Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.
Spisovatel Milan Kundera je opět ve hře jako možný sněmovní kandidát na státní vyznamenání. Při jednání sněmovny ho dodatečně navrhl na Řád bílého lva předseda opozičního ANO Andrej Babiš. S návrhem Babiš dříve neuspěl na jednání příslušného sněmovního podvýboru. Na předběžném seznamu adeptů tak Kunderovo jméno nefiguruje.
Babiš uvedl, že Kunderu pokládá za nejlepšího spisovatele. Poslanec ODS a historik Pavel Žáček pak ale vysvětloval, proč podvýbor Kunderovo jméno nepodpořil. Upozorňoval na spornou minulost spisovatele ohledně udání bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka, který potom strávil 14 let ve vězení. Babiš vinil Žáčka z toho, že vystoupil jako „hlavní kádrovák“. Jeho slova doprovodilo bouchání do lavic z koaličních řad. Kundera v minulosti popřel, že by kohokoli udal. Otázka, kdo za udáním Dvořáčka stál, není do současnosti jednoznačně objasněna.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že v Kunderově případu není spor mezi koalicí a opozicí, byť to tak může vypadat. Spisovatelovu nominaci na ocenění podpořila a vyzvala poslance, aby hlasovali.
Navrženi jsou i Brady, Havlová či Eben, Mašíni neprošli
Předběžný seznam sněmovních kandidátů čítal 159 jmen. Poslanci o nich hlasovali jednotlivě. Sněmovna na ocenění navrhla kromě Milana Kundery také bývalou českou velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi, pražského arcibiskupa Jan Graubnera či písničkáře Karla Kryla.
Mezi nominanty dolní komory je opět Jiří Brady, jenž údajně měl být, ale nakonec nebyl vyznamenán před osmi lety za Zemanova prezidentství, i někdejší ministr kultury Daniel Herman, který tehdy na věc upozornil. Státní vyznamenání chce sněmovna stejně jako horní parlamentní komora pro Josefa Valčíka a Adolfa Opálku, ale i pro další lidi spojené s událostmi kolem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, pro spoluzakladatele Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeňka Růžičku a pro Pavla Pecháčka, který působil v rozhlasových stanicích Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.
Na sněmovním seznamu kandidátů jsou dále například někdejší první dáma Dagmar Havlová, operní pěvkyně Dagmar Pecková, zpěváci Michal Prokop, Ladislav Kantor, Jiří Tichota a Pavel Lohonka, vedoucí souboru Hradišťan Jiří Pavlica, moderátor, hudebník a herec Marek Eben, herec Petr Nárožný, spisovatel Jaroslav Rudiš, básník a překladatel Jan Zábrana, architektky Eva Jiřičná a Věra Machoninová a fotograf Bohdan Holomíček. Poslanci navrhli také třeba fotbalového hráče a trenéra Františka Cipra, podnikatele Simonu Kijonkovou a Josefa Průšu, ekonoma Jana Švejnara a zpravodaje Martina Dorazína.
Konečné rozhodnutí je vždy na prezidentovi, který návrhům může, ale nemusí vyhovět. Z předběžného seznamu, jak jej sestavil příslušný podvýbor, sněmovna stáhla bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Pavel jí udělil už v polovině června nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.
Někteří možní adepti při hlasování poslanců neuspěli. Patřili k nim protikomunističtí odbojáři Josef a Ctirad Mašínovi, youtuber Karel Kovář známý pod pseudonymem Kovy a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Poslanci ANO Radku Vondráčkovi se nepovedlo prosadit bývalého prezidenta Miloše Zemana a poslankyni KDU-ČSL Nině Novákové posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. I když zvolili stejný postup jako Andrej Babiš v případě Milana Kudnery, tedy návrh z pléna.
Spor o zálohování PET lahví a plechovek
Dopolední interpelace vyplnila zejména debata ohledně plánovaného zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Ministr životního prostředí Hladík krok hájil mimo jiné poukazem na chystané evropské nařízení o podílu vytříděných plastových lahví a hliníkových plechovek, které Česko není schopné podle něj naplnit. Jeho předchůdce v čele ministerstva Richard Brabec a poslankyně Berenika Peštová (oba ANO) argumentovali dopady na města a obce či náklady zálohování.
„Vy tímto systémem řešíte malé množství úplně nejméně složité komodity, tedy petek a plechovek, na úkor měst a obcí a na úkor toho, že zatížíte celý systém,“ řekl Brabec. Peštová tvrdila, že zavedení zálohování bude stát kolem šesti miliard korun a roční provozní náklady budou představovat asi 1,3 miliardy. Podle poslanců ANO náklady zaplatí ve finále zákazník. „Pojďme se zaměřit na recyklaci, ne na zálohování,“ vyzývala Peštová. Hladík by podle ní také měl výrobcům nápojů vysvětlit to, že PET lahve nejsou jejich, když jsou v ceně nápoje.
Hladík upozorňoval na připravované evropské nařízení, podle kterého bude nutné od roku 2026 vytřídit nejméně 80 procent PET lahví a plechovek dohromady. V Česku se vybere asi čtvrtina plechovek, cíl tak podle ministra nenaplní a bude muset zálohování zavést, což podle něj není správná cesta. „Zákon jsme nenapsali pro nápojáře, ale proto, aby tady probíhala recyklace,“ zdůraznil Hladík.
Peštová oponovala, ze nový Evropský parlament se bude návrhem nařízení znovu zabývat. Česko si podle ní v minulosti na kovy vyjednalo výjimku, podle níž jich bude muset vytřídit aspoň 45 procent. Vinila Hladíka z toho, že tuto výjimku při dalších jednáních neuplatňoval. „Nejsme předem proti zálohování, ale jsme proti tomu, aby se dělalo systémem, kdy se do něj investičně dá několik miliard korun, které ve finále zaplatí zákazník,“ řekl Brabec, podle kterého žádné pokuty za nesplnění plánovaného evropského nařízení hrozit nebudou.
Systém, kdy lidé budou muset nosit nesešlapané prázdné PET lahve zpět do obchodů a dávat je tam do automatů, označil Brabec za zastaralý. Zmiňoval podle něj modernější zálohování, když jsou lahve označené digitálními kódy. Hladík k tomu řekl, že by byl problém se zabezpečením dat. „Nechci šmírovat lidi a nařizovat jim, že budou muset mít chytré telefony,“ zdůraznil. Nynější automaty budou po úpravě podle Hladíka schopné přijímat vedle skleněných i plastové lahve a plechovky.
Novelu zákona o obalech zavádějící zálohy na PET lahve a konzervy by měla dostát vláda v létě. Záloha by činila čtyři koruny. Sběr by zajišťovalo 11 tisíc míst, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice.
Jurečka hájil prověřování majetkových poměrů
Odpoledne ve sněmovně bylo vyhrazeno interpelacím na členy vlády.
Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hájil před poslanci plánovanou možnost státu ptát se na zůstatek na bankovních účtech žadatelů o budoucí jednotnou dávku státní sociální podpory. Do ní se mají sloučit příspěvek na bydlení, dětské přídavky, doplatky na bydlení a příspěvek na živobytí.
Jurečka se neobává toho, že by takové prověřování majetkových poměrů neuspělo v případě sporu před Ústavním soudem. Na možné prolomení bankovního tajemství se ministra ptal poslanec ANO Igor Hendrych. Uvedl, že záměr kritizovala v připomínce Česká národní banka. Nejvyšší soud podle poslance uvedl, že navrhovaný rozsah zkoumání majetku je zcela bezprecedentní, když se týká nejen žadatele, ale také členů domácnosti.
