Hollandová chtěla dát hlas „umlčeným“ uprchlíkům. Polský ministr přirovnal film k nacistické propagandě

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Film Hollandové se zaměřuje na situaci, kdy Polsko uprchlíky odmítlo nechat přejít, takže stovky z nich uvázly v zemi nikoho. Vypráví příběh uprchlíků, charitativních pracovníků, aktivistů a pohraničníků, jejichž životy se protínají v bažinatých lesích mezi Polskem a Běloruskem.

Evropa jako kontinent svobody zmizí, obává se Hollandová

„Pro dokumentaristy a novináře bylo nemožné se tam dostat, ale my můžeme znovu vytvořit něco, co umím, natočit fiktivní film o událostech, které se dějí právě teď,“ uvedla Hollandová. „Museli jsme se pokusit zachytit to v celé složitosti a dát spravedlnost a hlas těm, kteří byli umlčeni a jsou bez hlasu,“ dodala.

Černobílý snímek sleduje rodinu ze Sýrie a ženu z Afghánistánu, které si strážci lhostejní k jejich utrpení přehazují přes hranice sem a tam, zatímco se je aktivisté snaží dostat do bezpečí.

Hollandová, která během své kariéry natočila filmy o nacistickém holocaustu a komunistické zvůli, uvedla, že toto odmítnutí zpochybňuje základní hodnoty Evropské unie. „Pokud půjdeme dál touto cestou, Evropská unie, Evropa, kontinent svobody, demokracie a lidských práv zmizí. Změní se v jakousi pevnost,“ obává se.

Polská vláda zaujímá kritický postoj k přijímání migrantů z Blízkého východu a Afriky. V kontrastu s tím země v únoru 2022 přijala více než milion lidí prchajících z Ukrajiny poté, co byla znovu napadena Ruskem.

Představitelka hlavní role ve filmu Hranice Maja Ostaszewska v roce 2021 patřila k těm, kteří se vydali do lesů pomáhat migrantům, uvedla však, že snímek není politickým prohlášením.  

Propaganda a odporný pamflet, zní kritika

Proti filmu své krajanky se ohradil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jenž stojí v čele krajně pravicové strany Suverénní Polsko. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ uvedl Ziobro v pondělí na svém účtu na sociální síti X.

Soudkyně ústavního soudu a někdejší poslankyně PiS Krystyna Pawlowiczová na síti X Hollandovou obvinila, že její „hloupý, falešný, neodpovědný, odporný pamflet štve Poláky proti jejich obráncům“.

Filozofka Magdalena Środová, která se netají svou kritikou vůči PiS a jeho spojencům, uvedla, že skandální reakce Ziobra na film Hollandové „ukazuje autoritářství současné vlády i ohromnou agresivitu ministra spravedlnosti vůči těm, kdo ukazují pravdu o tragické situaci na hranici, která je výsledkem současné politiky vlády PiS“. Tato strana se podle ní bojí pravdy a svůj strach zakrývá nenávistí vůči těm, kteří pravdu říkají.

Po premiéře v Benátkách, kde soutěží o hlavní cenu – Zlatého lva – se Hranice do polských kin dostane 22. září. Do těch českých dorazí 19. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 51 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 10 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...