Transformací geometrie vzniká stav duše

Galerie hlavního města Prahy se zaobírá Transformací geometrie. Nepořádá ovšem matematický kongres, ale výstavu, na níž ukazuje díla českých i zahraničních umělců, kteří se zabývají strukturálním uměním. Geometrickými díly zobrazují emoce, které se tak jednoduše „narýsovat“ nedají.

Jedním z vystavujících je průkopník digital artu Manfred Mohr. Jeho díla, tvořená černými čárami na bílém podkladu, připomínají notové zápisy. „V hudbě máme také pět čar a body, které zaznamenávají tóny. Když ale dáte čáry pryč, podle bodů už nic hrát nemůžete. Tady je to stejné. Je to vizuální muzika,“ vysvětluje německý umělec, který od osmdesátých let žije a pracuje v New Yorku. 

Inspirace hudbou není náhodná, Mohr totiž začínal jako jazzový muzikant. Nakonec u něj ale zvítězilo výtvarné umění, na konci šedesátých let, když pobýval ve Francii, jej začal trořit pomocí počítačů. „Tenkrát bylo v celé Paříži pár počítačů a on se k jednomu z nich, který ale jinak sloužil ministerstvu dopravy, dostal. A po nocích, když se počítač nevyužíval k hlídání letového provozu, na něm mohl experimentovat s algoritmy,“ popisuje Mohrovy začátky Miroslav Velfl. 

Geometrické umění je na výstavě zastoupeno obrazy, plastikami, kresbami i objekty také od Karla Malicha, Zdeňka Sýkory, Horsta Bartniga nebo Victora Vasarelyho. Jejich geometrie skrývá to, co by v jednoduchých čarách mnozí na první pohled nehledali: pocity a vnitřní rozpoložení umělců. 

„Stav duše a geometrie příliš nejde dohromady, ale je to tak,“ potvrzuje kurátorka Hana Larvová. „Nicméně můžeme se nechat oslovit geometrií, formou, kterou nám obraz předkládá, ale nemůžeme za tím hledat žádné obsahy jako v jiném umění. Tady na nás skutečně hovoří pouze vizuál, obraz jako takový.“

3 minuty
GHMP vystavuje Transformaci geometrie
Zdroj: ČT24

Výstava Transformace geometrie spojuje soukromé sbírky dvou sběratelů: Siegfrieda Grauwinkela a Miroslava Velfla. Jedny z nejvýznamnějších představitelů poválečného geometrického umění bude předvádět až do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...