V polské vládní koalici to vře, mluvčí vlády připustil předčasné volby či menšinový kabinet

Nahrávám video
Události: Polská vládní krize
Zdroj: ČT24

Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem. Připustil to vládní mluvčí v reakci na spory uvnitř současné polské vládní koalice. Ty přicházejí v době, kdy strany formálně jednají o rekonstrukci kabinetu.

„Každá varianta je momentálně možná –⁠ jak menšinová vláda, tak předčasné volby,“ prohlásil v pátek ráno mluvčí kabinetu Piotr Muller v televizi Polsat News. „V Polsku máme už několik let stabilní situaci. Škoda že naši partneři zavinili, že se to změnilo,“ dodal.

Situace v koalici se vyhrotila poté, co dvě menší vládní strany odmítly podpořit návrhy zákonů, s nimiž přišla PiS. Strana vzápětí pozastavila rozhovory s partnery o plánovaných změnách v kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński varoval, že „důsledek možné neposlušnosti může být vážný“. Změny přitom měly být formalitou.

Podle agentury AP rozpor zřejmě souvisí s bojem o moc ve vládnoucím táboře. Vedoucí osobnosti vládních stran se prý snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy 71letý Kaczyński přestane být dominující silou politické pravice.

Polská média tvrdí, že silná rivalita panuje mezi premiérem Morawieckým a ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který stojí v čele menší koaliční strany Solidární Polsko.

Koaliční partneři odmítli Kaczyńského zákon

Ziobrova strana odmítla podpořit návrh zákona zajišťujícího imunitu úředníkům, kteří porušili právní předpisy v rámci boje proti koronaviru, pokud tak učinili pro veřejné blaho. Takový právní akt by mohl Morawieckému poskytnout určitou ochranu ohledně sporných kroků, které učinil. PiS pak byla nucena tento návrh stáhnout.

Nejsilnější vládní strana rovněž čelila nesouhlasu svých koaličních partnerů v souvislosti s předlohou zákona o právech zvířat, který by zakazoval kožešinové farmy a používání zvířat na výstavách a v cirkusech. Proti předloze se vzbouřil ministr zemědělství, a dokonce i někteří poslanci PiS. „Ty nejspíše čeká vyloučení ze strany, jak se nechal slyšet Kaczyński,“ konstatuje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé

S tímto právním předpisem přitom přišel sám Kaczyński. Zákon sice poslanci nakonec schválili a poslali do Senátu, ale 38 zákonodárců z řad vládní koalice hlasovalo proti. „Zákaz připraví v Polsku o práci poměrně dost lidí. Na stranu Jaroslawa Kaczyńského se trochu překvapivě postavila polská levice i Občanská platforma, což jsou nesmiřitelní političtí nepřátelé,“ popisuje Mathé.

„Kaczyński ztratil politickou kontrolu nad vládní koalicí. Nejbližší dny ukážou, zda ukončení rozhovorů o nové koaliční smlouvě a výhružka PiS předčasnými volbami povedou ke konci vládní koalice, anebo zda jde o poker s nátlakem na strany Zbigniewa Ziobry a Jaroslawa Gowina,“ poznamenal v analýze server Onet.

„Mluví se o tom, že koalice už prakticky neexistuje, že to, že nehlasovali všichni poslanci vládnoucího tábora za zákon, je velký problém, že to všechno může skončit menšinovým kabinetem nebo dokonce předčasnými volbami,“ nastiňuje možné varianty zpravodaj ČT. Upozorňuje ale, že Solidární Polsko se snaží situaci mírnit, protože v předčasných volbách by vůbec nemuselo uspět. Jeho kandidáti při minulých volbách kandidovali na lístku PiS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...