Krátce po hraném filmu Bratři vstupují bratři Mašíni na plátna kin v dalším snímku. K činům dodnes rozporuplně vnímané odbojové skupiny se vrací i dokument Útěk do Berlína. Sleduje třicetidenní dramatické události z podzimu 1953 i dopady na ty, kteří v Československu ovládaném komunistickou stranou zůstali. Za dokumentem režisérsky stojí Jan Novák, autor oceňovaného mašínovského románu Zatím dobrý, a Martin Froyda.
Dokument mapuje útěk bratří Mašínů do Berlína. Podívejte se a pak si udělejte názor, říkají tvůrci
Josef a Ctirad Mašínovi měli vzor ve svém otci, který byl za protektorátu popraven za odbojovou činnost. Skupina, v jejímž čele Mašínové stáli, vedla na počátku padesátých let ozbrojený boj proti komunistické moci v Československu.
Spisovatel a scenárista Jan Novák se k tématu skupiny bratří Mašínů opakovaně vrací. Původně jejich příběh rozepsal do filmového scénáře, který měl v devadesátých letech na plátno převést někdejší představitel československé nové vlny Ivan Passer s kameramanem Miroslavem Ondříčkem.
Když k natočení nedošlo, napsal Novák knihu. Román Zatím dobrý se stal knihou roku 2005 v cenách Magnesia Litera. Z prózy pak vznikl ještě komiks, tentokrát ve spolupráci s výtvarníkem Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99.
Největší příběh studené války
Nyní přišel na řadu dokument. „Jako to má Shakespeare: jsou příběhy nahoře a dole. Nahoře, v politice, jsou velké příběhy a pak jsou příběhy normálních lidí, kteří vidí svět zespoda, odkud vypadá daleko více groteskně než svrchu – a v této dimenzi je to pro mě největší příběh studené války,“ říká Novák.
Mašínové nejsou jedinými osobnostmi, jejichž životy a činy rozebral v knize, zastánce i odpůrce si získala i jeho neautorizovaná monografie o spisovateli Milanu Kunderovi.
10 minut
Martin Froyda a Jan Novák o Útěku do Berlína
Výpovědi Paumera i Mašínové
Pro útěk na Západ se na podzim 1953 rozhodlo pět mladých mužů, s výjimkou třicátníka Václava Švédy bylo všem kolem dvaceti. Dramatická cesta přes východní Německo, kdy se skupinu pokoušely dopadnout tisíce policistů a vojáků, skončila dobře jen pro část z nich. Mašíni a Milan Paumer se do Západního Berlína dostali, Švéda a Zbyněk Janata ne. Oba byli následně popraveni.
V dokumentu se objeví vedle rozhovoru s Josefem Mašínem i výpověď Milana Paumera či pamětníků z východoněmeckých vesnic, kde se muži na útěku skrývali. Na tehdejší události vzpomíná také sestra odbojářů Zdena Mašínová.
„Pro mě je stejným bojovníkem jako její bratři. Měla to o to těžší, že bojovala celý život tady,“ připomíná Novák. Zdena zůstala v Československu a čelila neustálému tlaku Státní bezpečnosti. „Mě na paní Mašínové fascinuje, jak je vyrovnaná, není v ní žádná zášť. Stojí za tím, co její bratři udělali,“ dodává Martin Froyda.
Hrdinové, nebo vrazi?
Ve vnímání veřejnosti činy skupiny bratří Mašínů už tak jednoznačné nejsou. Zatímco někteří je mají za hrdiny, kteří se postavili totalitě, pro jiné zůstávají vrahy kvůli tomu, že při jejich akcích zemřeli lidé. V Československu dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti a pokladník.
Podle Jana Nováka vnímání bratrů Mašínů a jejich skupiny souvisí s pohledem konkrétního člověka na třetí odboj. „Jestli si myslí, že tady vládla diktatura, proti které bylo nutné bojovat. A Mašíni proti ní bojovali. Nebyli žádní teroristi, kteří by dali bombu někam před ústřední výbor KSČ. Když bojovali, tak všichni, s nimiž se utkali, proti nim vládli zbraní. A to je princip boje, že když někdo přísahá, jako v případě těch policistů, že položí život za režim, který tady vraždí lidi, oplotil celou zem, tak si za to nese zodpovědnost,“ míní.
Druhý z režisérů dokumentu Martin Froyda se domnívá, že celospolečenskou debatu zkresluje nedostatek informací, jak se příběh skutečně stal. „Lidé by se měli podívat třeba na náš film, pak si zjistit ještě z jiných zdrojů informace a pak si udělat vlastní názor. Tím bych začal,“ radí.
Vedle dokumentárního Útěku do Berlína, k jehož vzniku přispěla Česká televize, kina aktuálně promítají také hraný snímek Bratři. Drama v režii Tomáše Mašína se rovněž zaměřuje na pokus bratří Mašínů probojovat se na Západ. Hlavní hrdiny ztvárnili Oskar Hes a Jan Nedbal.
