Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Její tvorbu shrnuje retrospektivní výstava

2 minuty
Události v kultuře: Zemřela Jitka Svobodová
Zdroj: ČT24

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

„Kresba je víc myšlenkou než technikou. Malba samozřejmě vychází z kresby, ta ji tam má taky, ale ještě ji nějak zhmotňuje. Kdežto kresba čistě vyjadřuje jen tu myšlenku,“ říkala Svobodová v cyklu Umění v izolaci.

Zachycovala, co viděla kolem sebe. Jitka Svobodová se neustále vracela k základním dějům v přírodě i v osobním životě. V jejích kresbách panuje bezčasí, strohost i jemnost. „Kresba mi najednou přišla taková primární, vyjadřující to, co jsem chtěla. Jednoduchá, šedá. To šedé, to mě zaujalo,“ popisovala.

Kresba v její tvorbě dominovala, i když původně vystudovala malbu. „Dokončila jsem školu a pak to šlo úplně do háje. Musela jsem začít znova. Viděla jsem, že si prostě neškrtnu, protože najednou začala tvrdá, velmi tvrdá normalizace,“ říkala. Za normalizace byla výtvarnicí ve svobodném povolání, živila se ale hlavně jako restaurátorka. „Kreslila jsem právě to, co jsem dělala. Lešení, trubky, prkna, dráty,“ popisovala.

Proces tvoření a poznání

Po sametové revoluci byla jmenována profesorkou na AVU, své alma mater. Více než dvacet let, do roku 2012, vedla ateliér kresby. Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha výstav kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Sama tvořila i přes nemoc do poslední chvíle.

„Přes omezení, která jí v posledních letech způsobovala její nemoc, se až do posledních dní věnovala své výtvarné práci. Zanechala po sobě jedinečné dílo zejména v médiu kresby. V plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání,“ sdělila kurátorka zmíněné výstavy Helena Musilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 9 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...