Akustické experimenty ve vizuálním umění: hřmotiče, elektrický proud i bouchnutí víkem klavíru

Jak moc se změnilo výtvarné umění, když do něj vstoupil zvuk, mohou posoudit a zároveň si i vyzkoušet návštěvníci aktuální výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Instalace Zvuky, kódy, obrazy se zaměřuje na akustický experiment ve vizuálním umění: od inspirace hudbou přes zvukové objekty až k videoartu.

Výtvarné umění bylo kdysi považováno za trvalé a neměnné, zatímco zvuk za těžko zachytitelný a dynamický. Na počátku minulého století ale začali umělci přicházet na to, jak blízko k sobě vizuální a akustické vjemy mají. A hudbou, ale i třeba průmyslovým hlukem, se začali inspirovat při objevování abstraktního umění.  

Tyto „objevy“ dokumentuje na výstavě například slavný obraz Amfora – dvoubarevná fuga od Františka Kupky, průkopníka abstrakce. „Je příznakem avantgardy, že strukturu hudebního díla připodobňovala obrazové struktuře,“ doplňuje k vystavenému dílu kurátorka Jitka Hlaváčková.

Jak se výtvarno zbavovalo konkrétních námětů, zbavila se i hudba postupně své romantické struktury. V Galerii hlavního města Prahy to dokládají mimo jiné prototypy futuristických nástrojů, takzvaných hřmotičů, které mají napodobovat technologické zvuky.

Nahrávám video
Akustický experiment ve vizuálním umění
Zdroj: ČT24

Výstava představuje tvorbu téměř sedmdesátky autorů, českých i zahraničních. Světově proslulými experimentátory s obrazem a zvukem se stali v druhé polovině dvacátého století například Čechoameričan Woody Vasulka se svou ženou Steinou. „Pro ně tehdy bylo zásadní a zázračné, že elektronický signál poskytl možnost v reálném čase manipulovat obrazem a převádět ho na zvuk,“ upřesnil spoluautor výstavy Miloš Vojtěchovský. Návštěvníci v galerii mohou sledovat projektor, jenž vizualizuje tok střídavého elektrického proudu. 

Ze zahraničních umělců je zastoupeno třeba dílo Johna Cage, který usiloval o stejnou hodnotu tónu zamýšleného i náhodného. Jeho zřejmě nejznámější skladbou je kompozice složená z trojího otevření a zavření víka klavíru v přesně daných časových úsecích. Jinak nezazní jediný tón. V koncertním provedení trvá tento kus přes čtyři a půl minuty.

Zvuky, kódy a obrazy propojují na výstavě experimentální notové zápisy, záznamy performancí i interaktivní instalace. Hravostí umělců se mohou návštěvníci inspirovat v Domě U Kamenného zvonu do 13. října.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 3 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 17 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 18 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...