Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.
Zdechovský hodnotí závěry summitu pozitivně. „Myslím si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc, o kterou žádala. Až na padesát stíhaček, které chtěla navíc nad těch sedmdesát, o kterých se mluvilo původně, dostala vše. V tomto směru byl summit jednoznačně úspěšný a ukázal soudržnost států NATO.“
Poslance Kobzu výsledky z Washingtonu nepotěšily. „Přemýšlím nad tím, jestli nás to kolektivní rozhodnutí nepřiblíží blíže ke globální válce. Dosud probíhala pomoc na bilaterální bázi, nyní se NATO rozhodlo zapojit jako organizace. To mě děsí. Marně jsem při sledování summitu hledal jedno slovo, a to je mír.“
Kobza také promluvil o cestě maďarského prezidenta, při které jednal s ukrajinským prezidentem Zelenským, ruským lídrem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Jen doufám, že Orbánova cesta po těch důležitých zemích bude úspěšná. Protože bez takových prostředníků to nepůjde.“
Turecko prostředníkem nebude, míní Zdechovský
Přestože Rusko pokračuje v napadání ukrajinského území a například před pár dny jeho vzdušné útoky zasáhly nemocnici v Kyjevě, Kobza věří, že by bylo možné jednat o ukončení války. „Prostředníkem by mohlo být například Turecko nebo Čína. Nevím, jestli by mohlo důvěřovat nějakému státu ze západu,“ míní.
„Já jsem v uplynulých letech jednal s diplomaty z Turecka a myslím si, že ví, že Rusko žádný mír nechce, protože se snaží dosáhnout svých vojenských a politických cílů,“ oponoval Zdechovský.
Europoslanec rovněž nevidí žádný způsob, jak by mohl Viktor Orbán splnit cokoliv mimo bilaterálních cílů, které jsou výhodné přímo pro něj. „Je jedním z těch, který na válce vydělává. Maďarský průmysl dodává různé materiály a ta země není tak neutrální, jak by to mohlo vypadat,“ uvedl.
Střely s dlouhým doletem v Německu
Na summitu NATO se Berlín se Spojenými státy dohodl, že americká armáda v roce 2026 na území Německa rozmístí střely dlouhého doletu. Bude to poprvé od konce druhé světové války. „Je to taktický krok na odstrašení Ruska a jeho zbrojení. V minulosti jsme mohli slyšet vrcholné ruské politiky říkat, že nehodlají zastavit na Ukrajině. Myslím si, že je potřeba přestat být naivní a udělat maximum pro to, abychom odstrašili Rusko od jakýchkoliv neuvážených kroků,“ poznamenal Zdechovský.
Kobza situaci vidí jako druhou karibskou krizi. „Vnímám to jako nebezpečnou eskalaci napětí. Doufám, že se objeví druhý Chruščov a Kennedy, kteří se dohodnou a ty věci urovnají.“
Zdechovský střely dlouhého doletu považuje spíše za „psychickou pomoc“ Německu. „Nevidím to jako žádnou krizi, s touto historickou událostí bych to nesrovnával.“
Prezidentská kampaň v USA
Kampaň před prezidentskými volbami ve Spojených státech pokračuje, Joea Bidena čeká v pondělí další velký televizní rozhovor. Republikáni budou mít v Milwaukee svůj národní sjezd, kde Donald Trump získá oficiální nominaci. Oznámí také jméno svého kandidáta na viceprezidenta.
„Zkušenosti do politiky patří, ale ne nutně v tomto případě. Myslím si, že pozice prezidenta USA vyžaduje výrazně mladšího kandidáta a větší tah na branku, než jaký jsme viděli jak u Trumpa, tak Bidena,“ řekl Zdechovský.
Nominaci obou kandidátů vidí Kobza jako znamení hlubokého rozdělení americké společnosti. „Kdyby v tuto chvíli došlo k výměně těch dvou pánů, které lze považovat za symboly svých stran, mohlo by to vést k ještě většímu rozkolísání společenské nálady,“ míní.
Spekulace o Bidenových schopnostech
Průběh summitu v USA narušovaly spekulace o tom, jestli by americký prezident Joe Biden neměl odstoupit z boje o Bílý dům. On sám je na závěr vrcholné schůzky přiživil dvěma přeřeky, po který si vyslechl další stranické výzvy, aby kandidaturu stáhl. Zatím se jí ale vzdávat nehodlá.
„Je to rozptýlení od těch důležitých věcí, o kterých se jednalo,“ řekl amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček o Bidenových přeřecích. Věří, že u mladšího kandidáta by podobné přešlapy neměly takovou pozornost.
Biden čelí velkému tlaku ze svého okolí k odstoupení. „Tou nejcitelnější věcí je pravděpodobně to, že sponzoři demokratů odmítli darovat slíbených devadesát milionů dolarů, pokud bude nynější prezident nadále kandidovat,“ vysvětlil Pondělíček. Za poslední čtvrtletí vybrala Bidenova kampaň asi 264 milionů dolarů. „Peníze by nakonec mohly být tím klíčovým faktorem.“
Bidenův případný náhradník
Podle Pondělíčka se kandidát, který by mohl Bidena v kampani vystřídat, postupně vykrystalizoval. „Původně jich bylo více, ale všichni již kandidaturu odmítli, tudíž je tím hlavním viceprezidentka Kamala Harrisová,“ poznamenal.
„Pak je ovšem otázka, zda je takový krok z hlediska voliče potřeba. Kdyby v dalším Bidenově volebním období došlo k tomu, že by úřad nemohl nadále zastávat, právě Harrisová ho automaticky vystřídá,“ upozornil Pondělíček.
Věk obou kandidátů se pohybuje okolo osmdesátky. To, že se neprosadil žádný mladší kandidát, si vysvětluje amerikanista jednoduše. „Bylo by nevídané, kdyby v primárkách nezvítězil obhajující prezident, čímž oba kandidáti prakticky jsou. V historii tomu tak snad vždy bylo, pokud se sám někdo nerozhodl odstoupit.“
