Hollandová chtěla dát hlas „umlčeným“ uprchlíkům. Polský ministr přirovnal film k nacistické propagandě

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Film Hollandové se zaměřuje na situaci, kdy Polsko uprchlíky odmítlo nechat přejít, takže stovky z nich uvázly v zemi nikoho. Vypráví příběh uprchlíků, charitativních pracovníků, aktivistů a pohraničníků, jejichž životy se protínají v bažinatých lesích mezi Polskem a Běloruskem.

Evropa jako kontinent svobody zmizí, obává se Hollandová

„Pro dokumentaristy a novináře bylo nemožné se tam dostat, ale my můžeme znovu vytvořit něco, co umím, natočit fiktivní film o událostech, které se dějí právě teď,“ uvedla Hollandová. „Museli jsme se pokusit zachytit to v celé složitosti a dát spravedlnost a hlas těm, kteří byli umlčeni a jsou bez hlasu,“ dodala.

Černobílý snímek sleduje rodinu ze Sýrie a ženu z Afghánistánu, které si strážci lhostejní k jejich utrpení přehazují přes hranice sem a tam, zatímco se je aktivisté snaží dostat do bezpečí.

Hollandová, která během své kariéry natočila filmy o nacistickém holocaustu a komunistické zvůli, uvedla, že toto odmítnutí zpochybňuje základní hodnoty Evropské unie. „Pokud půjdeme dál touto cestou, Evropská unie, Evropa, kontinent svobody, demokracie a lidských práv zmizí. Změní se v jakousi pevnost,“ obává se.

Polská vláda zaujímá kritický postoj k přijímání migrantů z Blízkého východu a Afriky. V kontrastu s tím země v únoru 2022 přijala více než milion lidí prchajících z Ukrajiny poté, co byla znovu napadena Ruskem.

Představitelka hlavní role ve filmu Hranice Maja Ostaszewska v roce 2021 patřila k těm, kteří se vydali do lesů pomáhat migrantům, uvedla však, že snímek není politickým prohlášením.  

Propaganda a odporný pamflet, zní kritika

Proti filmu své krajanky se ohradil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jenž stojí v čele krajně pravicové strany Suverénní Polsko. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ uvedl Ziobro v pondělí na svém účtu na sociální síti X.

Soudkyně ústavního soudu a někdejší poslankyně PiS Krystyna Pawlowiczová na síti X Hollandovou obvinila, že její „hloupý, falešný, neodpovědný, odporný pamflet štve Poláky proti jejich obráncům“.

Filozofka Magdalena Środová, která se netají svou kritikou vůči PiS a jeho spojencům, uvedla, že skandální reakce Ziobra na film Hollandové „ukazuje autoritářství současné vlády i ohromnou agresivitu ministra spravedlnosti vůči těm, kdo ukazují pravdu o tragické situaci na hranici, která je výsledkem současné politiky vlády PiS“. Tato strana se podle ní bojí pravdy a svůj strach zakrývá nenávistí vůči těm, kteří pravdu říkají.

Po premiéře v Benátkách, kde soutěží o hlavní cenu – Zlatého lva – se Hranice do polských kin dostane 22. září. Do těch českých dorazí 19. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 19 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 23 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...