Josef Mašín

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Krátce po hraném filmu Bratři vstupují bratři Mašíni na plátna kin v dalším snímku. K činům dodnes rozporuplně vnímané odbojové skupiny se vrací i dokument Útěk do Berlína. Sleduje třicetidenní dramatické události z podzimu 1953 i dopady na ty, kteří v Československu ovládaném komunistickou stranou zůstali. Za dokumentem režisérsky stojí Jan Novák, autor oceňovaného mašínovského románu Zatím dobrý, a Martin Froyda.

První státní vyznamenání v sobotu udělil a propůjčil prezident Petr Pavel. Mezi laureáty je i Zdena Mašínová. V souvislosti s oslavami 28. října se debatovalo, zda má prezident ocenit také její bratry Ctirada a Josefa, kteří se za komunistického režimu se zbraní v ruce probojovali z Československa, při čemž zemřelo šest lidí. Zdena Mašínová o jejich činech nikdy neměla pochybnosti. Proti režimu, který v 50. letech panoval, bylo nutné něco dělat, řekla v Interview ČT24.

Do kin vstupuje film Bratři, který se vrací k dodnes rozporuplnému příběhu z doby studené války. Hraný snímek vypráví o odbojové skupině bratří Mašínů a pokusu jejích členů utéct na Západ, aby se mohli připojit k tamnímu boji proti komunistům. K divákům se Bratři dostávají přesně sedmdesát let od dramatického útěku do tehdejšího Západního Berlína. V rolích Josefa a Ctirada Mašínových se představují Oskar Hes a Jan Nedbal. Příběh podle scénáře Marka Epsteina natočil Tomáš Mašín, který je s rodinou odbojářů vzdáleně spřízněn.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Snímky letošního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odrážejí dynamické změny současného světa. Od 24. do 29. října jich promítne více než tři sta padesát. Osobně aktuální témata probere s maďarským filmařem Bélou Tarrem, on-line pak s režisérkou Agnieszkou Hollandovou a protikomunistickým odbojářem Josefem Mašínem.

Do boje o Oscara půjde za Českou republiku film Bratři. Rozhodla o tom Česká filmová a televizní akademie. S dalšími zahraničními snímky se pokusí dostat do finální nominace. Drama vypráví příběh bratrů Mašínových, kteří se v padesátých letech postavili se zbraní v ruce komunistickému režimu v Československu. Premiéru v tuzemských kinech bude mít snímek 26. října, širší nominace Oscar zveřejní 21. prosince.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

K divákům se dostávají první záběry z filmu Bratři o jednom z největších příběhů studené války – odbojové skupině bratří Josefa a Ctirada Mašínových a jejich útěku na Západ. Film koprodukovaný Českou televizí natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín. Do hlavních rolí obsadil Oskara Hese a Jana Nedbala.

V noci na pondělí uplynulo dvaaosmdesát let od chvíle, kdy byl z Londýna vyslán první parašutista do Protektorátu Čechy a Morava. Místem výsadku mělo být Kolínsko, nakonec ale Otmar Riedl, jediný člen výsadku Benjamin, seskočil na rakousko-italských hranicích. Tedy o skoro pět set kilometrů dál.

Na konci listopadu skončilo čtyřměsíční natáčení filmu Bratři inspirované odbojovou skupinou bratří Mašínů. Hlavní role Josefa a Ctirada ztvárnili Oskar Hes a Jan Nedbal. Podle režiséra Tomáše Mašína, který je s předobrazy hlavních hrdinů vzdáleně spřízněn, má jít o upřímný pohled na dramatické události, které jsou dodnes vnímány kontroverzně. Premiéru bude mít snímek Bratři v říjnu 2023, přesně sedmdesát let od útěku části odbojové skupiny bratří Mašínů na Západ.

Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 28. října naposledy ve Vladislavském sále Pražského hradu udělil nejvyšší státní vyznamenání. Řád bílého lva hlava státu dle očekávání propůjčila ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Nejvyšším státním vyznamenáním ocenil i příslušníky odbojové organizace Tři králové. Zeman udělil i tři Řády Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání. Předal i 21 medailí Za hrdinství. Slavnostního udílení se neúčastní dva z nejvyšších ústavních činitelů, kteří od Zemana neobdrželi pozvánky.

