Divák se ukazuje dílu Jindřicha Chalupeckého

Galerie hlavního města Prahy otevřela rozsáhlou výstavu Světy Jindřicha Chalupeckého, na které ukazuje mimořádný rozsah výtvarného zájmu jednoho z nejvýraznějších českých uměleckých teoretiků dvacátého století. V instalaci ale chybí ruské zápůjčky.

Jindřich Chalupecký tvrdil, že dílo se neukazuje divákovi, ale divák se ukazuje dílu. Jeho myšlenky zásadním způsobem ovlivňovaly reflexi progresivních výtvarných proudů – málokterý český výtvarný teoretik dvacátého století se těšit takové úctě a zájmu jako Chalupecký.

„Byl velkým obhájcem těžkého umění, divák i umělec si musí umění odpracovat. Vážil si, když šel umělec za obvyklé formy, obvyklé životní postoje, v tom viděl smysl,“ dodává spolukurátor výstavy Tomáš Pospiszyl.

Vnímání umění chápal Chalupecký jako zápas transcendentního rozměru. Říkal: Umění je mostem, který spojuje to, co je zde a nyní, s tím, co je nikde a nikdy. S tímto náhledem vykládal třeba i dílo personě moderního umění Marcela Duchampa. „Dokonce i vdova po Marcelu Duchampovi Chalupeckého přesvědčovala: ,Prosím vás, můžete potlačit ty zmínky o náboženství? Já se domnívám, že to není úplně na místě,‘“ prozradil Pospiszyl.

Chalupecký umění přikládal významnou společenskou úlohu. Sám byl obětí perzekucí komunistického režimu, který ho označil za zastánce úpadkového umění. Umělce sovětského Ruska ovšem podporoval a jezdil za nimi do Moskvy.

Bez ruské zápůjčky, ale ne umělců

Stejné napětí mezi ruským režimem a ruským uměním řešil i kurátorský tým výstavy. V ní měla být totiž vystavena i díla zapůjčená z Ruska, pražská galerie se nakonec na poslední chvíli rozhodla zápůjčku zrušit. Propůjčila ale část prostoru ruským a ukrajinským umělcům žijícím v Praze. Možnost k výtvarnému vyjádření využila třeba Darja Lukjanenková.

Výtvarnice, která pochází z rusky mluvící části východní Ukrajiny, má jasno: „Pokud je ruská armáda v Ukrajině a pokud ruská armáda zabíjí civilisty, znásilňuje ženy a střílí děti, není možná žádná spolupráce, kolaborace s ruskými umělci.“ Podle ní se zvedá i vlna kulturního sebeuvědomění Ukrajiny. Někteří původem ukrajinští umělci totiž bývají v důsledku sovětské kolonizační politiky chybně považovány za Rusy.

Světy Jindřicha Chalupeckého, jehož jméno nese i česká cena pro výtvarné umělce, jsou v Galerii hlavního města Prahy otevřeny až do června.

4 minuty
Světy Jindřicha Chalupeckého na výstavě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z basy do divadla. Dobrovolníci doprovází za kulturou vězně i seniory

Dva odsouzení z věznice v Jiřicích nedávno mohli zajít do divadla. Díky platformě Snížit kultuře práh, jejíž snahou je umožnit návštěvu kina, koncertu nebo galerie sociálně znevýhodněným osobám, kteří by si jinak takovou návštěvu nemohli dovolit. Platforma vybudovala a rozšiřuje databázi institucí, které volné vstupy nabízejí.
před 10 hhodinami

Obrazem: Walt Disney Východu. Výstava přibližuje Jiřího Trnku

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.
před 10 hhodinami

Kvíz: Lassie i Dášeňka. Jsou vaše znalosti psích hrdinů pod psa?

Už čtvrtstoletí se uděluje cena Palm Dog za nejlepší herecký psí výkon ve filmu. Vítězem aktuálního ročníku, vyhlašovaného v rámci festivalu v Cannes, se stal islandský ovčácký pes jménem Panda za islandské rodinné drama Ástin sem eftir er (volně přeloženo Zbývající láska). Pandu v její nejlepší roli zatím mohli vidět jen festivaloví diváci, na rozdíl od jiných psích – nejen filmových – hrdinů. Ověřte si v kvízu, jestli vaše znalosti nejsou pod psa.
před 12 hhodinami

Výstavy ve Sladovně ukazují svět Malého prince i jak skartovat emoce

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.
26. 5. 2025

Macbeth v Opavě připomíná, jak nebezpečné je zneužití moci

Slezské divadlo v Opavě uvedlo nové nastudování jednoho z nejslavnějších dramat Williama Shakespeara. Režisér Vladimír Morávek vložil do více než čtyři století staré tragédie Macbeth obraz dnešního světa. Ukazuje, jak touha po moci plodí zlo.
26. 5. 2025

Cena pro íránského režiséra v Cannes vyvolala diplomatickou přestřelku

Írán si předvolal francouzského chargé d'affaires v Teheránu na protest proti vyjádřením Paříže na adresu íránského režimu. Kritická slova francouzského ministra zazněla v souvislosti s letošním vítězem filmového festivalu v Cannes. Hlavní cenu převzal v sobotu politicky stíhaný íránský režisér Džafar Panahí.
26. 5. 2025

Festival Khamoro přibližuje romskou kulturu hudbou, výstavami i průvodem

V Praze v neděli začal festival romské kultury Khamoro neboli Slunce. Program dvacátého sedmého ročníku nabízí koncerty romské hudby, výstavy, promítání filmů i tradiční průvod centrem metropole. Do Prahy dorazí kromě tuzemských také romští umělci z Itálie, Španělska, Maďarska, Francie, Srbska a vůbec poprvé z Řecka. Odborná část se pak zaměří na problém domácího násilí v romské komunitě. Přehlídka vyvrcholí v sobotu 31. května galakoncertem.
26. 5. 2025

Potírání „LGBT propagandy“ či možný zákaz Harryho Pottera. Ruská cenzura přitvrzuje

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.
26. 5. 2025
Načítání...