Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.

Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína. Je to typicky čapkovský obyčejný typ, jehož prostřednictvím však autor ze všednosti dobývá to, co přesahuje pouhou dokumentaci sociálního údělu, přiblížili galeristé. Formální řeč obrazu je příznačná pro Čapkův kubismus přelomu desátých a dvacátých let 20. století.

Nedělní aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. „Bylo nám ctí, že jsme s ním mohli dlouhodobě spolupracovat, často se také osobně setkávat, diskutovat o umění,“ sdělil majitel galerie Martin Kodl. Právě jeden z Pištěkových obrazů patřil k dílům, která se v neděli vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla.

Autoportrét u okna I vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody. Malba zobrazuje hlavu obalenou zmačkaným papírem, připomínající odloženou antickou bustu, a působí podle galerie jako „umlčený objekt bez identity“. Dílo vstoupilo do aukce s vyvolávací cenou osm milionů.

Sběratelé při aukci získali také například malbu Noc z roku 1947 z vrcholného období malíře Karla Černého za 7,4 milionu. Značný cenový nárůst zaznamenala třeba Adriena Šimotová se svým Červnovým dnem z roku 1965. Její tempera na dřevěné desce vstupovala do aukce s vyvolávací cenou 800 tisíc korun a prodala se za 3,1 milionu.

Galerie Kodl věnovala tradičně první část nedělní aukce benefici. Na podporu uměleckých projektů festivalu Pražské jaro se dražilo prvních šest položek, které přímo pro tuto příležitost vytvořilo šest současných umělců – Michal Cimala, Jan Hísek, Pavla Malinová, Karolina Netolická, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla.

Festivalu připadne 515 tisíc korun, polovina z částky za celou kolekci. Ve prospěch sociálně–rehabilitačního Centra Paraple se pak dražil soubor děl od Oty Janečka, Jaroslava Róny, Adély Olivy, Martina Herolda, Miroslavy Zychové, Emmy Srncové, Karla Gotta a Jana Mikulky. Na konto Centra Paraple zamíří 942 500 korun.

Aukce nabídla 217 děl s celkovou vyvolávací částkou přes 118 milionů korun. Prodalo se 95 procent dohromady za 247,5 milionu. Přímo v sále bylo při aukci 400 lidí, asi stejný počet dražitelů na telefonních linkách a další kupující on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 6 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 20 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...