Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Rusové tam podle městské správy zabili 33 lidí, zraněných je 120. Další mrtví jsou v Dněpropetrovské oblasti. Celkem pondělní ruské útoky zabily na Ukrajině čtyři desítky lidí a přes 170 zranily. Kreml trvá na tom, že ruské síly neútočí na civilní cíle. Monitorovací mise OSN ale uvedla, že dětskou nemocnici, která byla při útoku také poškozena, velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat na ministerstvo ruského velvyslance, ve svém vyjádření označuje vrahy, kteří útočí na děti v nemocnici, za odpad.
Pondělní mohutný ruský vzdušný úder na Ukrajinu zasáhl podle ukrajinských představitelů mimo jiné dětskou nemocnici Ochmatdyt, kde se léčí také děti s onkologickými nemocemi. Ve zdravotnickém zařízení podle dřívějších informací médií zahynula lékařka a zřejmě příbuzný jednoho z pacientů. Další desítky lidí včetně dětí tam utrpěly zranění. Záchranné práce v nemocnici Ochmatdyt skončily, napsala během dne Ukrajinska pravda.
Dětská nemocnice Ochmatdyt, která je největší svého druhu v zemi, se v době útoku podle jejího ředitele starala o přibližně 670 pacientů. Úder přerušil operaci srdce a přinutil malé pacienty s rakovinou, aby pokračovali v léčbě venku, napsala agentura AP. „Budova, kde jsme poskytovali dialýzu dětem se selháním ledvin nebo akutní intoxikací, je úplně zničená,“ řekl ředitel zařízení Volodymyr Žovnir. Ruská střela podle AP zasáhla dvoupatrové křídlo zařízení.
„Byla zasažena budova toxikologického oddělení, kde probíhaly procedury s dětmi a na záběrech jsme mohli vidět děti, které stály, seděly, byly ošetřovány venku na ulici,“ uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová a zmínila, že poté byly odvezeny do jiných nemocnic. „Ukrajinská železnice nabídla tento převoz zdarma,“ informovala. Podle ní se už také podařilo odklidit maximální množství sutin a trosek.
„Všichni pacienti z Ochmatdytu byli přemístěni do jiných zdravotnických zařízení,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Velké ukrajinské podniky mezitím avizují dary na opravu dětské nemocnice. Podle agentury Reuters ukrajinské firmy už přislíbily přibližně tři sta milionů hřiven (přes 171 milionů korun).
V jiném zdravotnickém zařízení – na soukromé klinice Adonis – podle Ukrajinske pravdy zahynulo devět lidí, podle reportérky Stomatové mezi nimi byli i lékaři. Budova byla podle ní zasažena pár hodin po dětské nemocnici. „Vidíme následky trosek, které dopadly na tuto budovu, zřejmě se nejednalo o přímý zásah. Pracovnice této budovy nám ukazovala zbytky rakety a podle toho, co vypozorovala krátce po útoku, tak v této raketě byly další menší součástky, které mohly působit jako kazetová munice.“
Ruský útok podle webu Ukrajinska pravda zasáhl také rezidenční budovu v Ševčenkivské čtvrti, kde zahynulo dvanáct lidí včetně tří dětí. Další lidi zabili Rusové v průmyslovém zařízení a také v obchodním centru v jiné části města.
Další oběti pondělního ruského útoku jsou hlášeny z Dněpropetrovské oblasti, kde zahynulo jedenáct lidí. Úřady zároveň informují o více než 170 zraněných v zasažených městech.
Desítky střel
Podle ukrajinských informací vypálili Rusové 38 střel, přičemž třicet z nich se podařilo zneškodnit. „Víme, že to byly různé typy, například střely vypálené ze stíhacích letounů, jedna z nich – Ch-101 – měla dopadnout právě na budovu dětské nemocnice,“ podotkla Stomatová.
