Jense Stoltenberga s největší pravděpodobností vystřídá v čele NATO nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte. Ten si už zajistil podporu všech 32 členů Aliance včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. V Nizozemsku říkají Ruttemu „teflonový Mark“, přízeň lidí si získal skromností i svými vyjednávacími schopnostmi. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.
Funkci by měl Rutte převzít letos 1. října. Post šéfa NATO přitom nebyl jeho vysněnou prací. „Nejdříve jsem o ni neusiloval, ale se vším, co se stalo na Ukrajině, a nestabilitou ve světě, někteří lidé začali říkat, že bych to mohl dělat. Pomyslel jsem si, že to je něco, co nemůžu jen tak přehlížet,“ vysvětluje končící nizozemský premiér.
Podporu rychle získal od klíčových spojenců, jako jsou Spojené státy, Francie nebo Velká Británie. Rumunský prezident Klaus Iohannis kandidaturu vzdal a Rutte zůstal jediným vážným adeptem.
Na svou stranu získal po měsících tvrdého odporu i Maďarsko, které v minulosti ostře kritizoval za nedodržování demokratických principů. „Maďarsko je připraveno podpořit premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Ujistil mě, že jeho cílem bude jednat se všemi spojenci se stejnou mírou pochopení a respektu,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.
Maďarskou podporu získal za slib, že Budapešť nebude muset na Ukrajinu poslat své vojáky ani finance. Proti Ruttemu se původně stavělo rovněž Slovensko a Rumunsko. „Slovensko nebylo nikdy tak vyhraněné, tvrdilo, že by uvítalo kandidáta z východní Evropy. Do té doby, dokud kandidoval rumunský prezident Iohannis, s podporou Rutteho váhalo,“ říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Rutte patří k nejhlasitějším zastáncům Kyjeva, kterému neváhal třeba přislíbit tolik potřebné stíhačky F-16. Funkce by se měl chopit na podzim před další tuhou zimou, kdy Kyjev bude zřejmě znovu hledat oporu, protože Rusko vytrvale útočí na ukrajinskou infrastrukturu.
Kromě podpory Ukrajiny považuje Rutte za klíčové, aby se v Evropě dál zvyšovaly výdaje na obranu. „Naštěstí většina zemí je na dvou procentech, ale je to těsné, vzhledem k současné situaci ve světě a nebezpečím, která existují,“ konstatoval Rutte.
Dobré vztahy s Trumpem
Nízké výdaje spojenců na obranu dlouhodobě kritizuje americký exprezident a opětovný republikánský kandidát Donald Trump, který zpochybňoval i důležitost Aliance. Řada spojenců se nyní obává, co by jeho vítězství znamenalo pro pomoc Ukrajině.
Právě Rutte, kterému se přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním ale dokázal v minulosti najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 tehdejší americký prezident.
Za nejtěžší úkol generálního tajemníka považuje Landovský právě zachování transatlantických vztahů. „Udržet Američany v Evropě patří k tomu úplně základnímu,“ konstatoval velvyslanec.
Rutte má pověst dobrého vyjednavače a doma dostal přezdívku „teflonový Mark“.
„Vyjednávání, a to zejména na úrovni hlav států a vlád, je úplně klíčovou vlastností, a pak pevná vůle při dosahování spojenecké jednoty. Jsou to opravdu tisíce a tisíce hodin zasedání Severoatlantické rady, kterých se generální tajemník účastní, a to vyžaduje velkou vytrvalost a odolnost,“ podotkl Landovský.
Během politické kariéry dokázal Rutte přežít i velké politické otřesy. Voliče si získal svojí skromností. Za prací vyráží někdy na kole, jako dobrovolník vyučuje na střední škole, používá tlačítkový mobil a stále bydlí v bytě, který si pořídil už jako student.
Vysoko nastavená laťka
Vedle mnoha jiných čeká Rutteho po tříměsíční pauze jeden mimořádný úkol, a to navázat na odkaz Stoltenberga. Dosluhující generální tajemník provedl NATO turbulentní dekádou.
Jeho stoický, ale přesvědčivý styl vnášel stabilitu i do tak dramatických situací, jakými bylo stahovávání spojeneckých sil z Afghánistánu či zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I proto byl jeho mandát prodlužován celkem čtyřikrát.
