Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Snímky letošního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odrážejí dynamické změny současného světa. Od 24. do 29. října jich promítne více než tři sta padesát. Osobně aktuální témata probere s maďarským filmařem Bélou Tarrem, on-line pak s režisérkou Agnieszkou Hollandovou a protikomunistickým odbojářem Josefem Mašínem.
Jak se mění svět, ukážou na Ji.hlavě únosci rukojmí, Havel i jeden z bratří Mašínů
Marek Hovorka o programu MFDF Ji.hlava (zdroj: ČT24)
„Pokud bychom se podívali na program Ji.hlavy skrze témata uváděných filmů, vidíme snímky zachycující různé podoby práce, filmy tematizující stárnutí a zkoumající často nefunkční mezilidské vztahy, invazi technologií do našich všedních životů i politická témata ovlivňující životy milionů lidí v různých částech světa,“ shrnul ředitel festivalu Marek Hovorka.
Oslabení demokracie, deep fake a čínské textilky
Například Modlitba za Armagedon zachycuje, jak oslabují demokratické mechanismy ve Spojených státech amerických, ať jde o vlivné náboženské skupiny, nebo populární televizní pastory. Observační dokument Mládí (jaro) sleduje teenagery pracující v jedné z mnoha čínských textilek vyrábějící „fast fashion“ pro evropské oděvní řetězce.
V americkém dokumentu Jiné tělo vysokoškolská studentka objeví, že její portrétní fotografie byly zneužity v pornografickém filmu vytvořeném metodou deep fake. Snímek Blix Not Bombs nabídne portrét diplomata Hanse Blixe, jenž byl do roku 2003 inspektorem OSN pro mezinárodní kontrolu zbraní, angažoval se mimo jiné i v kauze, zda Irák vyrábí zbraně hromadného ničení.
Slovenská dokumentární mozaika Třetí konec hole představí čtyři příběhy z romských osad na Slovensku. Jejich protagonisté nezapadají – z důvodu sexuální orientace, náboženské víry nebo tělesného postižení – do profilu majoritní společnosti, ale ani do své vlastní komunity. Téměř detektivní snímek Odstrašující příklad zachycuje příběh rumunského seniora Constantina, který pracoval čtvrtstoletí v Turecku – a po návratu do vlasti zjistil, že je formálně považován za mrtvého.
Modlitba za Armagedon
Svědectví Mašínů, Hollandové či Tára
Na aktuální dění ve světě se přímo zaměřuje soutěžní sekce Svědectví. Nabídne mimo jiné syrové Únosce rukojmích o bojovnících Islámského státu, kteří měli na svědomí sérii únosů, mučení a poprav západních novinářů a humanitárních pracovníků.
Patří sem i dokument Útěk do Berlína režiséra Martina Froydy a spisovatele Jana Nováka, autora románu o bratřích Mašínech Zatím dobrý. Film mapuje stále kontroverzní příběh útěku tří odbojářů ze socialistického Československa na Západ.
Debaty po filmu se on-line zúčastní jeden z bratrů Mašínů, Josef Mašín mladší, který se nevrátil do vlasti ani po roce 1989. Návrat odmítá, dokud prý v Česku bude možná existence komunistické strany. Snímek má premiéru ve stejnou dobu, kdy do kin vstupuje hraný film Bratři režiséra Tomáše Mašína.
On-line se na masterclass připojí rovněž polská režisérka Agnieszka Hollandová. Pořadatelé festivalu Ji.hlava ji pozvali v souvislosti s reakcemi, které vzbudil její poslední počin Hranice. Hraný příběh týkající se tématu uprchlíků na polsko-běloruské hranici označili někteří polští politici za nacistickou propagandu a využili ho tak v předvolebním boji.
Festival zajímají Hranice i z filmařského hlediska. Konkrétně si kladou otázku, co vytváří autenticitu ve filmu, v souvislosti s využíváním dokumentárních prostředků v hraném snímku – a naopak.
Takové zamyšlení se týká i letošního hlavního hosta, maďarského režiséra Bély Tarra, který převezme cenu za přínos světové kinematografii. „Jeden z největších evropských filmařů má dokumentární začátky,“ připomíná Hovorka.
