Zbigniew Ziobro

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Polské úřady pro podezření ze špionáže zadržely ruského profesionálního hokejistu, hrajícího v polském prvoligovém klubu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na polskou prokuraturu. Za úkol měl podle ní mimo jiné průzkum kritické infrastruktury v zemi. Moskva Varšavu vyzvala, aby zatčení vysvětlila, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

Kvůli sporu o nezávislost polského soudnictví Evropská komise (EK) pohrozila, že nevyplatí Varšavě peníze z fondů soudržnosti za období let 2021 až 2027. Mluvčí polské vlády Piotr Müller poznamenal, že Varšava z Bruselu nedostala prozatím žádnou oficiální informaci. Brusel už dříve kvůli sporům o právní stát nechal zmrazit vyplácení prostředků z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński avizoval, že země zruší disciplinární komoru nejvyššího soudu. Tu kritizovala Evropská komise jako nástroj tlaku výkonné moci na justici, což považuje za porušení demokratických principů. Polská vláda chce podle Kaczyńského komoru reformovat.

Polský Sejm ratifikoval unijní plán obnovy po pandemii. Proti přijetí odpovídajícího zákona se stavěl koaliční partner Práva a spravedlnosti Solidární Polsko. Podporu mu naopak vyjádřila Levice, což způsobilo rozkol v opozičních řadách.

Zástupci členských zemí Evropské unie pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.

Noví členové polské vlády složili slavnostní slib do rukou konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy. Vicepremiérem se tak oficiálně stal i předseda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński, neformálně nejmocnější politik v Polsku, který byl doposud jen řadovým poslancem.

Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem. Připustil to vládní mluvčí v reakci na spory uvnitř současné polské vládní koalice. Ty přicházejí v době, kdy strany formálně jednají o rekonstrukci kabinetu.

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová ve Varšavě řekla, že kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující a tamní justice nemá podmínky potřebné k práci. Komise chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Údajně naznačila i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Jourová se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Polskou justicí hýbe aféra související se spornou reformou soudnictví. Část úředníků ministerstva spravedlnosti podle serveru Onet.pl vedla řízenou nenávistnou kampaň proti soudcům, kteří změny kritizovali. Do kampaně se měli vložit i úředníci a soudci blízcí vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS). Kvůli kauze skončil náměstek šéfa resortu Lukasz Piebiak.