Galerie hlavního města Prahy

Sochař a grafik, ale také mystik, který se ve své tvorbě zabýval náboženskými alegoriemi a smyslem lidské existence. Právě duchovnímu světu Františka Bílka (1872 až 1941) se věnuje expozice Cesta k Předsíni chrámové v Bílkově vile Galerie hlavního města Prahy na pražských Hradčanech. K vidění bude další dva roky.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Vedení pražského magistrátu nechá k bronzové plastice s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Změnu v pondělí schválili radní hlavního města.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají už za necelé dva měsíce zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh sochaře Davida Černého nelíbí. Autor soch o připravovaném díle diskutoval v pořadu Události, komentáře s kurátorkou umění ve veřejném prostoru Marií Foltýnovou, která zkritizovala nejasnost záměru – nevidí souvislost místa s NATO a českým členstvím v této organizaci, k čemuž mají sochy odkazovat.

Výstava Myšlení obrazem, jež byla otevřena v Galerii hlavního města Prahy v sálech Městské knihovny, se názvem odvolává na stejnojmennou knihu filozofa Miroslava Petříčka s podtitulem Průvodce současným filozofickým myšlením pro středně nepokročilé.

Galerie hlavního města Prahy pořádá v Domě u Kamenného zvonu výstavu Raši Todosijeviće, příslušníka první generace jugoslávských konceptualistů. Ti se v sedmdesátých letech postavili proti tehdy dominantní klasické malbě a věnovali se například audiovizuálnímu umění. Podle Todosijevićova nejvýznamnějšího videa nese název i samotná výstava – Was ist Kunst?

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Od poloviny šedesátých let, kdy Jitka Svobodová vstoupila na českou výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality. Její kresby vychází z předmětů každodenní potřeby a převádějí je v umělecká díla – pro diváky často zneklidňujícím způsobem. Co je „Za hranou viděného“, nahlíží retrospektiva, kterou výtvarnici připravila Galerii hlavního města Prahy (GHMP).

Margita Titlová patří k výrazným výtvarným osobnostem generace osmdesátých let. První velkou retrospektivu jí ale až nyní připravila Galerie hlavního města Prahy. Průřez čtyřmi dekádami tvorby zastřešuje název Purpurová vertikála. Právě tou výtvarnice označuje pro ni důležité propojení mezi sebou, dílem a jeho diváky.

Na jaře 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Čekalo ho velkolepé přivítání a skutečně nabitý program. Výstava Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902 v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) návštěvu jednoho z nejvlivnějších evropských sochařů rekonstruuje. Vychází z fotografií mapujících Rodinův pobyt, doplněných exponáty z historického výzkumu, etnografie a sochařství. „Myslím, že tak podobně se rodil scénář návštěvy Rodina v Praze, kdy každý něco chtěl, kam by ho ještě vzal,“ podotýká šéfkurátorka Helena Musilová.

Život mimo systém v sepětí s přírodou byla jedna z vizí generace hippies. Skupině uprchlých studentů se podařilo ze snu vytvořit na několik let skutečnost, a to začátkem sedmdesátých let na Havaji. Výstava Paradise Lost v Domě U Kamenného zvonu ukazuje život komunity tak, jak ho zachytil americký fotograf John Wehrheim.

V Praze začíná druhé bienále Ve věci umění. Organizátoři se tentokrát zaměřili na historická traumata a přehlížené umělce. Nové výtvarné instalace jsou k vidění ve výstavních prostorách Městské knihovny, ale také v areálu nemocnice.

Válku očima současných ukrajinských umělců představuje výstava s názvem Invaze. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci s Českým centrem v Kyjevě. Všichni vystavující umělci jsou v současnosti na Ukrajině.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) připravila výstavu, která je reakcí na „neutuchající přitažlivost a atraktivitu“ devadesátých let. „Zlatá devadesátá“ odborné ani širší veřejnosti nedají podle autorů expozice stále spát. Instalace Heroin Crystal vybírá patnáct výtvarných umělců, které GHMP vystavovala v letech 1994 až 2002.

