Akustické experimenty ve vizuálním umění: hřmotiče, elektrický proud i bouchnutí víkem klavíru

Jak moc se změnilo výtvarné umění, když do něj vstoupil zvuk, mohou posoudit a zároveň si i vyzkoušet návštěvníci aktuální výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Instalace Zvuky, kódy, obrazy se zaměřuje na akustický experiment ve vizuálním umění: od inspirace hudbou přes zvukové objekty až k videoartu.

Výtvarné umění bylo kdysi považováno za trvalé a neměnné, zatímco zvuk za těžko zachytitelný a dynamický. Na počátku minulého století ale začali umělci přicházet na to, jak blízko k sobě vizuální a akustické vjemy mají. A hudbou, ale i třeba průmyslovým hlukem, se začali inspirovat při objevování abstraktního umění.  

Tyto „objevy“ dokumentuje na výstavě například slavný obraz Amfora – dvoubarevná fuga od Františka Kupky, průkopníka abstrakce. „Je příznakem avantgardy, že strukturu hudebního díla připodobňovala obrazové struktuře,“ doplňuje k vystavenému dílu kurátorka Jitka Hlaváčková.

Jak se výtvarno zbavovalo konkrétních námětů, zbavila se i hudba postupně své romantické struktury. V Galerii hlavního města Prahy to dokládají mimo jiné prototypy futuristických nástrojů, takzvaných hřmotičů, které mají napodobovat technologické zvuky.

Nahrávám video
Akustický experiment ve vizuálním umění
Zdroj: ČT24

Výstava představuje tvorbu téměř sedmdesátky autorů, českých i zahraničních. Světově proslulými experimentátory s obrazem a zvukem se stali v druhé polovině dvacátého století například Čechoameričan Woody Vasulka se svou ženou Steinou. „Pro ně tehdy bylo zásadní a zázračné, že elektronický signál poskytl možnost v reálném čase manipulovat obrazem a převádět ho na zvuk,“ upřesnil spoluautor výstavy Miloš Vojtěchovský. Návštěvníci v galerii mohou sledovat projektor, jenž vizualizuje tok střídavého elektrického proudu. 

Ze zahraničních umělců je zastoupeno třeba dílo Johna Cage, který usiloval o stejnou hodnotu tónu zamýšleného i náhodného. Jeho zřejmě nejznámější skladbou je kompozice složená z trojího otevření a zavření víka klavíru v přesně daných časových úsecích. Jinak nezazní jediný tón. V koncertním provedení trvá tento kus přes čtyři a půl minuty.

Zvuky, kódy a obrazy propojují na výstavě experimentální notové zápisy, záznamy performancí i interaktivní instalace. Hravostí umělců se mohou návštěvníci inspirovat v Domě U Kamenného zvonu do 13. října.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...