Agnieszka Hollandová

Polská režisérka a scenáristka Agnieszka Hollandová má v oblibě inspiraci skutečnými osudy. V současnosti začala v Česku připravovat celovečerní hraný film Franz, který přiblíží život spisovatele Kafky. Ve filmu už dříve znovu vyvolala například zničující vztah básníků Verlaina a Rimbauda, poselství Jana Palacha, neuvěřitelný příběh Solomona Perela či tajemnou zprávu o hladomoru na Ukrajině.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Snímky letošního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odrážejí dynamické změny současného světa. Od 24. do 29. října jich promítne více než tři sta padesát. Osobně aktuální témata probere s maďarským filmařem Bélou Tarrem, on-line pak s režisérkou Agnieszkou Hollandovou a protikomunistickým odbojářem Josefem Mašínem.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

V italských Benátkách vyvrcholil předáváním cen tamní filmový festival. Zvláštní cenu poroty si odváží režisérka Agnieszka Hollandová za snímek Hranice, který pojednává o uprchlické krizi na polsko-běloruském pomezí. Snímek vznikl s podporou českého Státního fondu kinematografie a v koprodukci České televize. Hlavní cenu festivalu, Zlatého lva, získal hvězdně obsazený sci-fi snímek Chudáčci režiséra Jorgose Lanthimose – v hlavních rolích s Emmou Stoneovou, Willemem Dafoem nebo Markem Ruffalem.

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Bez původně očekávaných hvězd na červeném koberci začal jubilejní 80. ročník filmového festivalu v Benátkách. Americkou účast hereckých osobností totiž zkrouhla hollywoodská stávka, kvůli níž nemohou propagovat své filmy. Soutěžit však budou nové tituly režisérů Davida Finchera, Sofie Coppolové, Agnieszky Hollandové nebo Rjúsukeho Hamagučiho. Mimo soutěž festival promítne i filmy Romana Polanského a Woodyho Allena. Kvůli obviněním režisérů ze sexuálních útoků se jejich nové filmy například nedostávají do americké distribuce či na tamní festivaly.

Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.

Letošní filmový festival v Cannes je v polovině, podle insiderů ale ještě ty největší hity dost možná přijdou. Čeká se na thriller Davida Cronenberga Crimes of the Future nebo velkolepé životopisné drama Elvis. Polská režisérka Agnieszka Hollandová kritizovala, že se na festivalu promítá nový film ruského disidenta, zatímco se po červeném koberci již prošli Julia Robertsová, Tom Cruise, Sharon Stoneová, Michael Fassbender nebo Marion Cotillardová. Vítěz Zlaté palmy bude znám v sobotu.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v neděli udělila státní vyznamenání předsedovi českého Ústavního soudu Pavlovi Rychetskému. Ocenila jeho zásluhy na rozvoji vztahů mezi Českem a Slovenskem, zejména v oblasti práva a ústavního soudnictví. „Je to pro mě skutečně ohromná událost a čest, protože vyznamenání z roukou paní prezidentky Zuzanky Čaputové pro mě znamená mnohem více než jakákoliv jiná pocta, která by mě mohla potkat,“ reagoval v České televizi Rychetský. „Nehledě na to, že Slovensko není pro mě žádná cizina, já srdečně stále cítím, že k sobě patříme,“ dodal.

Režisérka Agnieszka Hollandová pro ČT24 popisuje, co všechno je třeba udělat, aby filmař uspěl na Oscarech a aby jeho snímek nominovaný v cizojazyčné kategorii akademici vůbec viděli. Dvaasedmdesátiletá režisérka, která natočila kromě snímku Šarlatán minisérii Hořící keř, epizody seriálů The Wire a Domek z karet nebo hollywoodské drama Ve stínu Beethovena, mluví o vztahu k Česku, životě v lockdownu i pracovních příslibech.

Herec Ivan Trojan získal o víkendu sedmého Českého lva, tentokrát za roli léčitele Jana Mikoláška v dramatu Agnieszky Hollandové Šarlatán. V Interview ČT24 mluví o úskalích herectví, Dejvickém divadle i svých synech, kteří ho prý učí „nezestárnout“.

Nejlepším filmem roku 2020 podle cen Český lev je Šarlatán polské režisérky Agnieszky Hollandové, natočený v české koprodukci. V počtu sošek ale osmadvacátému ročníku vévodí černobílé drama Krajina ve stínu. Herecké ceny si odnáší Ivan Trojan, Magdaléna Borová, Petra Špalková a Jiří Mádl.

Nejlepším filmem letošního ročníku berlínského festivalu je podle poroty Smolný pich aneb Pitomý porno. Snímek rumunského režiséra Radu Judeho podpořil i tuzemský Státní fond kinematografie a českým koproducentem je společnost endorfilm Jiřího Konečného. Jediným československým vítězem prestižního berlínského festivalu zůstává drama Skřivánci na niti.

Film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové, který Česko vyslalo ucházet se o Oscara, se dostal do užšího výběru prestižního filmového ocenění americké Akademie filmového umění a věd. Úspěch u akademiků nicméně nezaznamenal slovenský kandidát, tedy Zpráva Petera Bebjaka. Obě dramata opírající se o skutečné osudy vznikla s přispěním České televize. Oscara za cizojazyčný film si naposledy odnesl Kolja.

Od soboty známe vítěze jedenáctého ročníku Cen české filmové kritiky. Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy obdržela dvě ceny – za nejlepší film a pro Magdalénu Borovou v hlavní ženské úloze. Šarlatán se stal filmem s nejlepší režií (pro Agnieszku Hollandovou) a s nejlepším hercem Ivanem Trojanem (v roli léčitele Jana Mikoláška). O čem tato ocenění vypovídají?

Černobílé drama Krajina ve stínu vybraly Ceny české filmové kritiky jako nejlepší film roku 2020. Napříč kategoriemi obdržel snímek Bohdana Slámy dvě ocenění, stejně jako drama Šarlatán. Oba tituly spojuje historický námět podle skutečných událostí. Herecké ceny patří hercům z těchto dvou filmů Ivanu Trojanovi a Magdaléně Borové. Téměř všechny vítězné tituly vznikly s přispěním České televize. Ta také slavnostní ceremoniál vysílala v přímém přenosu.

Audiovizuální ceny Trilobit znají své vítěze. Navzdory koronavirové epidemii se po čtyřiatřicáté udělovaly v Berouně. Hlavní cenu si odnesli Barbora Chalupová a Vít Klusák za dokument V síti. Ocenění za celoživotní dílo získala herečka Jana Brejchová. Porotu zaujali také Ivan a Josef Trojanovi v historickém dramatu Šarlatán, film Karel, já a ty nebo dokument Postiženi muzikou.

Historická dramata Krajina ve stínu a Šarlatán posbírala shodně pět nominací na Ceny české filmové kritiky za rok 2020. Film V síti navíc jako vůbec první dokumentární titul pronikl mezi nominované na nejlepší film roku. Vítězové se vyhlásí v sobotu 6. února 2021 v pražském Divadle Archa, večerem diváky provedou v přímém přenosu na ČT art od 20:20 moderátoři Světlana Witowská a Ondřej Cihlář.

Hlavní cenu letošních Evropských filmových cen si odnesl snímek Chlast dánského režiséra Thomase Vinterberga. Ten získal ocenění i za režii. Slavnostní ceremoniál se kvůli pandemii covidu-19 poprvé konal on-line.

Ve španělské Seville byly tradičně vyhlášeny užší nominace na Evropské filmové ceny. Úspěch zaznamenaly i tituly spojené s českou kinematografií. Nejlepším filmem se může stát Nabarvené ptáče Václava Marhoula. Mezi režiséry je na ocenění navržena polská filmařka Agnieszka Hollandová za snímek Šarlatán, který vznikl v české koprodukci a podle scénáře Marka Epsteina.