Absurdní varování. Richard Janeček propojuje umělou inteligenci s uměním

Nahrávám video
Richard Janeček zkoumá umělou inteligenci prostřednictvím umění
Zdroj: ČT24

Možnosti i absurditu technologického vývoje se rozhodl prozkoumat intermediální umělec Richard Janeček. Na aktuální výstavě, pořádané Galerií hlavního města Prahy, využívá umělou inteligenci, která pomalu ale jistě srůstá s lidskými životy.

Umělá inteligence dokáže napodobit text vytvořený lidmi. S její pomocí vznikl i komentář k vystavenému videu Richarda Janečka. „Běžně se používá na různé překlady, pro chatboty a další aplikace. Skrývá v sobě nebezpečí v podobě fake news a spamů, i proto plnohodnotná verze této umělé inteligence nebyla dlouhou dobu zveřejněna,“ upozorňuje na konkrétní rizika umělec.  

Umělá inteligence je také „autorem“ samolepek na fragmentech televizních obrazovek. Vypadají jako jakékoli jiné upozornění na podobných přístrojích, obsah je ale jiný. „Jde o varovné texty, které nám říkají, jak smíme s touto technologií zacházet. Ale dotažné jsou až do absurdní podoby, takže spíše než upozornění slouží jako komentář k současnému stavu technologií,“ vysvětluje Janeček.

Z výstavy Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently (GHMP, 2019)
Zdroj: GHMP

3D videomodel hodinek zase poskládal z fotografií posbíraných na instagramových účtech. „Jde o kompozit z různých snímků v horizontu několika let. Přijde mi zajímavé, že pomocí vizuálního smogu nebo datového odpadu je možné vytvořit rekonstrukci světa,“ podotýká umělec.

Autoři výstavy nicméně nechtějí rozhodovat, zda je umělá inteligence dobrá, nebo špatná, ale pokládat otázky. Mimo jiné se ptají, jak tento nástroj může deformovat vidění světa.

Zamýšlet se nad dílem Richarda Janečka mohou zájemci v Colloredo-Mansfeldském paláci do 2. února. Pod názvem: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently – Myslím, že v ideálním světě by to skončilo úplně jinak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 20 mminutami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 3 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 4 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 5 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 19 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026
Načítání...