Chlapci z Terezína psali o strachu i radosti. Před 80 lety tam začali vydávat časopis Vedem

Nahrávám video

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

Do současnosti se zachovalo z časopisu na osm set stránek. Kluci z terezínského ghetta na prahu puberty v něm psali fejetony, povídky nebo poezii. Hlavní postavou byl Petr Ginz, autory a čtenáři byli jeho vrstevníci.

„Člověk tím, že měl nějakou kulturní činnost, se odpoutal od všedního dne, když tam viděl všední hrůzu lidí, kteří umírali hladem a nemocemi,“ popsal v roce 2017 Toman Brod.

„Tím se náš život zcela změnil a pro nás to byl v pátek, kdy jsme články četli, svátek,“ zavzpomínal před třemi lety Jiří Brady.

Kluci, kteří Terezín přežili, časopis zachránili. Po osmdesáti letech příběh jeho i Ginze uchovává hlavně spisovatel a pedagog František Tichý. „On skutečně měl zvláštní charisma – já bych řekl, že byl od malička nasazený pro službu dobra. Tak až jako mirkodušínovský typ,“ popsal Ginze Tichý.

V rámci projektu Terezínská štafeta představuje se studenty, mezi kterými je i praneteř Ginze, terezínskou tvorbu dalším studentům. „I když v některých ohledech je dobrá a obrázky jsou krásné, v mnohém se to zas tak neliší od toho, jak vypadají dnešní studentské časopisy,“ řekla Anežka Ptáčková.

„Země z Měsíce“

Sny a plány, o kterých ve Vedemu psali, se většině z kluků nesplnily. Ze zhruba deseti a půl tisíce dětí v Terezíně přežil holocaust jen zlomek. Ale třeba kopie Ginzovy kresby měsíční krajiny se s obálkou časopisu dostala až do vesmíru. Na palubu raketoplánu Columbia ji vzal první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. „Byl to ve svém jádru docela umělec, vědec a také vizionář. Nakreslil tento krásný obrázek Země pohledem z Měsíce,“ poznamenal americký astronaut Andrew Feustel.

Ginz žil v domě na pražském Těšnově. V Terezíně strávil skoro dva roky, v září 1944 ho transport převezl do Osvětimi, kde v selekci po příjezdu skončil na špatné straně – v plynové komoře zemřel ještě týž den. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...