Jiří Brady

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

Židovskou rodinu Bradyových připomíná název nově pojmenované ulice v Novém Městě na Moravě. Ze čtyř členů novoměstské rodiny holocaust přežil jen syn Jiří. Jeho rodiče a sestra Hana zemřeli v koncentračních táborech.

Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holocaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na sobotu v kanadském Torontu. Vedle exministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který je Bradyho synovcem, úmrtí komentovali zejména ti, kteří se za Bradyho postavili před třemi lety ve sporu s Hradem o státní vyznamenání. Brady tehdy ocenění nedostal, ačkoli ho o záměru prezidentská kancelář předem informovala. Herman to interpretoval jako reakci prezidenta Miloše Zemana na svou schůzku s tibetským vůdcem dalajlamou.

V noci na sobotu zemřel v Torontu pamětník holocaustu Jiří Brady. Bylo mu devadesát let. Za války prošel několika koncentračními tábory, v nichž zemřela celá jeho rodina včetně sestry Hany. Její příběh později Brady využil k tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění. V Česku vzbudila též v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. V Kanadě žil Brady od roku 1951. O jeho úmrtí informoval jeho synovec, bývalý ministr kultury Daniel Herman.

Podle prezidenta Miloše Zemana by měl lidovecký ministr kultury Daniel Herman odejít z vlády. V rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že ministr poškodil české zájmy. Herman přijal na ministerstvu dalajlamu, Česko má přitom uzavřené strategické partnerství s Čínou. Ministra k rezignaci už dříve vyzval šéf KSČM Vojtěch Filip.

Říjnový model pro sněmovní volby ukazuje, že hnutí ANO opět posílilo svou pozici lídra na české politické scéně. Dosahuje už 34 procent. Naopak druhá v pořadí ČSSD se poslední měsíce propadá nebo stagnuje. Aktuálně má 15 procent. Poprvé pak pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročila Svoboda a přímá demokracie. Průzkum, který zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi, probíhal v době po krajských volbách.

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt přiznal, že si s pamětníkem holocaustu Jiřím Bradym před udílením státních vyznamenání dvakrát telefonovali. Pokaždé prý ale Bradyho informoval jen o tom, že je na vyznamenání navržen.

Z Česka domů do Toronta odlétá Jiří Brady. Přicestoval poté, co mu volali z prezidentské kanceláře, že  28. října obdrží vyznamenání. Podle Bradyho mělo jít o Řád T. G. Masaryka. Nestalo se tak, avšak rodák z Nového Města na Moravě, který světově proslul svojí osvětovou prací poté, co přežil hrůzy holocaustu, a v Kanadě také pomáhal československým emigrantům, z rodné země s prázdnou neodjíždí.

Současné dění kolem postupu prezidentské kanceláře v záležitosti Jiřího Bradyho, které vyvrcholilo paralelním shromážděním 15 tisíc lidí na Staroměstském náměstí vůči slavnostnímu udílení vyznamenání na Pražském hradě, se dá považovat jen za epizodu v pokračujícím sporu, který stál už u samého zrodu České republiky. Soudí to filosof a sociolog Václav Bělohradský, který se nad politickým děním zamýšlel s dalším filosofem Janem Sokolem v Otázkách Václava Moravce. Jde podle něj o spor „vyvolených nezvolených“ se „zvolenými nevyvolenými“.

Vláda – včetně ministra Daniela Hermana – jasně věděla o podmínkách česko-čínské dohody, řekl ministr vnitra Milan Chovanec v Otázkách Václava Moravce. Kauza posledních dní by podle něj nemusela vzniknout, pokud by se Herman sešel s dalajlamou neoficiálně. Vláda se prý kvůli partnerství s Čínou už před dvěma roky dohodla, že styky s duchovním vůdcem Tibetu musí být na soukromé úrovni. Ministr Herman ale v reakci svůj osobní slib popřel. Závaznou dohodu zpochybnili i někteří současní či bývalí členové vlády.

Jiří Brady nedostal 28. října na Pražském hradě státní vyznamenání. Podle předsedy největší opoziční strany KSČM Vojtěcha Filipa je zřejmé, že ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) lhal, když tvrdil, že Brady vyznamenání dostat měl a Hrad ho na poslední chvíli vyškrtl. Filip proto vyzval Hermana k rezignaci. Znovu mu také vyčetl jeho jarní účast na sudetoněmeckém sjezdu. Ministr Filipovu výzvu odmítl, podle něj se jen KSČM snaží za každou cenu zviditelnit.

