Ruské drony útočily i na západ Ukrajiny, zraněné a škody hlásí Lvovská oblast

Rusové v noci na středu útočili drony na několik ukrajinských oblastí včetně západních regionů, ve Lvovské oblasti zranily úlomky sestřelených bezpilotních letounů dva lidi a způsobily škody, uvedly tamní úřady. Jednoho zraněného hlásí po ruském útoku i Cherson. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že se armádě daří zpomalovat ruský postup u Charkova.

Úlomky jednoho z ruských dronů podle úřadů zasáhly vícepodlažní dům v Malechivu na severním předměstí Lvova, zničeno bylo mnoho oken. Poškozena byla i administrativní budova výzkumného veterinárního institutu. Zranění utrpěli dva muži ve věku 47 a 70 let, starší z nich musel být hospitalizován.

Rusové napáchali v oblasti škody také na energetické infrastruktuře, která byla jejich cílem i v dalších ukrajinských regionech. V Kyjevské, Poltavské, Volyňské a Oděské oblasti byla proto některá zařízení dočasně mimo provoz.

Ve Lvovské oblasti protivzdušná obrana zneškodnila všech pět bezpilotních letounů nepřítele, uvedl předseda oblastní správy Maksym Kozyckyj. Další drony sestřelila v Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti, uvedl mluvčí letectva Mykola Oleščuk. Celkem podle něj obránci zneškodnili 19 z jednadvaceti ruských dronů.

Obytný dům ve Lvově po ruském dronovém útoku
Zdroj: Reuters/Roman Baluk

Rusové zasáhli chersonskou nemocnici

Ruskému ostřelování čelil v noci na středu Cherson, kde okupanti zranili ženu a způsobili požáry několika obytných domů. Ruská raketa zasáhla i tamní nemocnici, kde poškodila garáž a dvě sanitky. Cherson, který ukrajinské ozbrojené síly osvobodily na podzim 2022, leží blízko ruských pozic a je častým cílem ostřelování ze strany okupantů.

Podobně je na tom Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, který se nachází přes Dněpr naproti ruským pozicím v okupované Záporožské jaderné elektrárně. „Situace ve městě je obtížná, protože neustále čelí ostřelování a také na něj útočí menší typy dronů. I my, když jsme se nacházeli ve městě, jsme slyšeli hned několik výbuchů,“ popsala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nahrávám video

Zelenskyj: Zpomalujeme ruský postup u Charkova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své úterní večerní video zprávě uvedl, že nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky a že se zpomalil postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti.

Situaci v tomto regionu, kde ruská armáda v květnu vnikla na ukrajinské území, ovlivnilo zničení ruských pozic a odpalovacích ramp u hranic s Ukrajinou. „Funguje to. Přesně tak, jak jsme očekávali,“ řekl Zelenskyj. Ukrajincům se podle něj podařilo zbrzdit ruskou ofenzivu na více místech na frontě.

Po květnové ruské ofenzivě v Charkovské oblasti zmírnily Spojené státy a Německo svůj požadavek, aby Ukrajinci nepoužívali jimi dodávané zbraně k útokům uvnitř ruského území.

Agentura DPA píše, že ruské územní zisky jsou v posledních týdnech menší, což analytici dávají do souvislosti s tím, že k ukrajinským obráncům se po delší přestávce znovu dostávají dodávky západních zbraní. Ale i tak má Rusko ve válce trvající déle než dva a čtvrt roku stále navrch.

„Ale tvrdé boje nadále probíhají jak v oblasti u Charkova, tak dál na východě, kde se ruská armáda snaží postoupit hlouběji do země,“ doplnila zpravodajka ČT Zasidkovyčová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled