Petr Ginz

Dvanáctiletá Věra Kohnová nastoupila se svou rodinou v lednu 1942 do transportu na plzeňském nádraží – a stejně jako její příbuzní se už nikdy nevrátila. Zůstal po ní ale deník, který si poslední půlrok před odjezdem psala a který si schovala u rodinné známé. Vychází z něj příběh sepsaný spisovatelkou Janou Poncarovou a historikem Jiřím Sankotem. Zápisky židovské dívky vsazuje do tragického kontextu doby.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

Malíř, novinář i básník – to vše byl Petr Ginz. Chlapec mnoha talentů stihl za svůj 16letý život napsat desítky reportáží a povídek. Pokračoval v tom i po transportu do terezínského ghetta, kam nacisté začali deportovat Židy před 80 lety. Petr tam dokonce založil a vydával vlastní časopis. Po deportaci do vyhlazovacího tábora ho ale nacisté odeslali rovnou do plynové komory.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.

V noci na sobotu zemřel v Torontu pamětník holocaustu Jiří Brady. Bylo mu devadesát let. Za války prošel několika koncentračními tábory, v nichž zemřela celá jeho rodina včetně sestry Hany. Její příběh později Brady využil k tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění. V Česku vzbudila též v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. V Kanadě žil Brady od roku 1951. O jeho úmrtí informoval jeho synovec, bývalý ministr kultury Daniel Herman.