Galerie hlavního města Prahy otevřela rozsáhlou výstavu Světy Jindřicha Chalupeckého, na které ukazuje mimořádný rozsah výtvarného zájmu jednoho z nejvýraznějších českých uměleckých teoretiků dvacátého století. V instalaci ale chybí ruské zápůjčky.

Chlapci i dívce, kteří loni v létě posprejovali Karlův most, uložil soud vykonat šedesát hodin společensky prospěšné činnosti. Rok bude navíc oba mladistvé sledovat, zda vedou řádný život. Chlapec, který měl nedávno osmnácté narozeniny, i šestnáctiletá dívka se k činu přiznali a společně napůl uhradili způsobenou škodu v celkové výši zhruba 95 tisíc korun.

Praha plánuje na náplavkách dokončit investice do síťových rozvodů, přidat toalety a lavičky nebo vybudovat mola pro rybáře. Městská firma Trade Centre Praha (TCP) připravuje také větší úpravy části náplavky na smíchovské straně a jedná o umístění kamer a lamp veřejného osvětlení. Letos by se tam měly konat velké kulturní, sportovní nebo gastronomické akce.

Syté barvy, ostré kontury a syrová nálada na obrazech Fridy Kahlo zrcadlí její vlastní život: bolest, lásku, vášeň – a často nic mezi tím. Návštěvníci Galerie hlavního města Prahy mají ale možnost ikonu mexického výtvarného umění poznat ne skrze její malby, ale prostřednictvím fotografií. Jak těch, které pořídila Frida Kahlo sama, tak těch, na nichž je objektem. Pocházejí z archivu, který umělkyně nechala zapečetit v koupelně svého domu. Nahlédnout do něj bylo možné až mnoho let po její smrti.

V Brně zahájila provoz nová galerie. Výstavou se veřejnosti otevírá i Havlíčkova vila v Břeclavi. Galerie hlavního města Prahy představuje nové přírůstky do svých sbírek. V Kutné Hoře se umělci hlásí k tématům prokletého básníka Charlese Baudelaira. Přinášíme výběr z aktuálních výstav, které zmínily Události v kultuře. V galeriích a muzeích nemusí být přitom člověk jen návštěvníkem, k budoucí výstavě může také přispět, třeba pokud se zapojí do projektu Muzea východních Čech.

Část Karlova mostu posprejoval neznámý vandal. Modré nápisy v angličtině jsou na pravé straně zábradlí i podstavci sochy směrem k Pražskému hradu asi od poloviny mostu. Policisté byli přímo na míste a případem se budou zabývat, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Praha není vlastníkem cyklu obrazů Slovanská epopej. Rozhodl o tom ve středu Obvodní soud pro Prahu 1, který vyhověl žalobě příbuzného malíře Alfonse Muchy na určení vlastnictví. John Mucha tvrdí, že se Praha vlastníkem obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory. Rozsudek není pravomocný, město se proti němu odvolá.

Zapůjčení Slovanské epopeje do zámku v Moravském Krumlově se odkládá, rozhodli v pondělí pražští radní. Důvodem je prodloužení rekonstrukce zámeckých výstavních prostor. Původně měla být hotova na konci června, termín se však prodloužil do konce roku. Obrazy byly v Krumlově vystaveny od padesátých let až do roku 2011, kdy je tehdejší vedení hlavního města odvezlo.

Na podstavci sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze se objevil nápis „rasista a masový vrah“. Policie o tom informovala na Twitteru, po pachateli pátrá.

Málo známé fotografie slavného autora Josefa Sudka, na nichž dokumentoval umělecká díla, umělce při práci v ateliérech nebo výstavy, ukazuje výstava Galerie hlavního města Prahy. Pod názvem Fešandy ze šuplíků představuje výsledek pětiletého výzkumného projektu Ústavu dějin umění Akademie věd.