Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.

Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína. Je to typicky čapkovský obyčejný typ, jehož prostřednictvím však autor ze všednosti dobývá to, co přesahuje pouhou dokumentaci sociálního údělu, přiblížili galeristé. Formální řeč obrazu je příznačná pro Čapkův kubismus přelomu desátých a dvacátých let 20. století.

Nedělní aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. „Bylo nám ctí, že jsme s ním mohli dlouhodobě spolupracovat, často se také osobně setkávat, diskutovat o umění,“ sdělil majitel galerie Martin Kodl. Právě jeden z Pištěkových obrazů patřil k dílům, která se v neděli vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla.

Autoportrét u okna I vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody. Malba zobrazuje hlavu obalenou zmačkaným papírem, připomínající odloženou antickou bustu, a působí podle galerie jako „umlčený objekt bez identity“. Dílo vstoupilo do aukce s vyvolávací cenou osm milionů.

Sběratelé při aukci získali také například malbu Noc z roku 1947 z vrcholného období malíře Karla Černého za 7,4 milionu. Značný cenový nárůst zaznamenala třeba Adriena Šimotová se svým Červnovým dnem z roku 1965. Její tempera na dřevěné desce vstupovala do aukce s vyvolávací cenou 800 tisíc korun a prodala se za 3,1 milionu.

Galerie Kodl věnovala tradičně první část nedělní aukce benefici. Na podporu uměleckých projektů festivalu Pražské jaro se dražilo prvních šest položek, které přímo pro tuto příležitost vytvořilo šest současných umělců – Michal Cimala, Jan Hísek, Pavla Malinová, Karolina Netolická, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla.

Festivalu připadne 515 tisíc korun, polovina z částky za celou kolekci. Ve prospěch sociálně–rehabilitačního Centra Paraple se pak dražil soubor děl od Oty Janečka, Jaroslava Róny, Adély Olivy, Martina Herolda, Miroslavy Zychové, Emmy Srncové, Karla Gotta a Jana Mikulky. Na konto Centra Paraple zamíří 942 500 korun.

Aukce nabídla 217 děl s celkovou vyvolávací částkou přes 118 milionů korun. Prodalo se 95 procent dohromady za 247,5 milionu. Přímo v sále bylo při aukci 400 lidí, asi stejný počet dražitelů na telefonních linkách a další kupující on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 19 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 21 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.