Rusko hlásí masivní úder ukrajinských dronů

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

Ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 70 dronů nad Krymem a Černým mořem, 43 nad Krasnodarským krajem a jeden nad Volgogardskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Kolik celkem  Ukrajina vyslala bezpilotních letounů, resort nesdělil.

Později hlásil odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na v rozporu s mezinárodním právem anektovaném Krymu Rusy dosazený gubernátor tohoto města Michail Razvožajev. Dodal, že nikdo nebyl zraněn. Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, která sousedí se severem Ukrajiny, mezitím podle BBC informoval o sestřelení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu. Ani v jím spravovaném regionu podle něj nebyl nikdo zraněn.

Kyjev potvrdil, že v noci na pátek zaútočily jeho jednotky na radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky. Terčem ukrajinských útoků se staly i tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje a připravuje k nasazení útočné drony typu Šáhed. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ sdělil generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.

Rozsáhlý útok na Krasnodarský kraj

Ruské úřady už během noci podle ruské služby BBC hlásily masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. „Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy sdělil, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.

Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky dronu na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali.

Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od tamních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC. Podle ní se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.

Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. V únoru roku 2022 ruská vojska zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a od té doby ruské úřady hlásí vzdušné útoky nebo ostřelování z ukrajinské strany, zejména v příhraničních oblastech.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk mezitím informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na pátek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ napsal Oleščuk na Telegramu.

Údery na Cherson

Rusko nepolevuje v útocích na ukrajinská města. V noci na čtvrtek mu čelilo i město Cherson, kde natáčel štáb ČT. Údery se soustředily i na ukrajinskou infrastrukturu. Město se ocitlo bez proudu. Podle zpravodajky Ilony Zasidkovyčové ve městě i navzdory tomu dále fungují kavárny, restaurace či divadlo. „To je takové ošemetné, protože každou chvíli mohou přijít útoky z ruských pozic, které jsou vzdálené přibližně půl kilometru,“ doplnila.

Podle místních, s nimiž štáb ČT natáčel, je ve vzduchu nad Chersonem také několik dronů. V blízkosti ruských pozic je podle Zasidkovyčové také více rozbořených domů.

Nahrávám video

Obrana města Časiv Jar

Ukrajina rozmístila posily v oblasti strategicky významného města Časiv Jar. V případně, že by padlo, ruským vojskům by se otevřela možnost postupovat na městskou aglomeraci Kramatorsku a Slovjansku. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na prohlášení ukrajinské 24. brigády.

Ruské jednotky podle prohlášení brigády na Facebooku podnikají čelné útoky a se snaží město obejít ze severu a jihu. Ukrajinci přiznali, že situace ve městě a jeho okolí je „krajně složitá“. Jakkoliv podle svého vyjádření „ve velkém ničí nepřítele“, připustili i ztráty ve vlastních řadách.

Politico: Ukrajinci mohou používat americké zbraně i mimo Charkov

Spojené státy podle serveru Politico povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nemá vztahovat jen na místa v blízkosti Charkova. Politico se v článku odvolává na tvrzení některých amerických činitelů.

Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Bělgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.

Ukrajinské jednotky od té doby americké zbraně k útokům na Rusko použily nejméně jednou, když zničily cíle v Bělgorodu a dokázaly zadržet ruský postup. Nicméně ukrajinští a evropští činitelé naléhali na Spojené státy, aby své restrikce dále zmírnily a umožnily Ukrajině útočit i jinde na ruském území.

Rusko naopak v posledních dnech naznačuje, že by brzy mohlo podniknout ofenzivu proti severoukrajinským Sumám, které rovněž leží v blízkosti společných hranic. Pokud se tak stane, Ukrajinci budou moci americké zbraně použít i tam, řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 2 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 9 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...