Agnieszka Hollandová

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.

V Plzni začíná 38. ročník festivalu českých filmů Finále. Během šesti dnů promítne stovku celovečerních snímků, dokumentů a televizních a internetových projektů. Zahájení obstará snímek Franz, natočený polskou režisérkou Agnieszkou Hollandovou i v české produkci a podle scénáře Marka Epsteina.

Od 25. září se divákům představí v tuzemských kinech Franz. Filmový pohled polské režisérky Agnieszky Hollandové na pražského německy píšícího spisovatele nechce být Kafkovým životopisem, spíše kaleidoskopem jeho osobnosti. Hollandová je čerstvou laureátkou ocenění Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury, inspiraci z ní přitom nečerpá poprvé.

„Franz Kafka není temný, ponurý a záhadný člověk. Je to velice živý a hravý mladý muž,“ říká o postavě slavného spisovatele režisérka Agnieszka Hollandová, která o Kafkovi nyní natočila snímek Franz. Podle ní se v postavě Kafky může zhlédnout mnoho mladých diváků. Režisérka zmínila, že k němu jako člověku i spisovateli má velmi osobní vztah. „Prostě cítil a viděl něco více než jeho současníci, možná i než naši současníci,“ podotkla. Film je podle ní experimentálním vyprávěním. „Snažili jsme se vyjádřit to, co je v Kafkovi neuchopitelné,“ uvedla. Snímek se představí na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu vybral do soutěže snímek Franz. Pohled polské režisérky Agnieszky Hollandové na Kafku vznikl podle scénáře Marka Epsteina, natáčel se v českých lokacích a v koprodukci České televize. Titulní roli ztvárnil německý herec Idan Weiss, Franzovo alter ego hraje Josef Trojan.

„Věděli jsme, že to nemůže být klasická biografie,“ vysvětluje režisérka Agnieszka Hollandová svůj pohled na spisovatele Franze Kafku. Snímek o něm přiblížila na festivalu v Karlových Varech. „Zaměřili jsme se především na člověka,“ upřesnila, proč se názvem filmu stalo jen literátovo křestní jméno – Franz. Hlavní roli ztvárnil německý herec Idan Weiss. Na plátně se objeví i čeští herci, například Kafkovo alter ego hraje Josef Trojan. „Kafka mi pomohl být dobrý pozér,“ přiznal v rozhovoru s Terezou Willoughby. Existenciální knihy četl v patnácti, podobně jako Hollandová. Ta podotkla, v čem si byl spisovatel podobný se současnými mladými lidmi: „Raději psal, než komunikoval přímo.“

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Výběr do kategorie nejlepší mezinárodní film zadávají ceny Oscar „externě“. Je na jednotlivých zemích, aby vybraly svého kandidáta, teprve pak je členové americké Akademie filmového umění a věd posoudí. Někdy z toho vznikne docela Babylon.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Polská režisérka a scenáristka Agnieszka Hollandová má v oblibě inspiraci skutečnými osudy. V současnosti začala v Česku připravovat celovečerní hraný film Franz, který přiblíží život spisovatele Kafky. Ve filmu už dříve znovu vyvolala například zničující vztah básníků Verlaina a Rimbauda, poselství Jana Palacha, neuvěřitelný příběh Solomona Perela či tajemnou zprávu o hladomoru na Ukrajině.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Snímky letošního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odrážejí dynamické změny současného světa. Od 24. do 29. října jich promítne více než tři sta padesát. Osobně aktuální témata probere s maďarským filmařem Bélou Tarrem, on-line pak s režisérkou Agnieszkou Hollandovou a protikomunistickým odbojářem Josefem Mašínem.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

V italských Benátkách vyvrcholil předáváním cen tamní filmový festival. Zvláštní cenu poroty si odváží režisérka Agnieszka Hollandová za snímek Hranice, který pojednává o uprchlické krizi na polsko-běloruském pomezí. Snímek vznikl s podporou českého Státního fondu kinematografie a v koprodukci České televize. Hlavní cenu festivalu, Zlatého lva, získal hvězdně obsazený sci-fi snímek Chudáčci režiséra Jorgose Lanthimose – v hlavních rolích s Emmou Stoneovou, Willemem Dafoem nebo Markem Ruffalem.

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Bez původně očekávaných hvězd na červeném koberci začal jubilejní 80. ročník filmového festivalu v Benátkách. Americkou účast hereckých osobností totiž zkrouhla hollywoodská stávka, kvůli níž nemohou propagovat své filmy. Soutěžit však budou nové tituly režisérů Davida Finchera, Sofie Coppolové, Agnieszky Hollandové nebo Rjúsukeho Hamagučiho. Mimo soutěž festival promítne i filmy Romana Polanského a Woodyho Allena. Kvůli obviněním režisérů ze sexuálních útoků se jejich nové filmy například nedostávají do americké distribuce či na tamní festivaly.

Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.

Letošní filmový festival v Cannes je v polovině, podle insiderů ale ještě ty největší hity dost možná přijdou. Čeká se na thriller Davida Cronenberga Crimes of the Future nebo velkolepé životopisné drama Elvis. Polská režisérka Agnieszka Hollandová kritizovala, že se na festivalu promítá nový film ruského disidenta, zatímco se po červeném koberci již prošli Julia Robertsová, Tom Cruise, Sharon Stoneová, Michael Fassbender nebo Marion Cotillardová. Vítěz Zlaté palmy bude znám v sobotu.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v neděli udělila státní vyznamenání předsedovi českého Ústavního soudu Pavlovi Rychetskému. Ocenila jeho zásluhy na rozvoji vztahů mezi Českem a Slovenskem, zejména v oblasti práva a ústavního soudnictví. „Je to pro mě skutečně ohromná událost a čest, protože vyznamenání z roukou paní prezidentky Zuzanky Čaputové pro mě znamená mnohem více než jakákoliv jiná pocta, která by mě mohla potkat,“ reagoval v České televizi Rychetský. „Nehledě na to, že Slovensko není pro mě žádná cizina, já srdečně stále cítím, že k sobě patříme,“ dodal.

Režisérka Agnieszka Hollandová pro ČT24 popisuje, co všechno je třeba udělat, aby filmař uspěl na Oscarech a aby jeho snímek nominovaný v cizojazyčné kategorii akademici vůbec viděli. Dvaasedmdesátiletá režisérka, která natočila kromě snímku Šarlatán minisérii Hořící keř, epizody seriálů The Wire a Domek z karet nebo hollywoodské drama Ve stínu Beethovena, mluví o vztahu k Česku, životě v lockdownu i pracovních příslibech.

Herec Ivan Trojan získal o víkendu sedmého Českého lva, tentokrát za roli léčitele Jana Mikoláška v dramatu Agnieszky Hollandové Šarlatán. V Interview ČT24 mluví o úskalích herectví, Dejvickém divadle i svých synech, kteří ho prý učí „nezestárnout“.