Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.

Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína. Je to typicky čapkovský obyčejný typ, jehož prostřednictvím však autor ze všednosti dobývá to, co přesahuje pouhou dokumentaci sociálního údělu, přiblížili galeristé. Formální řeč obrazu je příznačná pro Čapkův kubismus přelomu desátých a dvacátých let 20. století.

Nedělní aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. „Bylo nám ctí, že jsme s ním mohli dlouhodobě spolupracovat, často se také osobně setkávat, diskutovat o umění,“ sdělil majitel galerie Martin Kodl. Právě jeden z Pištěkových obrazů patřil k dílům, která se v neděli vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla.

Autoportrét u okna I vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody. Malba zobrazuje hlavu obalenou zmačkaným papírem, připomínající odloženou antickou bustu, a působí podle galerie jako „umlčený objekt bez identity“. Dílo vstoupilo do aukce s vyvolávací cenou osm milionů.

Sběratelé při aukci získali také například malbu Noc z roku 1947 z vrcholného období malíře Karla Černého za 7,4 milionu. Značný cenový nárůst zaznamenala třeba Adriena Šimotová se svým Červnovým dnem z roku 1965. Její tempera na dřevěné desce vstupovala do aukce s vyvolávací cenou 800 tisíc korun a prodala se za 3,1 milionu.

Galerie Kodl věnovala tradičně první část nedělní aukce benefici. Na podporu uměleckých projektů festivalu Pražské jaro se dražilo prvních šest položek, které přímo pro tuto příležitost vytvořilo šest současných umělců – Michal Cimala, Jan Hísek, Pavla Malinová, Karolina Netolická, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla.

Festivalu připadne 515 tisíc korun, polovina z částky za celou kolekci. Ve prospěch sociálně–rehabilitačního Centra Paraple se pak dražil soubor děl od Oty Janečka, Jaroslava Róny, Adély Olivy, Martina Herolda, Miroslavy Zychové, Emmy Srncové, Karla Gotta a Jana Mikulky. Na konto Centra Paraple zamíří 942 500 korun.

Aukce nabídla 217 děl s celkovou vyvolávací částkou přes 118 milionů korun. Prodalo se 95 procent dohromady za 247,5 milionu. Přímo v sále bylo při aukci 400 lidí, asi stejný počet dražitelů na telefonních linkách a další kupující on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 7 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 21 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.