Život mimo systém v sepětí s přírodou byla jedna z vizí generace hippies. Skupině uprchlých studentů se podařilo ze snu vytvořit na několik let skutečnost, a to začátkem sedmdesátých let na Havaji. Výstava Paradise Lost v Domě U Kamenného zvonu ukazuje život komunity tak, jak ho zachytil americký fotograf John Wehrheim.
Tábor, kde se žilo v korunách stromů a každý chodil oblečený, jak se mu zlíbilo. Atmosféra přilákala i mladého fotografa, který chtěl komunitu zachytit. Stačilo mu říct, že je univerzitní profesor a že by rád komunitu fotografoval.
John Wehrheim osadníky dokumentoval šest let. Více než samotná komunita ho ale tenkrát fascinovalo světlo. „Přicházelo ze severu, poskakovalo na mracích, filtrovalo se přes baldachýny a pak se rozptýlilo skrz plast. Perfektní studio plné přirozeného světla!“ popisuje nyní v Praze.
Vesnici založil v roce 1969 Howard Taylor, bratr herečky Elizabeth Taylorové. Zachránil skupinu hippies, kteří se bezprizorně pohybovali po ostrově, až skončili ve vězení. Zaplatil za ně kauci a poskytl jim pozemek na pláži. Ten pak postupně přivábil surfaře i dezertéry z Vietnamu.
Záminka ke zničení kempu
Výstavu fotografií doplňují také příběhy jednotlivých osadníků. I když fotografie vypadají idylicky, příběh má i odvrácenou stranu. „Byli tam drogově závislí, alkoholici, zloději. Problémy, které najdete v každé komunitě na světě,“ vypráví Wehrheim.
Příběh Taylor Campu končí v roce 1977. „Osada Taylor Camp byla zničena za účelem vybudování národního parku, ale ve skutečnosti to byla jenom záminka ke zničení kempu. Obyvatelé byli cizím prvkem pro havajské obyvatelstvo. A jak to bývá, to cizí je vždy něco, čeho se bojíme,“ míní kurátor výstavy Adam Ligas.
V roce 2018 vznikl také dokumentární film Na prahu ráje, který je k vidění v expozici.