O střele s plochou dráhou letu Ch-101 informovala už dříve ukrajinská tajná služba SBU, podle níž to dokládá mimo jiné úlomek střely nalezený v sutinách zdravotnického zařízení, na kterém je čitelné sériové číslo. V úterý SBU doplnila, že její důkazy jsou jednoznačné, a uvedla seznam dalších úlomků, které podle ní byly na místě nalezeny.
Stomatová zmínila, že zaznamenala kritiku ohledně práce ukrajinské protivzdušné obrany. Rusové použili ale podle analytiků při pondělním útoku novou taktiku, kdy střely letěly velmi nízko, v některých případech pouhých padesát metrů nad zemí. „Pro ukrajinskou protivzdušnou obranu bylo velmi těžké je sestřelovat. I kvůli tomu je bilance tak tragická,“ podotkla novinářka s tím, že Rusové v posledních týdnech útočí během dne, kdy je na ulici nejvíc lidí.
OSN i experti vyvracejí tvrzení Moskvy
Pondělní ruský útok vyvolal silnou kritiku ze strany západních představitelů. Moskva, která opakovaně i přes četné důkazy odmítá, že by na Ukrajině útočila na civilní cíle, prohlásila, že mířila na vojenský průmysl a na základny ukrajinského letectva. „Stále trváme na svém: my neprovádíme údery na civilní cíle,“ zopakoval v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Odkázal se na pondělní prohlášení ruského resortu obrany, které uvedlo, že škody způsobil pád rakety ukrajinské protivzdušné obrany. Důkaz Peskov neposkytl, podotkla agentura Reuters.
„Rusové tvrdí, že mířili na vojenské cíle a tady bych poznamenala něco, co nenaleznete na ukrajinských webech. Když jsme projížděli zhruba tři bloky od zasažené dětské nemocnice, viděli jsme zasaženou průmyslovou budovu společnosti Artem, která je známá tím, že vyrábí součástky do leteckých raket a další vojenské zařízení. Takže je možné, že mířili přímo tam, ale samozřejmě nevíme,“ podotkla zpravodajka Stomatová.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v úterý také uvedla, že nemocnici zasáhla raketa ze Západem dodaného systému NASAMS. Monitorovací mise OSN ale v úterý podle agentury Reuters hovoří o ruské střele. „Analýza videozáznamu a posouzení na místě incidentu ukazují na vysokou pravděpodobnost toho, že dětská nemocnice utrpěla přímý zásah,“ konstatovala Danielle Bellová, šéfka mise OSN monitorující lidská práva na Ukrajině, s tím, že raketu podle ní zřejmě odpálilo Rusko.
Také pět expertů na munici oslovených redakcí BBC Verify, která analyzovala záznamy zásahu nemocnice, uvedlo, že zařízení určitě nezasáhla střela protivzdušné obrany, jak tvrdí Moskva. Přesný typ střely podle nich nelze z poskytnutých záznamů zcela jednoznačně určit, ale shodli se, že jde nejpravděpodobněji o ruskou střelu odpalovanou ze vzduchu. Tři z nich uvedli, že může jít o raketu Ch-101, jak tvrdí Kyjev. Rovněž analytici skupiny Bellingcat a další nezávislí experti potvrdili, že nemocnici zasáhla raketa Ch-101 vypálená ruskými silami.
„Analytici od samého začátku upozorňují, že se Rusové dopouštějí dezinformací, například se v ruském mediálním prostředí objevilo tvrzení, že se v dětské nemocnici Ochmatdyt měli nacházet na léčení ukrajinští vojáci nebo případně i zbraně,“ dodala v Událostech ČT zpravodajka Stomatová.
Lipavský předvolal ruského velvyslance
Šéf české diplomacie nechal do Černínského paláce kvůli útoku předvolat ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. „Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva. Dostal pokyn to v Moskvě vyřídit,“ sdělil Lipavský k předvolání velvyslance.
Česko podle diplomacie také usilovalo o to, aby se mohl jeho zástupce k útoku vyjádřit na úterním jednání Rady bezpečnosti OSN, Rusko však vystoupení neumožnilo.
