V Brně zahájila provoz nová galerie. Výstavou se veřejnosti otevírá i Havlíčkova vila v Břeclavi. Galerie hlavního města Prahy představuje nové přírůstky do svých sbírek. V Kutné Hoře se umělci hlásí k tématům prokletého básníka Charlese Baudelaira. Přinášíme výběr z aktuálních výstav, které zmínily Události v kultuře. V galeriích a muzeích nemusí být přitom člověk jen návštěvníkem, k budoucí výstavě může také přispět, třeba pokud se zapojí do projektu Muzea východních Čech.
Jiří Georg Dokoupil: Bubliny v Brně
Ve Veselé ulici v Brně se otevřela nová galerie. Kalina Gallery se zaměří na současné umělce, zpočátku především na ty ze střední a starší generace. První výstava patří česko-německému výtvarníkovi Jiřímu Georgi Dokoupilovi.
Proslul experimentováním s různými technikami a styly, v minulosti maloval třeba kouřem svíčky nebo mateřským mlékem. „Čím je to nemožnější, tak tím mě to víc zajímá,“ přiznává. „V osmdesátých letech jsem byl známý tím, že jsem skoro každý den používal jiný styl. A potom jsem se rozhodl, že už jich mám dost, protože ty výstavy pak vypadaly jako skupinová výstava padesáti umělců.“
V posledních třiceti letech se tak věnuje především malbě mýdlovými bublinami. „Do bubliny vsunu barvu a lepidlo, protože jinak by bublina jen s barvou, když ji dám na plátno, spadla,“ prozradil své malířské know-how.
V příštím roce se návštěvníci galerie můžou těšit třeba na tvorbu Vladimíra Kokolii, Aloise Mikulky nebo Vladimíra Skrepla.
Honza Sakař: Krajina paměti (Břeclav)
Fotografickou výstavou Krajina paměti se v Břeclavi-Poštorné otevřela veřejnosti Havlíčkova vila. Dům z počátku minulého století, který nese jméno po jednom ze svých majitelů, velkoobchodníkovi s vínem a vlastenci Rudolfu Havlíčkovi, má sloužit pro setkávání lidí spojených s folklorem a zároveň jako galerie. Provozuje ho nadační fond Moravská krása.
Snímky aktuálně vystavené ve vile pořídil Honza Sakař starou technikou zvanou mokrý kolodiový proces. „Ten postup s sebou nese prvky paměti a historie, něčeho, co má určitou trvanlivost,“ podotýká autor.
Černobílé portréty zachycují folkloristku Marii Švirgovou, malíře Antonína Vojtka nebo kastelánku lednického zámku Ivanu Holáskovou. „Jsou to malérečky, které učí naše děti malovat ornament, jsou to lidé, kteří chodí v kroji a zachovávají naše tradice. Pro nás důležití lidé, kteří vytvářejí tu naši krajinu,“ představuje první výstavu předsedkyně správní rady fondu Monika Vintrlíková.
Sakařovy snímky budou v Břeclavi k vidění do konce listopadu, pak je čeká cesta do Spojených států. Návštěvníci Havlíčkovy vily se na oplátku můžou těšit na tvorbu krajanů žijících za Atlantikem. Navíc se s nimi budou moci setkat i při workshopech zaměřených na malbu folklorních ornamentů nebo výuku dalších tradičních technik.
Not Art Today? (Praha)
Galerie hlavního města Prahy se rozhodla představit výběr z více než sedmi stovky děl, které pořídila za poslední čtyři roky. Novými akvizicemi zaplňovala galerie mezery ve sbírkách dvacátého století, loňský rok jí ale přinesl také více peněz na nákupy, jimiž podpořila současné umělce.
„Soustředili jsme se na autory, kteří jednak nepatří k mediálně známým postavám a chtěli jsme jim pomoct v té těžké situaci, a také jsme věnovali velkou pozornost těm nejmladším, abychom je vyvedli z covidového nihilismu a podpořili je,“ uvedla ředitelka GHMP Magdalena Juříková.
