Rusko hlásí masivní úder ukrajinských dronů

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

Ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 70 dronů nad Krymem a Černým mořem, 43 nad Krasnodarským krajem a jeden nad Volgogardskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Kolik celkem  Ukrajina vyslala bezpilotních letounů, resort nesdělil.

Později hlásil odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na v rozporu s mezinárodním právem anektovaném Krymu Rusy dosazený gubernátor tohoto města Michail Razvožajev. Dodal, že nikdo nebyl zraněn. Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, která sousedí se severem Ukrajiny, mezitím podle BBC informoval o sestřelení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu. Ani v jím spravovaném regionu podle něj nebyl nikdo zraněn.

Kyjev potvrdil, že v noci na pátek zaútočily jeho jednotky na radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky. Terčem ukrajinských útoků se staly i tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje a připravuje k nasazení útočné drony typu Šáhed. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ sdělil generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.

Rozsáhlý útok na Krasnodarský kraj

Ruské úřady už během noci podle ruské služby BBC hlásily masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. „Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy sdělil, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.

Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky dronu na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali.

Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od tamních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC. Podle ní se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.

Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. V únoru roku 2022 ruská vojska zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a od té doby ruské úřady hlásí vzdušné útoky nebo ostřelování z ukrajinské strany, zejména v příhraničních oblastech.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk mezitím informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na pátek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ napsal Oleščuk na Telegramu.

Údery na Cherson

Rusko nepolevuje v útocích na ukrajinská města. V noci na čtvrtek mu čelilo i město Cherson, kde natáčel štáb ČT. Údery se soustředily i na ukrajinskou infrastrukturu. Město se ocitlo bez proudu. Podle zpravodajky Ilony Zasidkovyčové ve městě i navzdory tomu dále fungují kavárny, restaurace či divadlo. „To je takové ošemetné, protože každou chvíli mohou přijít útoky z ruských pozic, které jsou vzdálené přibližně půl kilometru,“ doplnila.

Podle místních, s nimiž štáb ČT natáčel, je ve vzduchu nad Chersonem také několik dronů. V blízkosti ruských pozic je podle Zasidkovyčové také více rozbořených domů.

Nahrávám video

Obrana města Časiv Jar

Ukrajina rozmístila posily v oblasti strategicky významného města Časiv Jar. V případně, že by padlo, ruským vojskům by se otevřela možnost postupovat na městskou aglomeraci Kramatorsku a Slovjansku. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na prohlášení ukrajinské 24. brigády.

Ruské jednotky podle prohlášení brigády na Facebooku podnikají čelné útoky a se snaží město obejít ze severu a jihu. Ukrajinci přiznali, že situace ve městě a jeho okolí je „krajně složitá“. Jakkoliv podle svého vyjádření „ve velkém ničí nepřítele“, připustili i ztráty ve vlastních řadách.

Politico: Ukrajinci mohou používat americké zbraně i mimo Charkov

Spojené státy podle serveru Politico povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nemá vztahovat jen na místa v blízkosti Charkova. Politico se v článku odvolává na tvrzení některých amerických činitelů.

Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Bělgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.

Ukrajinské jednotky od té doby americké zbraně k útokům na Rusko použily nejméně jednou, když zničily cíle v Bělgorodu a dokázaly zadržet ruský postup. Nicméně ukrajinští a evropští činitelé naléhali na Spojené státy, aby své restrikce dále zmírnily a umožnily Ukrajině útočit i jinde na ruském území.

Rusko naopak v posledních dnech naznačuje, že by brzy mohlo podniknout ofenzivu proti severoukrajinským Sumám, které rovněž leží v blízkosti společných hranic. Pokud se tak stane, Ukrajinci budou moci americké zbraně použít i tam, řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.