Se Zmejevským na ministerstvu jednal náměstek Jan Marian, Lipavský je v USA. Ruského velvyslance si česká diplomacie předvolává na ministerstvo opakovaně. Například letos v květnu byly důvodem kybernetické útoky na české instituce a kritickou infrastrukturu, v únoru pak úmrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného.
Ruské velvyslanectví v Praze opět odmítlo, že Moskva v pondělí útočila na civilní cíle v Kyjevě, a českou vládu obvinilo z šíření protiruských narativů.
Ukrajinské drony útočily v Rusku
Ukrajinské síly v noci na úterý útočily drony na několik ruských oblastí, společná akce tajné služby SBU a vojenské rozvědky HUR skončila požáry na letecké vojenské základně Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, ve skladu s pohonnými hmotami v Kalači na Donu ve Volgogradské oblasti a v rozvodně elektřiny v Rostovské oblasti, napsal web Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v obou tajných službách. O ukrajinských útocích na tyto tři regiony informuje také agentura Reuters, která se odvolává na své blíže nespecifikované bezpečnostní zdroje, a potvrzují je také ruské zdroje.
Během útoku na ruskou vojenskou základnu Achtubinsk informovaly podle serveru Ukrajinska pravda ruské telegramové kanály o sérii silných výbuchů. Tato informace byla později smazána. Podle zdroje serveru Ukrajinska pravda to naznačuje úspěšnou operaci. „Ruské úřady obvykle ‚čistí‘ informační prostor, když jsou zasaženy důležité vojenské cíle,“ uvedl server.
Ve Volgogradské oblasti trosky sestřelených dronů způsobily požár ve skladě pohonných hmot ve městě Kalač na Donu a také v rozvodně ve městě Frolovo, napsal na svém webu list Kommersant. Na sklad pohonných hmot podle zpravodajského kanálu Mash zaútočilo přinejmenším pět dronů, podle kanálu Shot zaznělo nejméně deset výbuchů.
V Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska drony zapálily dva transformátory v rozvodně elektrické sítě, na místo vyjeli hasiči, uvedl gubernátor Vasilij Golubjev. Později dodal, že se požár podařilo uhasit a že se vše obešlo bez mrtvých a zraněných.
O útocích dronů informují také úřady v Bělgorodské oblasti, kde podle tvrzení tamních úřadů jeden člověk zemřel a tři utrpěli zranění, a rovněž ve Voroněžské oblasti, jejíž úřady, tvrdí, že se útok obešel bez škod i obětí. Moskva tvrdí, že její protivzdušná obrana zničila 38 dronů.
Biden přislíbil další pomoc
Na summitu NATO ve Washingtonu bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledat podporu pro odvetné kroky i pro větší obranu své země. Právě podpora Ukrajiny bude opět jeho hlavním tématem. V reakci na útoky už posílení protivzdušné obrany Kyjevu přislíbil americký prezident Joe Biden, který událost označil za „krutou připomínku brutality Ruska.“
„Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery,“ řekl americký prezident podle agentury AFP.
Mluvčí Pentagonu Pat Rider podle serveru The Kyiv Independent zmínil, že útok z 8. července je připomínkou toho, proč USA „zůstávají odhodlány spolupracovat se spojenci, aby Ukrajině dodaly systémy protivzdušné obrany, které potřebuje k obraně svých občanů a suverenity.“ Pomoc podle něj musí být poskytnuta rychle, ale zároveň musí být dlouhodobý plán, který zemi pomůže bránit se v budoucnu.
Lídři zemí Severoatlantické aliance by ve Washingtonu měli formálně potvrdit vojenskou pomoc Ukrajině pro příští rok ve výši čtyřiceti miliard korun. Očekává se i schválení plánu, který by koordinaci pomoci přesunul právě pod NATO. Dosud ji řídily Spojené státy.
