Summit NATO ve Washingtonu se koná ve stínu jednoho z nejmasivnějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Čeští politici ve vysílání ČT mluvili o vzkazu ruského vůdce Vladimira Putina i o tom, jaké debaty úder vyvolá na summitu. Kromě situace na Ukrajině podle nich státníci budou zřejmě „sledovat“ i stav amerického prezidenta Joea Bidena.
Putin poslal Západu „dlouhý nos“, míní Dvořák. Útok dle politiků ovlivní summit NATO
Události, komentáře: Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda v debatě o summitu NATO a Ukrajině (zdroj: ČT24)
Terčem masivního ruského útoku se stala dětská nemocnice, obytné domy, poničena byla i porodnice. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) událost summit ovlivní. „Protože je to určitý politický signál. Byly to civilní objekty,“ poznamenal.
Míní, že těmito útoky budou účastníci summitu argumentovat. Upozornil nicméně, že většina závěrů schůzky je připravena dopředu. „Speciálně ta opatření vojenského charakteru, podpora Ukrajiny. Nicméně bude to zarámováno tím brutálním aktem teroristického ruského režimu,“ dodal.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) útok považuje za jednoznačný Putinův vzkaz. „Je to, když to řeknu hodně slušně, dlouhý nos, který posílá nejen celé Evropě a Západu, ale v podstatě i (maďarskému premiérovi Viktoru) Orbánovi,“ řekl. Orbán s Putinem jednal v Moskvě jen několik dní před masivním leteckým úderem.
„Moc pozdě a moc málo“
Na závěr summitu by ministr rád slyšel o razantnější pomoci Ukrajině. „Myslím, že ten včerejší (pondělní) tragický moment by mohl a měl být nějakým dalším startérem, ale bohužel už jsme těch startérů minuli několik a nejsem si jist, že tentokrát ta reakce bude odvážnější,“ vyjádřil obavy.
Podle něj se znovu ukazuje, že podpora Ukrajiny přichází „moc pozdě a moc málo“. „Možná jsme už dávno měli začít mnohem razantnější podporu a nemuseli jsme se dožít těchto trpkých konců,“ poznamenal. Tím, zda se podaří na summitu prosadit silnější reakci, si není jist, zazní ale slova o podpoře Ukrajiny, odsouzení ruských útoků a porušování mezinárodních principů zásad práva.
S tím, že zazní jednoznačné odsouzení, souhlasí i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „A v tom bude shoda, protože to je jasné, to bylo flagrantní porušení i takzvaného válečného práva,“ uvedl. Je přesvědčen, že je potřeba podporovat Ukrajinu. Podle něj je nicméně potřeba v rámci Aliance udržet soudržnost. „Aby nedošlo k tomu, že by byli někteří aktivnější a jiní méně aktivní a navzájem se hodnotili, popřípadě soudili, kdo jak je aktivní,“ řekl s tím, že právě soudržnost je pro něj absolutní prioritou.
Smetana: Protivzdušná obrana je vzácná pro každého
„Určitá naštvanost, že se taková zvěrstva dějí, samozřejmě každého člověka nebo většinu lidí ovlivní,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). Podle něj je potřeba přemýšlet a rozhodovat se, co bude ku prospěchu Ukrajiny. „Aby to vedlo, řekněme, minimálně k příměří a aby k takovýmto zvěrstvům nedocházelo, a to je ta zodpovědnost a rozhodování politiků,“ řekl.
Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy se domnívá, že údery summit ovlivní symbolicky. „Určitě je to téma, které tam bude rezonovat. Koneckonců ve vyjádření řady účastníků tohoto summitu jsme slyšeli odkazy na tyto události,“ připomněl.
„Na druhou stranu to, že Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany, munici do těchto systémů a že je to jedna z klíčových věcí, která pomáhá Ukrajině bránit nejen frontové linie, ale právě i města, civilní infrastrukturu, civilní budovy, to víme dlouhodobě,“ upozornil.
Takové dodávky jsou podle něj nicméně pro státy Aliance poměrně problematické. „Je relativně nízká politická vůle se zbavovat těchto systémů, protože jsou pro každý stát velmi vzácné, státy s nimi počítají ve svých bezpečnostních strategiích a prostě není jich dostatek,“ poznamenal. Nedokáže si proto představit, že by poslední události nějak zásadně změnily objem pomoci.
Alianční koordinace pomoci pro Ukrajinu
Tématem dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy bude i budoucnost „velké proukrajinské aliance“. „Která se z vojenského hlediska scházívala v německém Ramsteinu, která sdružovala padesát plus zemí a která koordinovala posílání výzbroje, výstroje, raket, granátů a podobně na Ukrajinu. A to bylo pod americkým vedením, teď na tomto summitu se státy dohodnou na tom, že se to bude nadále projednávat pod aliančním vedením,“ řekl s tím, že věří, že se nový formát pro podporu Ukrajiny přijme, a to i navzdory možným námitkám některých členů.
Metnar uvedl, že ANO od počátku volalo po větší koordinaci z úrovně Aliance nebo Evropské unie. „Já tento krok, že si na sebe Aliance vzala tento úkol, vítám – z hlediska nastavení systému, možností a z hlediska efektivity,“ ocenil.
Interview ČT24: Bývalý diplomat Karel Kovanda (zdroj: ČT24)
Žáček se nedomnívá, že by Rusko krok vnímalo jako zapojení Aliance do konfliktu. „Myslím si, že k tomu NATO přistupuje poměrně pozdě – po dlouhé diskuzi, po dlouhém zvažování, také po analýze ruských kapacit a budoucího vývoje války z ruské strany. A také, přiznejme si, pod tlakem určité politické situace – spekulace o tom, že to může být příprava i na to, že by Donald Trump mohl vyhrát ve Spojených státech volby,“ řekl.
Podle Kovandy se Aliance musí zejména v kontextu Ukrajiny přestavět způsobem, aby nebyla náchylná k tomu, když se v některé zemi změní vláda či prezident. „A samozřejmě v tomto úsilí jsou všechny zraky obráceny vůči bývalému prezidentu a možná budoucímu prezidentu Trumpovi,“ nastínil.
Biden pod drobnohledem
Kovanda se domnívá, že účastníci summitu budou při rozhovorech s americkým prezidentem Joem Bidenem pečlivě sledovat, jak se chová, mluví – a jak se „drží“. Podle něj se ale stoprocentně nestane, že by na současného šéfa Bílého domu chtěl někdo přitlačit, aby odstoupil z kandidatury na obhájení postu. „To se prostě nedělá,“ podotkl. Není podle něj ale sporu o tom, že Biden není v dobré kondici, a to jak fyzicky a mentálně, tak i politicky.
Také Žáček odhaduje, že na Bidena bude upřena obrovská pozornost. „Nesmí si dovolit jediné zaškobrtnutí. Musí vystupovat jako silný lídr,“ řekl. I podle Metnara bude summit pro současného šéfa Bílého domu poměrně velkým testem.
Orbánova odvaha, nebo podraz?
Účastníkem summitu bude i maďarský premiér Orbán, který do Washingtonu míří z Číny, předtím navštívil Rusko. Podle Metnara Orbán „prokázal určitou odvahu“. „Vidíme, že tato iniciativa nic moc nepřinesla, ale na druhou stranu to může být začátek něčeho. Ale určitě, kdyby to k ničemu nevedlo, nemůže se stát nic horšího, než to teď je,“ hodnotil.
Podle Žáčka Orbán prokázal odvahu v negativním slova smyslu. „Jak víme z reakcí představitelů Evropské unie, ale také NATO, tak to vlastně všechno udělal na vlastní pěst. Myslím, že v tom hraje roli jeho dlouhodobá vnitrostátní politika. Určitě to není něco, co by vedlo k rychlejšímu ukončení konfliktu Rusko–Ukrajina,“ míní.
Žáček nevěří, že by se Orbánovi podařilo přivést Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. „Není zde žádná informace o tom, že by Putin vítal jakékoliv jednání, že by chtěl ten konflikt urovnat,“ řekl.
90' ČT24: Předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček, předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar a výzkumný pracovník Michal Smetana v debatě o summitu NATO (zdroj: ČT24)
Dle Dvořáka ani sám Orbán nemohl očekávat jiný výsledek svých cest. „Celá ta jeho cestovatelská mánie, kterou teď předvádí, je podle mého názoru mnohem více vzkazem domů, nežli nějakou skutečnou mezinárodní diplomatickou iniciativou,“ soudí.
Dvořák také kritizoval, že Orbán podle něj zneužívá své současné postavení šéfa vlády předsednické země Evropské unie. „To je nesmírně škodlivé a je to další, s odpuštěním za to nediplomatické slovo, podraz pana premiéra vůči Evropské unii,“ kritizoval s tím, že Orbán takto dává oponentům do ruky argument, že je navštívil vysoký představitel EU.
„Já to nevidím jako nějakou zradu, protože všichni aktéři, kteří vědí, o co jde, vědí, že Viktor Orbán nejedná jménem Evropské unie a už vůbec ne jménem Severoatlantické aliance,“ reagoval Svoboda. Orbánovu cestu neodsuzuje. „Snaží se touto iniciativou možná zprostředkovat mír, jestli se podaří, nebo nepodaří, to nevím,“ dodal.
Ve stopách Stoltenberga
Na summitu bude také potvrzen Mark Rutte v pozici nastávajícího generálního tajemníka Aliance, který v říjnu vystřídá Jense Stoltenberga. Rutte má podle Kovandy pověst člověka, který stojí velmi odhodlaně na straně podpory Ukrajiny. „Všechna očekávání jsou ta, že Mark Rutte bude pokračovat ve Stoltenbergově dědictví a povede Alianci k podpoře Ukrajiny tak, jak ji vedl Stoltenberg,“ míní.
Také podle Žáčka může Rutte navázat na odkaz Stoltenberga. „Který působil v době největší krize po roku 1989 v rámci NATO. Myslím si, že ty procesy zvládnul,“ hodnotil.
Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. Podle Kovandy je jeho zkušenost coby bývalého předsedy vojenského výboru NATO „nepodcenitelnou výhodou“. „To, co v Alianci zažil, je zkušenost, kterou dnes na tom summitu a ostatně při každém jednání Aliance může zúročit a také ji zúročuje. O tom nepochybuji,“ řekl.
