Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají už za necelé dva měsíce zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh sochaře Davida Černého nelíbí. Autor soch o připravovaném díle diskutoval v pořadu Události, komentáře s kurátorkou umění ve veřejném prostoru Marií Foltýnovou, která zkritizovala nejasnost záměru – nevidí souvislost místa s NATO a českým členstvím v této organizaci, k čemuž mají sochy odkazovat.
Stíhačky s motýlími křídly na pražském Máji. Černý záměr konzultoval s autory stavby, kurátorka nevidí souvislost místa s NATO
David Černý je umísťováním svých objektů přímo na stavby proslulý, známá jsou mimina lezoucí po Žižkovské věži nebo rotující stříbrná hlava Franze Kafky. Teď se rozvinula diskuse o ozdobení fasády obchodního domu Máj, který se v červnu po rekonstrukci otevře veřejnosti.
„Já doufám, že jenom nezdobím. Dělám sochy, které jiní nazývají kontroverzní, já netvrdím, že jsou kontroverzní. Myslím si, že jsou to sochy, objekty nebo díla, která dost často o něčem hovoří. Stejně jako tato instalace o něčem zcela konkrétním hovoří. A já bych rád, abychom si o té instalaci, protože opravdu o něčem hovoří, promluvili o tom, až to bude instalováno,“ řekl v Událostech, komentářích David Černý. A doplnil, že půjde o dočasnou instalaci – je povolena na jeden rok.
Kurátorka umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová zkritizovala nejasnost záměru a ne úplně vyjasněný koncept. „V souvislosti s obchodním domem Máj, který sám o sobě je kulturní památka a je samostatné umělecké architektonické dílo, je otázka, jestli je nutné k němu ještě přidávat další vrstvu,“ řekla Foltýnová.
Záměr kritizuje i Klub za Starou Prahu. Jejich zástupci se ale podle Černého báli do debaty přijít.
Nehotová díla Černý neukazuje
Podle Černého Foltýnová sochu ani neviděla a nemůže ji proto kritizovat. Ukázat nehotové dílo ovšem sochař nechce. „Rád bych ukázal hotové dílo, já nepouštím nikoho do svého ateliéru. Věci představuju, když jsou hotové. Je spousta mých kolegů, kteří velmi rádi ukazují průběh tvorby, já to nejsem. Já ukazuju věci hotové, tak bych s dovolením počkal, to je přece správné,“ řekl.
„Já nehodnotím formu, ale je uvedeno, že tyto modely spitfirů, z nichž zůstává jenom tvar trupu a jejich křídla jsou nahrazena motýlími křídly, z blíže neurčených důvodů, jsou v duhové barvě, opět z blíže nějakých nevysvětlených důvodů. Ale hlavně, že je to připomínka sedmdesátého pátého výročí založení NATO a dvacátého pátého výročí vstoupení naší republiky do NATO. Nevidím absolutně žádnou souvislost s Národní třídou, a dokonce ani s obchodním domem Máj,“ poznamenala Foltýnová.
Obchodní dům Máj byl v Praze vybudován v letech 1972 až 1975 na křižovatce ulic Spálená a Národní třída. Podle odborníků je jedním z nejvýznamnějších zástupců české architektury sedmdesátých let dvacátého století.
„Konečně bude barák k něčemu vypadat“
Černý řekl, že předtím, než nad záměrem uvažoval, konzultoval ho s autory stavby, protože ty respektuje nejvíce. „S Johny Eislerem a s Martinem Rajnišem. Oběma jsem ten návrh ukázal. Johny Eisler řekl, že to je pěkné, že se mu to líbí, že s tím souhlasí. Stejně jako Martin Rajniš, který to komentoval slovy: Konečně ten barák bude k něčemu vypadat,“ poznamenal Černý.
Podle Foltýnové musí Odbor památkové péče, de iure, rozhodovat na základě nějakého předloženého návrhu, který pak autor musí realizovat. Černý oponoval, že pro něj je důležitý názor autorů stavby. „Pardon, v případě kulturní památky není úplně relevantní,“ reagovala Foltýnová.
Podle Černého je Praha zajímavá kontrasty architektury. „Je fantastické, že stojí na nábřeží Tančící dům od Franka Gehryho. Nebýt toho, že se podařilo ‚zapšklíky‘ Václavovi Havlovi v roce tuším 1993 nebo 1994 umlčet, tak by místo Tančícího domu byla stále hnusná proluka,“ poznamenal.