Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zasedáním Rady NATO–Ukrajina na summitu ve Washingtonu uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Kyjev podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad pět set kilometrů.
Zelenskyj považuje za nutné zachovat jednotu s partnery v NATO, Stoltenberg ocenil ukrajinské reformy
Události ČT: Summit NATO ve Washigtonu (zdroj: ČT24)
Summit podle Zelenského vedl ke konkrétním úspěchům. Uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina také podepsala bezpečnostní dohodu s Rumunskem, příští týden ji podepíše s Českem.
Stoltenberg varoval, že Rusko chce sabotáží, kyberútoky a dalšími nepřátelskými akcemi zastrašit spojence v NATO podporující Ukrajinu, efekt je ale opačný. Řekl také, že právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska.
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na okraj summitu NATO vyzval, aby byla zrušena omezení, která se vztahují na zbraně, jež na Ukrajinu dodávají její spojenci. Zrušení podobných omezení by podle něj „změnilo pravidla hry“ v boji proti ruským okupantům. Také Zelenskyj uvedl, že pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá omezení ohledně útoků na vojenské cíle v Rusku, a dodal, že o tom hovořil i s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Spojené státy v rámci summitu oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger, dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 milimetrů, naváděné střely či protitankové systémy Javelin a AT-4, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Zelenskyj před schůzkou uvedl, že s šéfem Bílého domu bude diskutovat o tom, jak docílit spravedlivého konce války, a zároveň vyzval k uspořádání dalšího mírového summitu ještě letos. Po jednání s tureckou hlavou státu Recepem Tayyipem Erdoganem Zelenskyj oznámil, že Ankara a Kyjev připravují konferenci o potravinové bezpečnosti a svobodě plavby. Erdogan řekl, že Turecko usiluje o obnovu dohod pro bezpečnou přepravu zemědělských produktů přes Černé moře.
Norský premiér Jonas Gahr Störe ve čtvrtek oznámil, že země poskytne Ukrajině miliardu norských korun (2,18 miliardy korun) na posílení její protivzdušné obrany. Ve středu už přitom severská země oznámila, že Ukrajině daruje šest stíhacích letounů F-16.
Pavel: Úspěch Ukrajiny je naším životním zájmem, pomáháme tím sami sobě
Českou delegaci na vrcholné schůzce vedl prezident Petr Pavel. Už ve středu se sešel se Zelenským, schůzky se zúčastnili i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle Lipavského česká strana Ukrajině potvrdila, že dodávky munice zajištěné skrze tuzemskou iniciativu budou pokračovat. První dodávka zhruba padesáti tisíc kusů munice dorazila na Ukrajinu v červnu, cílem je dopravit půl milionu kusů do konce roku.
Brífink prezidenta Pavla na summitu NATO (zdroj: ČT24)
Až na jednu výjimku se všechny státy na summitu NATO jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát to, co potřebuje k obraně, řekl po summitu prezident Pavel. „Její úspěch v této agresivní válce Ruska je naším životním zájmem. Proto to také není o tom, jestli chceme, nebo nechceme pomáhat Ukrajině, ale je to o tom, jestli chceme, nebo nechceme pomáhat sobě – abychom my žili v bezpečí a ve světě, kde platí pravidla.“
Pavel reagoval i na informaci stanice CNN, že USA a Německo překazily plán Ruska na zavraždění šéfa německé zbrojovky Rheinmetall. „Je to další z důkazů toho, že Rusko se rozhodlo vést proti Západu nejen informační válku, ale i hybridní. Pokud někdo pochyboval o tom, že jsou to akce, které jsou koordinované, že jsou to akce, které jsou dobře připravené, ale také řízené z nejvyšších míst Ruské federace, tak tyto akce jasně potvrzují, že tomu tak je,“ komentoval to prezident. „Je třeba dát Rusku najevo, že ani hybridní útoky, ani informační válka, ani kybernetické útoky nás neodradí od toho, abychom dělali to, co považujeme za správné.“
Tisková konference Zelenského a Stoltenberga na summitu NATO (zdroj: ČT24)
Čtyři evropské státy budou společně vyvíjet střely s dlouhým doletem
Na okraj summitu uvedli ve společném prohlášení ministři obrany Francie, Německa, Itálie a Polska, že budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů.
Ministři obrany Francie, Německa a Polska už na sklonku června oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem. Střely s plochou dráhou letu s dosahem několika stovek kilometrů jsou opět velmi žádané od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022. Moskva zpoza hranic ostřeluje Ukrajinu, zatímco Kyjev se snaží vracet údery na cíle na území Ruska.
Washington a Berlín ve středu uvedly, že Spojené státy budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Dočasné rozmisťování nových zbraní má posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Stávající evropské zásoby střel s plochou dráhou letu zahrnují poměrně staré a nákladné systémy jako britský Storm Shadow, francouzský SCALP a německý Taurus. Mezi evropskými státy nepanuje jednota ohledně dodávek těchto systémů na Ukrajinu kvůli obavám, že údery v hloubi ruského území zbraněmi dodanými evropskými státy by mohly válku eskalovat na regionální konflikt.
K podpoře členství Kyjeva v NATO se formálně přidalo i Slovensko, Fico ale mluví jinak
Už po středečním prvním pracovním zasedání summitu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že si Aliance přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem; není ovšem zatím jasný termín tohoto kroku. Zelenskyj ve čtvrtek řekl, že Ukrajina je velmi blízko cíli stát se členem NATO. Domnívá se, že dalším krokem bude přizvání a následně členství.
Zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan připomněl, že k dokumentu, v němž stojí, že Ukrajina je přizvána ke členství v Alianci, se formálně přidala i Bratislava. „A to je z pohledu Slovenska důležité, neboť doposud vykazovalo navenek cokoliv, jen ne souhlas se členstvím Ukrajiny v NATO za současných podmínek,“ poznamenal. Dodal nicméně, že de facto všechny členské státy se shodují na tom, že dokud bude v zemi válečný konflikt, nepřichází členství Ukrajiny na pořad dne.
Slovenský premiér Robert Fico ale ve čtvrtek prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války. „Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do Aliance nepodpoří.
Jan Šilhan k summitu NATO (zdroj: ČT24)
„Vměšování,“ kritizuje Rusko a Čína
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na potvrzení závazku členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc ve výši čtyřicet miliard eur (zhruba bilion korun) uvedl, že aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. NATO podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten přitom rozpoutalo před deseti lety Rusko, když nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo válku na Donbasu. Před více než dvěma lety svou agresi ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí do napadené země.
A reakce přichází i z Číny. V deklaraci přijaté ve středu totiž Aliance poprvé obvinila Peking z toho, že dodává Rusům součástky do zbraní a další zboží, které Moskva využívá ve válce proti Ukrajině. Čínskou lidovou republiku spojenci označili za „rozhodujícího“ aktéra, který Rusku umožňuje v agresi pokračovat. „Írán a Severní Korea poskytují přímou vojenskou podporu, zatímco Čína podepírá ruskou válečnou ekonomiku,“ prohlásil také generální tajemník Stoltenberg. Podle NATO jde o významný strategický posun. Ještě před pěty lety Aliance oficiálně Čínu jako zdroj obav nevnímala.
Peking Alianci vyzval, aby přestala vytvářet chaos v Asii, vměšovat se do vnitřní politiky Číny a očerňovat její pověst, informovala agentura AP o prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lin Ťiena. Ten prohlásil, že „takzvaná bezpečnost NATO“ je na úkor bezpečnosti jiných zemí. Čína podporuje ruské tvrzení, že rozšiřování NATO představuje pro Rusko hrozbu, napsala AP.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na okraj summitu řekl, že Maďarsko nechce, aby se NATO stalo protičínským blokem, takové snahy nepodpoří. Odpověděl tak na otázku ohledně úsilí Aliance posilovat spolupráci v oblasti Indo-Pacifiku. Poznamenal také, že přijetí Ukrajiny do NATO by oslabilo jednotu Aliance.
Šéf české diplomacie Lipavský podotkl, že Číně je potřeba vyslat jasný signál, že není v jejím zájmu, aby podporovala nebo umožňovala ruskou imperiální agresi proti Ukrajině. „Buďme v tom citliví, musíme ale být připraveni takové kroky udělat,“ dodal šéf diplomacie.
„Čína je bezpochyby největším podporovatelem Ruska, a to především v technologiích, které se Rusku nedostávají. Pokud by Čína tak výrazně nestála za Ruskem, pak by zřejmě průběh války vypadal úplně jinak,“ řekl po summitu prezident Pavel.
„Vzhledem k tomu, že se Čína do konfliktu zatím nijak aktivně nezapojila – Rusku dodává především duální technologie –, tak není zřejmě namístě označit Peking za stejnou hrozbu jako Moskvu. Na druhou stranu je potřeba, aby Čína vnímala, že podporou Ruska se sama dostává do izolace, že se dostává na stranu těch, kdo se neštítí bombardovat civilní cíle včetně dětských nemocnic. A pokud Čína chce být světovou velmocí, která bude respektovaná, musí sama respektovat pravidla, podle kterých svět funguje už od druhé světové války,“ dodal s tím, že je třeba se bavit se všemi demokratickými zeměmi o společném postupu ve vztahu k Pekingu. „Čína musí cítit, že jsme jednotní, jinak bude jednat podle principu ‚rozděl a panuj‘.“
Aliance a její čtyři partneři z Indo-Pacifiku – Austrálie, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Korea – se dohodli na posílení spolupráce ve čtyřech oblastech, včetně kybernetické obrany a boje proti dezinformacím. Další dvě nové společné iniciativy, na nichž se dohodli během summitu NATO, se podle představitelů týkají poskytování lékařské pomoci Ukrajině a spolupráce v oblasti nových technologií, jako je umělá inteligence.
„Štěstí“ pro Británii
Summitu NATO se účastní i nový britský premiér Keir Starmer. Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský poznamenal, že je pro něj událost „obrovským štěstím“ – za běžných okolností by se totiž na setkání s tolika světovými lídry muselo pracovat týdny i měsíce. „Je to skutečně obrovský restart pro britskou zahraniční politiku,“ komentoval zpravodaj.
Řekl také, že Británie byla vždy v čele pomoci Kyjevu. „Myslím si, že Británie v pohledu na Ukrajinu zůstává ve svém kurzu jednotná. Dokonce zaznělo, že možná se mění vláda, ale rozhodně se nemění vztah s Ukrajinou,“ dodal Dolanský.
Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský o summitu NATO (zdroj: ČT24)