Hollandová chtěla dát hlas „umlčeným“ uprchlíkům. Polský ministr přirovnal film k nacistické propagandě

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Film Hollandové se zaměřuje na situaci, kdy Polsko uprchlíky odmítlo nechat přejít, takže stovky z nich uvázly v zemi nikoho. Vypráví příběh uprchlíků, charitativních pracovníků, aktivistů a pohraničníků, jejichž životy se protínají v bažinatých lesích mezi Polskem a Běloruskem.

Evropa jako kontinent svobody zmizí, obává se Hollandová

„Pro dokumentaristy a novináře bylo nemožné se tam dostat, ale my můžeme znovu vytvořit něco, co umím, natočit fiktivní film o událostech, které se dějí právě teď,“ uvedla Hollandová. „Museli jsme se pokusit zachytit to v celé složitosti a dát spravedlnost a hlas těm, kteří byli umlčeni a jsou bez hlasu,“ dodala.

Černobílý snímek sleduje rodinu ze Sýrie a ženu z Afghánistánu, které si strážci lhostejní k jejich utrpení přehazují přes hranice sem a tam, zatímco se je aktivisté snaží dostat do bezpečí.

Hollandová, která během své kariéry natočila filmy o nacistickém holocaustu a komunistické zvůli, uvedla, že toto odmítnutí zpochybňuje základní hodnoty Evropské unie. „Pokud půjdeme dál touto cestou, Evropská unie, Evropa, kontinent svobody, demokracie a lidských práv zmizí. Změní se v jakousi pevnost,“ obává se.

Polská vláda zaujímá kritický postoj k přijímání migrantů z Blízkého východu a Afriky. V kontrastu s tím země v únoru 2022 přijala více než milion lidí prchajících z Ukrajiny poté, co byla znovu napadena Ruskem.

Představitelka hlavní role ve filmu Hranice Maja Ostaszewska v roce 2021 patřila k těm, kteří se vydali do lesů pomáhat migrantům, uvedla však, že snímek není politickým prohlášením.  

Propaganda a odporný pamflet, zní kritika

Proti filmu své krajanky se ohradil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jenž stojí v čele krajně pravicové strany Suverénní Polsko. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ uvedl Ziobro v pondělí na svém účtu na sociální síti X.

Soudkyně ústavního soudu a někdejší poslankyně PiS Krystyna Pawlowiczová na síti X Hollandovou obvinila, že její „hloupý, falešný, neodpovědný, odporný pamflet štve Poláky proti jejich obráncům“.

Filozofka Magdalena Środová, která se netají svou kritikou vůči PiS a jeho spojencům, uvedla, že skandální reakce Ziobra na film Hollandové „ukazuje autoritářství současné vlády i ohromnou agresivitu ministra spravedlnosti vůči těm, kdo ukazují pravdu o tragické situaci na hranici, která je výsledkem současné politiky vlády PiS“. Tato strana se podle ní bojí pravdy a svůj strach zakrývá nenávistí vůči těm, kteří pravdu říkají.

Po premiéře v Benátkách, kde soutěží o hlavní cenu – Zlatého lva – se Hranice do polských kin dostane 22. září. Do těch českých dorazí 19. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 10 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 12 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 13 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...