Sbírka Galerie hlavního města Prahy se zaměřuje na umění od devatenáctého století do současnosti. Těžiště sbírek leží v umění druhé poloviny dvacátého století a zejména v současném umění. „Ukazuje spektrum přístupů, v současném umění se objevují sociální i ekologická témata, reflexe jednotlivce ve společnosti a různých minoritních i majoritních skupin,“ zmiňuje v souvislosti s aktuální výstavou šéfkurátorka Helena Musilová.
GHMP spravuje přibližně 17 tisíc děl, všechna je možné vidět také on-line. Mezi lety 2017 a 2020 instituce do svých sbírek nákupem či darem získala téměř sedm stovek děl od devadesáti autorů. Zahrnují malby, sochy, videa, instalace, kresby i grafiky. Do depozitářů přibyla tvorba Jiřího Černického, Adély Babanové, Mileny Dopitové, Jana Hampla, Magdaleny Jetelové, Tomáše Císařovského, Richarda Janečka či Dominika Langa.
Výstava nazvaná No Art Today? potrvá v Městské knihovně do 30. ledna, druhou část výstavy zpřístupní od 16. listopadu Dům fotografie.
Samota uprostřed davu (Kutná Hora)
Galerie Středočeského kraje (GASK) připomíná dvě stě let od narození Charlese Baudelaira. Výběr z děl více než devadesáti umělců představuje přímé inspirace básníkovým dílem i širší souvislosti s jeho tvorbou i životem. Cílem je ukázat vliv Baudelairovy osobnosti a díla na české umění.
Výstava sleduje nejdůležitější témata, která v básníkově životě a díle rezonovala, ať už to byly pocity osamocení, nuda vedoucí k celoživotnímu splínu, láska a zároveň nenávist k ženám, nebo touha po nalezení krásy. „Jeden sál bude věnován jedné z jeho nejslavnějších básní Mršina neboli Zdechlina a vůbec právě vykřesání krásy z ošklivosti a pomíjivosti života,“ dodala kurátorka Kristýna Jirátová.
K odkazu prokletého básníka se vztahují sochy Quida Kociana či Jana Štursy, fotografie Ivana Pinkavy, znepokojivé obrazy Martina Gerboce či audiovizuální animace Františka Štorma. Zastoupeni jsou i umělci jako Max Švabinský, František Drtikol, Karel Hlaváček, František Hudeček, Ladislav Šaloun, Jaroslav Šerých, Marek Škubal či Josef Bolf. Nechybí ani ilustrace a ukázky knižních vydání Baudelairových děl.
Výstava s názvem Samota uprostřed davu je k vidění až do začátku příštího roku.
Jak se žilo na sídlišti (Hradec Králové)
Muzeum východních Čech v Hradci Králové se snaží zmapovat historii socialistických sídlišť. „V Hradci Králové se nacházejí prototypy některých panelových domů, na nichž se testovaly technologie, které pak byly použity v celém Československu,“ upozorňuje ředitel muzea Petr Grulich.
Materiálů k prostudování je dost, výstavbě sídlišť se totiž v minulosti věnovala poměrně velká mediální pozornost. Pracovníci muzea hledají v archivech původní stavební dokumentaci i audiovizuální svědectví. Pomáhají i dobrovolníci, třeba studenti, kteří obcházejí konkrétní místa.
Historici oslovují také pamětníky a i současné obyvatele sídlišť, prosbu o spolupráci našli mnozí ve svých schránkách. Systematická dokumentace se totiž zabývá nejen samotnou panelovou výstavbou, ale i popisem každodenního života obyvatel „králíkáren“. „Zajímá nás, jaký byl život v panelovém domě, vztahy se sousedy, problémy s bytem,“ upřesňuje vedoucí projektu Kristýna Staňková.
Lidé mohou do muzea posílat fotografie, video- i audiozáznamy. Záměrem projektu je vytvoření paměťové stopy pro další generace, počítá se i s výstavou, vzniknout by měly 3D modely sídlišť. Mapování se zatím zaměřuje na Hradec Králové a Pardubice, rozšířit by se ale mělo na celý východočeský region.