Na místě rodného statku legionáře a člena protinacistického odboje Josefa Mašína v Lošanech na Kolínsku vznikl Památník tří odbojů. Spolek Mašínův statek - památník tří odbojů ho budoval zhruba tři roky z veřejné sbírky. Otevírá se u příležitosti sto dvacátého šestého výročí Mašínova narození. Památník připomíná také protikomunistický odboj, do kterého byli zapojení synové Ctirad a Josef.

Odbojová skupina bratří Mašínů patří k příběhům moderní historie, které stále vzbuzují emoce. Byli její členové, když vedli ozbrojený odboj proti komunistické totalitě, hrdinové, nebo vrazi? Režisér Tomáš Mašín, který je s Mašínovými vzdáleně spřízněn, je vnímá podle svých slov pozitivně. Dramatické události se rozhodl přenést na filmové plátno, scénář napsal Marek Epstein. Natáčení Bratrů začalo v srpnu. Jako Josef byl obsazen Oskar Hes, Ctirada ztvárňuje Jan Nedbal.

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje získali Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata – členové skupiny, která se v 50. letech postavila nastupujícímu režimu se zbraněmi v ruce. Oznámil to ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Osvědčení mají pouze zesnulí členové skupiny bratří Mašínů, nikoli tedy žijící Josef Mašín.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Paul Thümmel byl v tuzemské válečné historii možná nejznámějším dvojitým agentem. České zpravodajské službě předával informace o nacistických plánech a nechal si za to štědře platit. Podle některých historiků se ovšem jeho význam zveličuje, ačkoliv české straně dodával i informace o zrádcích v jejich vlastních řadách. Od Thümmelova narození uplynulo 15. ledna přesně 120 let.

V Dobříši u tamní hájovny v pátek odhalili pamětní desku legendárnímu odbojáři a členu skupiny Tři králové Josefu Balabánovi. Od jara 1939 byl Balabán součástí užšího vedení odbojové organizace Obrana národa, podílel se na získávání zpravodajských informací a diverzních akcích proti nacistickému Německu. V roce 1941 ho zatklo gestapo, popraven byl v říjnu stejného roku.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Gestapo jim říkalo Tři králové. Hrdinové protinacistického odboje Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek patřili k nočním můrám nacistické tajné policie a jejich činy při obraně Československa podrobně popsali historici. Jak ale vypadal jejich život, i když se zrovna nestřílelo, popisuje v novém románu M+B+M Dalibor Vácha.

V rodném domě Josefa Mašína vzniká památník tří odbojů. Nachází se v Lošanech na Kolínsku. Dělníci na domě zbourali střechu, zbyly pouze obvodové stěny. Část domu zůstane otevřená. Uvnitř byl ve středu při příležitosti 124. výročí narození odbojáře proti nacismu Josefa Mašína slavnostně zasazen morušovník. Místo by se mělo veřejnosti zpřístupnit v příštím roce.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi členy odbojové skupiny Tři králové Václava Morávka, Josefa Balabána a Josefa Mašína i další čtyři válečné veterány. K poslaneckým adeptům na medaili Za hrdinství patří záchranáři Jiří Stuška, Martin Mikloš a Jiří Vašica, kteří loni v říjnu pomáhali zraněným při hromadné nehodě, byť byli v tu dobu mimo službu.

Za dobu komunismu emigrovalo z Československa podle historiků asi 200 tisíc lidí. Mezi zřejmě nejznámější uprchlíky patřila skupina bratří Mašínů. Z pětičlenné výpravy se nakonec na Západ podařilo dostat třem z nich. Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli a odsoudili společně se strýcem bratří Mašínů Ctiborem Novákem k trestu smrti, který kat vykonal přesně před 65 lety. O smrti svého příbuzného a přátel se poslední žijící člen skupiny – Josef Mašín – dozvěděl až po několika měsících.

Památník tří odbojů ve statku rodiny Mašínových v Lošanech na Kolínsku už má svou vizuální podobu. Vznikne podle vítězného návrhu dvou studentek architektury pražské ČVUT. Projekt má stát 10 až 12 milionů korun. Spolek Mašínův statek chce koncem srpna vyhlásit veřejnou sbírku.