Hollandová požaduje omluvu od polského ministra, označil její film za nacistickou propagandu

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Hollandová podle agentury AP ve středu uvedla, že hodlá podat žalobu na ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za pomluvu, pokud se politik do sedmi dnů neomluví. Požadovala také, aby poskytl charitativní dar ve výši 50 tisíc polských zlotých (zhruba 270 tisíc korun) sdružení, které pomáhá přeživším holocaustu.

Hollandová ve filmu Hranice vypráví příběh zasazený do migrační krize, která začala v roce 2021, kdy se pokoušelo z Běloruska dostat mnoho migrantů na území Polska, Lotyšska a Litvy. Snímek se sympatií přistupuje k uprchlíkům z Blízkého východu a Afrky, kteří uvázli v pasti jako pěšáci geopolitického střetu.

Režisérka uvedla, že cílem jejího filmu bylo ukázat problém migrace z různých úhlů pohledu, včetně „úžasných Poláků, kteří navzdory nebezpečí pomáhají druhým“.

Hollandová: K takovému útoku nemůžu být lhostejná

Ziobro, který je rovněž předsedou krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko, se vůči filmu velmi ostře vymezil na sociální síti X (dříve Twitter). „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ napsal.

„K tak otevřenému a brutálnímu útoku člověka, který vykonává vysokou ústavní funkci ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora, nemůžu být lhostejná… V zemi, která zažila smrt, krutost a utrpení milionů lidí během druhé světové války, je přirovnání k pachatelům těchto činů nesmírně bolestné a žádá si řádnou odpověď,“ reagovala Hollandová.

Za urážlivé filmařka považuje Ziobrovo prohlášení i vzhledem k jejímu vlastnímu původu. Poznamenala, že je dcerou účastníků Varšavského povstání proti okupaci nacistickým Německem v roce 1944, a zároveň vnučkou obětí holocaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 21 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...