Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
Na začátku byl oheň. Legenda vypráví, že když přišlo velké zemětřesení, země se rozpukla a vyplivla ohnivé jazyky. Poté, co oheň ustal, trhlina se naplnila vodou a vzniklo jezero Bajkal. Podle dvojice fotografů ho ale teď ohrožuje jiný oheň, totiž globální oteplování.
„Středosibiřská plošina, kde se nachází Bajkalské jezero, se otepluje rychleji než většina míst na světě. Zvyšující se teplota ohrožuje existenci jezera a jeho jedinečného ekosystému,“ upozorňuje Bulišová.
„(Ruský vládce) Vladimir Putin právě podepsal zákon, novou změnu, která dovolí masivní vykácení lesa v oblasti Bajkalu a také rozsáhlou výstavbu na jeho březích. Takže tamní ochránci životního prostředí se bojí, že Bajkal tuto hrozbu nezvládne,“ dodává Isaac. Jedna z fotografií například dokládá tenčící se ledový pokryv Bajkalu. Úbytek ledu dopadá i na rostliny v jezeře a živočichy, kteří u něj nebo v něm žijí.
Do tříkanálové videoinstalace pak umělci ukryli data z vědeckých studií. Ukazují v ní minulost, současnost i možnou budoucnost jezera. Spolupráce s vědci se projevila také v hudbě doprovázející výstavu. Vychází z dat o dopadech teplotních změn na živočichy – čím vyšší tón, tím vyšší míra stresu.