Tradiční pietní akt na pražském Vítkově za účasti prezidenta Miloše Zemana a předsedů parlamentu a vlády dopoledne zahájil oslavy 98. výročí vzniku Československa. Politici, ale i rektoři a studenti se sešli také na Hradčanském náměstí v Praze. Výročí si připomněli lidé také v Brně, Plzni či Ostravě. Oficiální oslavy státního svátku završil ceremoniál na Pražském hradě, kde prezident Zeman předal státní vyznamenání.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vydal ve středu poměrně ostré prohlášení, ve kterém kritizuje postup Hradu v kauze kolem nevyznamenání Jiřího Bradyho nebo společné prohlášení ústavních špiček vůči Číně. Jedním dechem ale dodává, že se zúčastní oslav 28. října na Hradě, protože jde o výraz úcty ke státnímu svátku. Své motivy vysvětloval v Interview ČT24 se Světlanou Witowskou.

Poté, co od pražské primátorky obdržel Klíč od obce pražské a od Židovské obce Praha převzal cenu Prix Irene, dostalo se Jiřímu Bradymu ocenění i od předsedy české vlády Bohuslava Sobotky. Ten muži, který přežil Terezín a Osvětim, udělil v Kramářově vile pamětní medaili Karla Kramáře, aby ocenil jeho celoživotní úsilí o obranu lidských práv a svobod. Na slavnostním shromáždění ocenila Bradyho i Poslanecká sněmovna.

Politický analytik Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, který má blízko k ČSSD, komentoval ve čtvrtečním Studiu 6 kauzu neocenění pamětníka holocaustu Jiřího Bradyho. Navrhl řešení: Omezit vliv prezidentských antipatií či sympatií tím, že o vyznamenáních bude rozhodovat skupina ústavních činitelů.

Prezident republiky čelí v posledních dnech ostré kritice. Souvisí s jeho vztahem k Číně, postojem vůči dalajlamovi i s údajně slíbeným vyznamenáním pro Jiřího Bradyho. V jeho stínu zůstávají ostatní, kteří by podle dosavadních informací měli ocenění od prezidenta republiky také obdržet. Tím obtížnější je jejich pozice. Herec a režisér Jan Kačer se už dlouho trápí otázkou, zda si pro vyznamenání na Hrad jít, nebo nejít.

V neobvykle napjaté atmosféře se ponese 98. výročí vzniku samostatného československého státu. Kvůli sporu kolem vyznamenání Jiřího Bradyho se večerní slavnosti na Pražském hradě nezúčastní řada pozvaných včetně několika ministrů. Již tradičně nepřijde ani většina rektorů vysokých škol na protest proti tomu, že prezident nepozval hlavu Masarykovy univerzity. Letošní 28. říjen tak zažije alternativní připomenutí státního svátku na Staroměstském i Hradčanském náměstí.

Už jen do čtvrtka má prezidentská kancelář čas na zaplacení pokuty 100 tisíc korun za to, že nerespektovala pravomocné rozhodnutí soudu v případu Peroutka. Jinak jí hrozí exekuce. Dokud ale nerozhodne Nejvyšší soud o dovolání, které Hrad podal, nechce nic platit a ani se omlouvat. V Interview ČT24 to řekl kancléř Vratislav Mynář.

Jiří Brady převzal od pražské primátorky Adriany Krnáčové Klíč od obce pražské. Primátorka tak reagovala na aféru kolem vyznamenání Bradyho prezidentem Zemanem. Ke kritice chování prezidenta a jeho kanceláře se mezitím připojují další politici a ústavní činitelé, včetně předsedů Ústavního a Nejvyššího soudu.

Seznam politiků, kteří chtějí bojkotovat hradní ceremoniál k oslavám 28. října, se rozrůstá. Nově se ho nezúčastní lidovečtí poslanci a senátoři a účast odmítli i zástupci opozičních stran TOP 09 a ODS. Na Hrad by naopak podle doporučení měli dorazit ministři a poslanci za hnutí ANO. ČSSD žádná doporučení nevydala, premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka se však oslav zúčastní a totéž očekává od většiny spolustraníků. Komunističtí poslanci pak dostali doporučení, aby se neúčastnili alternativních oslav. Jednu z nich pořádá předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík na Staroměstském náměstí.

„Stejně jako kluci a holky v Terezíně věříme, že naslouchání si, společenství, přátelství, dialog a mír jsou hodnoty, které nejsou naší společnosti vzdálené a které by neměly být ponižovány pod zájmy ekonomické.“ Tak vysvětlili studenti středních a vysokých škol, proč uspořádali na Strossmayerově náměstí v Praze setkání připomínající památku dětí vězněných za války v terezínském ghettu. Mezi stovkami účastníků byl i Jiří Brady, jehož sestra byla z Terezína transportována do Osvětimi, kde ji nacisté zavraždili. Její osud muž, jehož nevyznamenání prezidentem Milošem Zemanem pohoršilo část společnosti, učinil známým příběhem.

Pamětník holocaustu Jiří Brady převezme 28. října večer na Staroměstském náměstí akademické ocenění z rukou rektora Univerzity Palackého. K ocenění se symbolicky připojí i většina dalších českých univerzit. O den dříve ho uctí také sněmovna a rovněž premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že Bradymu udělí medaili Karla Kramáře.