GHMP

Od poloviny šedesátých let, kdy Jitka Svobodová vstoupila na českou výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality. Její kresby vychází z předmětů každodenní potřeby a převádějí je v umělecká díla – pro diváky často zneklidňujícím způsobem. Co je „Za hranou viděného“, nahlíží retrospektiva, kterou výtvarnici připravila Galerii hlavního města Prahy (GHMP).

Margita Titlová patří k výrazným výtvarným osobnostem generace osmdesátých let. První velkou retrospektivu jí ale až nyní připravila Galerie hlavního města Prahy. Průřez čtyřmi dekádami tvorby zastřešuje název Purpurová vertikála. Právě tou výtvarnice označuje pro ni důležité propojení mezi sebou, dílem a jeho diváky.

V Praze začíná druhé bienále Ve věci umění. Organizátoři se tentokrát zaměřili na historická traumata a přehlížené umělce. Nové výtvarné instalace jsou k vidění ve výstavních prostorách Městské knihovny, ale také v areálu nemocnice.

Válku očima současných ukrajinských umělců představuje výstava s názvem Invaze. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci s Českým centrem v Kyjevě. Všichni vystavující umělci jsou v současnosti na Ukrajině.

Galerie hlavního města Prahy otevřela rozsáhlou výstavu Světy Jindřicha Chalupeckého, na které ukazuje mimořádný rozsah výtvarného zájmu jednoho z nejvýraznějších českých uměleckých teoretiků dvacátého století. V instalaci ale chybí ruské zápůjčky.

Syté barvy, ostré kontury a syrová nálada na obrazech Fridy Kahlo zrcadlí její vlastní život: bolest, lásku, vášeň – a často nic mezi tím. Návštěvníci Galerie hlavního města Prahy mají ale možnost ikonu mexického výtvarného umění poznat ne skrze její malby, ale prostřednictvím fotografií. Jak těch, které pořídila Frida Kahlo sama, tak těch, na nichž je objektem. Pocházejí z archivu, který umělkyně nechala zapečetit v koupelně svého domu. Nahlédnout do něj bylo možné až mnoho let po její smrti.

V Brně zahájila provoz nová galerie. Výstavou se veřejnosti otevírá i Havlíčkova vila v Břeclavi. Galerie hlavního města Prahy představuje nové přírůstky do svých sbírek. V Kutné Hoře se umělci hlásí k tématům prokletého básníka Charlese Baudelaira. Přinášíme výběr z aktuálních výstav, které zmínily Události v kultuře. V galeriích a muzeích nemusí být přitom člověk jen návštěvníkem, k budoucí výstavě může také přispět, třeba pokud se zapojí do projektu Muzea východních Čech.

Postkonceptuální fotograf Jiří Thýn pokračuje v dialogu s českou avantgardou. Po experimentu s kubistickou tvorbou sochaře Otty Guttfreunda se obrací k sochařce Haně Wichterlové. Právě její tvorbě věnoval výstavu Mlčení, torzo, přítomnost v pražském Domě fotografie. V budoucnu by se významná představitelka meziválečné avantgardy měla dočkat i vlastní stálé expozice. V ateliéru, kde prožila celý život.

Možnosti i absurditu technologického vývoje se rozhodl prozkoumat intermediální umělec Richard Janeček. Na aktuální výstavě, pořádané Galerií hlavního města Prahy, využívá umělou inteligenci, která pomalu ale jistě srůstá s lidskými životy.

Hudebního skladatele Jaroslava Ježka, architekta Jaroslava Fragnera, básníka Jaroslava Seiferta nebo surrealistickou malířku Toyen spojoval ve dvacátých letech minulého století Devětsil. Výstavu měl tento svaz levicově smýšlejících umělců jen jedinou, před třiatřiceti lety, jeho tvůrčí záměry představuje znovu až nyní Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Výstavu připravila jako dynamickou podívanou s mísením uměleckých druhů, poezie a racionality, jak odpovídá poetice Devětsilu.

Bedřich Dlouhý začal tvořit v padesátých letech a v tvorbě pokračuje do současnosti. Retrospektivní výstava, kterou sám připravoval pro Galerii hlavního města Prahy, ukazuje více než stovku děl. Shrnul je pod název Moje gusto. Sedmaosmdesátiletý umělec se vždy chtěl odlišit od mainstreamu, i proto vsadil na netradiční výtvarné postupy a také humor.

Jak moc se změnilo výtvarné umění, když do něj vstoupil zvuk, mohou posoudit a zároveň si i vyzkoušet návštěvníci aktuální výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Instalace Zvuky, kódy, obrazy se zaměřuje na akustický experiment ve vizuálním umění: od inspirace hudbou přes zvukové objekty až k videoartu.

Jeho hlavním tématem je Kladno, kde se v roce 1944 narodil, a vyrovnání města s hornickou minulostí. Sondou do rodinného prostředí jsou pak jeho Otisky generace, tedy portréty rodičů a dětí, anebo série nazvané TV Image. Zachytil také fragmenty z Paříže či Texasu. Průřez rozsáhlou tvorbou fotografa Jiřího Hankeho připravila k jeho pětasedmdesátinám Galerie hlavního města Prahy. Hankeho vidění světa přibližuje do 18. srpna v Domě fotografie.

Prázdná sklenice Júlia Kollera ze 60. let vedle sklenice s vodou od současného umělce Jána Mančušky. Dva exponáty, které časově vymezují Příběh slovenského (post)konceptuálního umění. Právě ten zachycuje výstava Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu.

Galerie hlavního města Prahy se zaobírá Transformací geometrie. Nepořádá ovšem matematický kongres, ale výstavu, na níž ukazuje díla českých i zahraničních umělců, kteří se zabývají strukturálním uměním. Geometrickými díly zobrazují emoce, které se tak jednoduše „narýsovat“ nedají.

Annu Hulačovou a Zsófii Keresztesovou propojuje návaznost na surrealismus a nově také výstava, na níž se tvorba jedné z nejvýraznějších mladých českých sochařek potkává s dílem její maďarské vrstevnice. Název společného výstavního projektu Éntomos odkazuje k řeckému pojmu, z něhož vzniklo označení pro hmyz. K vidění je v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci, v jehož prostorech se Galerie hlavního města (GHMP) pravidelně soustřeďuje na současné umění. To zde zastupuje i „start up“ výstava Marie Tučkové.

Brněnský architekt Vladimír Ambroz, který například zrekonstruoval vilu Tugendhat, se v sedmdesátých letech věnoval konceptuálnímu umění. Své akce nechával pravidelně fotografovat a díky těmto snímkům teď mohla vzniknout výstava v pražském Domě fotografie. Architekta poprvé ukazuje v roli performera.

Ve škole je varovali před kapitalismem a tržní ekonomikou. Dnes se jejich díla prodávají za miliony. Současní malíři z Číny Zhang Xiaogang a Wang Guangyi vystavují v Česku. V Galerii hlavního města Prahy představili obrazy, které spojuje jedno téma – život v totalitním režimu.