V Polsku se hrotí spor o nezávislost soudců na politicích. Evropská komise žádá pozastavení zákona

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

„Jako předseda vlády nemohu dopustit, aby vznikl chaos a anarchie,“ řekl Morawiecki a nevyloučil, že se kvůli této věci obrátí na ústavní soud. „Usnesení nejvyššího soudu je nebezpečné pro státní zřízení Polska,“ dodal. Členy nejvyššího soudu obvinil z toho, že si přivlastňují právo vytvářet zákony, které přitom přísluší jedině parlamentu.

Agentura AP připomíná, že nejvyšší soud si díky intervenci ze strany Evropského soudního dvora do velké míry dokázal udržet nezávislost na současné vládě.

Podle ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra se nejvyšší soud dopustil „hrubého porušení zákona a jeho takzvané usnesení nemá žádné právní dopady“. Ziobrův náměstek Janusz Kowalski k závěrům nejvyššího soudu řekl, že „těch šedesát profesorů (členů nejvyššího soudu) mu je ukradených“ a že u něho nemají žádnou autoritu.

Politický vliv na soudcovskou radu

Soudcovská rada jmenuje soudce. Bývala samosprávným stavovským orgánem, ovšem v prosinci 2017 vláda prosadila, že většinu jejích členů jmenuje Sejm. Zprostředkovaně tak politici jmenují soudce, což porušuje princip dělby moci, který je základem demokracie.

Zákon o soudcovské radě je nejsilněji kritizovanou součástí polské justiční reformy. Evropská komise právě kvůli němu spustila dosud nikdy nepoužitý postup umožněný článkem sedm Lisabonské smlouvy, na jehož konci Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Disciplinární zákon

Z velké části kvůli soudcovské kritice nové rady přijal Sejm takzvaný disciplinární zákon. Poprvé ho schválil 20. prosince, o měsíc později ho odmítl opozicí ovládaný Senát. Ve čtvrtek vládní poslanci senátní veto přehlasovali. Předpokládá se, že prezident Andrzej Duda normu podepíše.

Experti z Benátské komise Rady Evropy kritizovali, že soudci by mohli čelit trestům za rozhodnutí, jež udělají v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech nebo s právními předpisy Evropské unie.

Zákon umožňuje disciplinární komisi při nejvyšším soudu trestat soudce za jejich rozhodnutí. Zakazuje soudcům také „politickou aktivitu“ a zpochybňování legitimity ostatních soudců pod trestem pokuty nebo i odvolání.

Někteří soudci totiž zpochybňují nezávislost nových kolegů včetně těch v disciplinární komisi. Vycházejí přitom z toho, že je jmenovala reformovaná soudcovská rada, kterou považují za závislou na politicích.

Snižování věku a ministrova moc jmenovat předsedy soudů

Vláda Práva a spravedlnosti provádí reformu soudnictví na mnoha úrovních od svého nástupu k moci v roce 2015. Přistoupila k ní kvůli tomu, že justici považovala za zkorumpovanou a od dob komunismu málo personálně obměněnou.

Část soudců měla odejít na základě zákonů snižujících věk povinného odchodu do důchodu, ministr spravedlnosti ale měl pravomoc udělit některým soudcům výjimku, aby mohli ve funkci zůstat. Soudní dvůr EU nařídil tyto zákony zrušit.

Vláda Práva a spravedlnosti také dala ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy obecných soudů. Ten jich takto vyměnil již přes sto. Funkci ministra spravedlnosti také sloučila s funkcí nejvyššího státního zástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. USA zároveň oznámily nové protiíránské sankce zaměřené proti výrobě raket, dronů a asymetrických zbraní.
13:06Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 3 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 4 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 5 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...