„Začínal krátkými filmy natočenými na předměstí velkoměst s dělníky, s chudými lidmi, ale velmi rychle si osvojil metodu hraného filmu. A snímky jako Muž z Londýna nebo Werckmeisterovy harmonie nebo Turínský kůň jsou velké hrané filmy, ale přesto v nich vnímáme dokumentární základ. Jeho dokumentárnost spočívá v tom, že se vyjadřuje k naší přítomnosti. Je výraznou postavou, která se nebojí zaujmout postoj ke konkrétním situacím.“
Osud Havla i ženy popálené kyselinou
Samostatná soutěž Česká radost nabídne pohled tuzemských dokumentaristů na svět. „Diváci se mohou těšit hned na několik rovin: zajímavou linií jsou filmy natáčené v zahraničí a přemýšlející o současném světě v mezinárodním kontextu, ať jde o Čínu, Ukrajinu, Kyrgyzstán, nebo Francii, silné příběhy vyprávěné prostřednictvím mezigeneračního dialogu,“ upřesnil Hovorka.
Zprávou o generacích je zahajovací snímek Tady Havel, slyšíte mě? režiséra Petra Jančárka. Zachycuje poslední tři roky někdejšího českého prezidenta. „Myslím, že v tom bylo i rozhodnutí přijmout to, že stárne, že součástí filmu nebude jen odcházení ze světel reflektorů, ale že to bude i odcházení fyzické,“ říká o Havlově nabídce k natáčení Hovorka. „Ten film je velmi křehkou zprávou o životě, o tom, že všichni budeme staří.“
Další dokumentární portrét s názvem Moje nová tvář přibližuje příběh Martiny, kterou její expřítel polil kyselinou: způsobil jí popáleniny třetího stupně a oslepil ji. „Když jsme začaly spolupracovat, byla tím útokem velmi traumatizovaná. S novináři se nestýkala a s natáčením dokumentu souhlasila jen s podmínkou, že kdyby chtěla, vše vyhodím do koše,“ říká režisérka Jarmila Štuková.
V tuzemské premiéře jihlavské publikum uvidí Světloplachost slovenské dvojice Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík. Film zachycuje ukrajinský Charkov na jaře 2022, kde jediným bezpečným místem bylo tamější metro.
Do drsného světa hry zvané buzkaši, při níž se soutěžní družstva snaží zmocnit se těla kozla bez hlavy, vezme diváky kyrgyzská režisérka Janyl Jusupjan filmem Atirkül ve světě opravdových mužů. Úplně z jiného světa je snímek Dream Steam režisérky Magdalény Kašparové, která zachycuje chatařskou oblast Poberouní prostřednictvím archivních materiálů i vzpomínek „lufťáků“.
Umělá inteligence „točí“ filmy
Festival se prostřednictvím filmů zamýšlí i nad otázkami, které vzbuzuje rozvoj umělé inteligence. Nabídne přehlídku titulů, kde je AI spoluautorkou. „V minulosti jsme viděli mnoho filmů, ve kterých nástroje a výpočetní procesy pomáhaly tvůrcům a tvůrkyním s dotvářením jednotlivých složek díla. Dnes se díváme na díla, v nichž je role AI autonomní,“ připomíná dramaturgyně Andrea Slováková.
Téma identity je prezentováno například proměnami jednoho fotografického portrétu ve filmu Já, já a zase já. Vytvořila jej neuronová síť ve spolupráci s chatboty. Stejně tak umělá inteligence kriticky zkoumá předsudky ve vlastní tvorbě – ve snímku Tvář teplouše. Pro film Buďme přáteli! stvořila AI obrazy, zvuky, texty, básně, střihovou skladbu a v některých případech i vyprávění.
Program pokračuje soutěžní sekcí experimentálních snímků a rovněž krátkých filmů, které jsou do 29. října zdarma ke zhlédnutí na portále DAFilms. I letos se na Ji.hlavě spouští Informační fórum, v diskusích se bude věnovat tématu jídla, vesmíru, vody, komunit nebo umělé inteligenci.