Rusko hlásí masivní úder ukrajinských dronů

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

Ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 70 dronů nad Krymem a Černým mořem, 43 nad Krasnodarským krajem a jeden nad Volgogardskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Kolik celkem  Ukrajina vyslala bezpilotních letounů, resort nesdělil.

Později hlásil odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na v rozporu s mezinárodním právem anektovaném Krymu Rusy dosazený gubernátor tohoto města Michail Razvožajev. Dodal, že nikdo nebyl zraněn. Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, která sousedí se severem Ukrajiny, mezitím podle BBC informoval o sestřelení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu. Ani v jím spravovaném regionu podle něj nebyl nikdo zraněn.

Kyjev potvrdil, že v noci na pátek zaútočily jeho jednotky na radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky. Terčem ukrajinských útoků se staly i tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje a připravuje k nasazení útočné drony typu Šáhed. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ sdělil generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.

Rozsáhlý útok na Krasnodarský kraj

Ruské úřady už během noci podle ruské služby BBC hlásily masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. „Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy sdělil, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.

Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky dronu na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali.

Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od tamních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC. Podle ní se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.

Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. V únoru roku 2022 ruská vojska zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a od té doby ruské úřady hlásí vzdušné útoky nebo ostřelování z ukrajinské strany, zejména v příhraničních oblastech.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk mezitím informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na pátek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ napsal Oleščuk na Telegramu.

Údery na Cherson

Rusko nepolevuje v útocích na ukrajinská města. V noci na čtvrtek mu čelilo i město Cherson, kde natáčel štáb ČT. Údery se soustředily i na ukrajinskou infrastrukturu. Město se ocitlo bez proudu. Podle zpravodajky Ilony Zasidkovyčové ve městě i navzdory tomu dále fungují kavárny, restaurace či divadlo. „To je takové ošemetné, protože každou chvíli mohou přijít útoky z ruských pozic, které jsou vzdálené přibližně půl kilometru,“ doplnila.

Podle místních, s nimiž štáb ČT natáčel, je ve vzduchu nad Chersonem také několik dronů. V blízkosti ruských pozic je podle Zasidkovyčové také více rozbořených domů.

Nahrávám video

Obrana města Časiv Jar

Ukrajina rozmístila posily v oblasti strategicky významného města Časiv Jar. V případně, že by padlo, ruským vojskům by se otevřela možnost postupovat na městskou aglomeraci Kramatorsku a Slovjansku. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na prohlášení ukrajinské 24. brigády.

Ruské jednotky podle prohlášení brigády na Facebooku podnikají čelné útoky a se snaží město obejít ze severu a jihu. Ukrajinci přiznali, že situace ve městě a jeho okolí je „krajně složitá“. Jakkoliv podle svého vyjádření „ve velkém ničí nepřítele“, připustili i ztráty ve vlastních řadách.

Politico: Ukrajinci mohou používat americké zbraně i mimo Charkov

Spojené státy podle serveru Politico povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nemá vztahovat jen na místa v blízkosti Charkova. Politico se v článku odvolává na tvrzení některých amerických činitelů.

Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Bělgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.

Ukrajinské jednotky od té doby americké zbraně k útokům na Rusko použily nejméně jednou, když zničily cíle v Bělgorodu a dokázaly zadržet ruský postup. Nicméně ukrajinští a evropští činitelé naléhali na Spojené státy, aby své restrikce dále zmírnily a umožnily Ukrajině útočit i jinde na ruském území.

Rusko naopak v posledních dnech naznačuje, že by brzy mohlo podniknout ofenzivu proti severoukrajinským Sumám, které rovněž leží v blízkosti společných hranic. Pokud se tak stane, Ukrajinci budou moci americké zbraně použít i tam, řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled