horní komory senátoři znovu zvolili Vystrčila

Senátoři na první schůzi v povolebním složení znovu zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Pro Vystrčila hlasovalo 69 členů komory. Před volbou znovuzvolený šéf horní komory řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volit se budou i místopředsedové. Těmi nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 1 hhodinou

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.