Rusové postupují u Časiv Jaru, bombardování čelilo Dnipro či Cherson

Útok na ukrajinské Dnipro nepřežilo pět lidí, zraněny jsou desítky dalších, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho mrtvého a čtyři zraněné hlásí po ruských náletech také sousední Charkovská oblast. Útoky zaznamenala rovněž ruská strana, konkrétně černomořský přístav Novorossijsk, kde útočila skupina bezpilotních člunů. Podle tvrzení místních úřadů nezpůsobila významnější škody.

Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.

Útoky v noci na středu hlásil také Cherson, shrnula zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Podle ní zatím není jasné, zda jsou na místě mrtví. Zároveň připomněla nedávný ruský útok na Nikopol, který nepřežilo šest lidí. „Město hraničí s frontovou linií, je přes řeku od Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusové okupují od roku 2022,“ dodala.

Oběti a zraněné po ruských náletech hlásí prokuratura v obcích Borova a Ruska Lozova v Charkovské oblasti. Rakety tam měly zasáhnout celkem asi dvě desítky obytných budov a část civilní infrastruktury.

Nahrávám video

Útok na Novorossijsk téměř bez následků, tvrdí ruská státní agentura

Drony zasáhly ve středu nad ránem také ruské území, konkrétně černomořský Novorossijsk. Tamní přístav ale nepoškodily a zařízení tak funguje v běžném režimu, tvrdí ruská státní agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Vedení města také znovu zpřístupnilo pláže, které kvůli útokům původně uzavřelo.

Starosta města Andrej Kravčenko tvrdí, že drony ve městě jen lehce poničily dvě komerční zařízení a jednu obytnou budovu. Původně uváděl, že na místě docházelo k výbuchům. To naznačují i reakce obyvatel Novorossijsku na sociální síti Telegram, kteří tvrdí, že výbuchy zaznamenali.

Vedení Novorossijsku z útoků obviňuje Kyjev. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila.

Moskva hlásí dobytou čtvrť, Kyjev sestřelení raket a dronů

Ruské ministerstvo obrany také tvrdí, že okupanti zasáhli leteckou základnu ve středoukrajinské Poltavě. Dodalo, že zařízení zasáhla raketa Iskander. Bylo by to tak už druhé zasažené letiště v oblasti za týden.

Ruská armáda dále hlásí dobytí čtvrti Novyj v ukrajinském městě Časiv Jar. Dobytí tamního sídliště připustili, na rozdíl od útoku na Poltavu, i ukrajinští analytici.

O strategický Časiv Jar bojuje ukrajinská armáda s ruskými okupačními vojsky už dva týdny. Město se nachází na vyvýšenině asi dvacet kilometrů od Bachmutu, který ruská armáda dobyla před rokem. Časiv Jar pro ni podle agentury Reuters představuje strategický bod v postupu na klíčová ukrajinská města Kramatorsk a Slavjansk.

Nakládání rakety Iskander
Zdroj: Reuters

Ukrajinská armáda oznámila ve středu nad ránem sestřelení pěti ruských raket a šesti dronů. Za úterý pak podle generálního štábu přišla ruská armáda na Ukrajině o 1180 vojáků a dva systémy protivzdušné obrany. Kyjev chce podle prezidenta Volodymyra Zelenského během července ještě více posílit protivzdušnou ochranu proti ruským útokům.

Informace o útocích ani jedné ze stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 44 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled