Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.
Hranice je podle tvůrců fiktivní příběh, nicméně založený „na skutečných událostech, které se dějí přímo vedle nás“. Odehrává se na polsko-běloruské hranici, přes kterou se pokouší mnozí uprchlíci dostat dále do Evropy. Snímek chce situaci nahlédnout z pohledu uprchlíků, polských aktivistů i pohraničníků. Příprava zahrnovala analýzu dokumentů a rozhovory s lidmi, kterých se tyto mnohdy hraniční situace dotýkají.
„Hranice je navýsost současným příběhem o tom, jak se každý z nás může nečekaně ocitnout v mezní, hraniční situaci a být nucen volit mezi dobrem a zlem. Film nás nutí uvědomit si, že diskuse o morálních volbách není doménou akademických debat, ale probíhá tady a teď, v současném Polsku,“ uvádí autoři.
Hlavní hrdinkou je psycholožka, která se po svědectví dramatických událostí na hranicích přidá ke skupině aktivistů. Příběh paralelně sleduje syrskou rodinu prchající před občanskou válkou a učitelku z Afghánistánu, které jsou podvedeny a násilně odvezeny do uprchlického tábora. Jejich osud se protne s cestou psycholožky i mladého pohraničníka.
Další film bude o Kafkovi
Na projektu spolupracuje producentský tým, který v posledních letech společně s Agnieszkou Hollandovou vytvořil film Šarlatán inspirovaný osudem československého léčitele Jana Mikoláška. Drama získalo pět Českých lvů, včetně sošky za režii.
Hollandová připravuje už další film, v němž je hlavním hrdinou spisovatel Franz Kafka. Scénář píše – stejně jako tomu bylo v případě Šarlatána – Marek Epstein. Úzké vazby polské režisérky na Česko mají kořeny v šedesátých letech, kdy studovala na FAMU v Praze. Zažila zde pražské jaro i jeho konec.
Hranice by se k českým divákům měla dostat letos v říjnu, tedy už bude jasné, zda s oceněním z festivalu v Benátkách. Letošní ročník začíná na konci srpna a potrvá do 9. září. Konkurenty Agnieszky Hollandové v hlavní soutěži budou taková filmařská jména jako Luc Besson, Sofia Coppola nebo David Fincher.
Čeští režiséři soutěží v Benátkách málo
Z českých tvůrců zaznamenal na benátské přehlídce naposledy výraznější úspěch v roce 2019 Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče, podle knihy Jerzyho Kosińského, prošlo rovněž výběrem do hlavní soutěže.
Na dohled Zlatému lvovi se tak filmu českého režiséra podařilo dostat po čtvrtstoletí, předtím se o přízeň benátské poroty ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu obdrželi čeští, přesněji českoslovenští tvůrci v Benátkách jen jednou. Když se zde v roce 1947 promítalo dělnické drama Siréna v režii Karla Steklého.
Letos bude tuzemská tvorba, stejně jako loni, zastoupena v sekci Orrizonti, kde se představí krátký film libanonské studentky pražské FAMU Leily Basmaové. Snímek Mořská sůl se dotýká podobného tématu jako Hranice Agnieszky Hollandové. Hlavní hrdinka příběhu, Libanonka, řeší, zda odejít ze své rodné země.
