Současné dění kolem postupu prezidentské kanceláře v záležitosti Jiřího Bradyho, které vyvrcholilo paralelním shromážděním 15 tisíc lidí na Staroměstském náměstí vůči slavnostnímu udílení vyznamenání na Pražském hradě, se dá považovat jen za epizodu v pokračujícím sporu, který stál už u samého zrodu České republiky. Soudí to filosof a sociolog Václav Bělohradský, který se nad politickým děním zamýšlel s dalším filosofem Janem Sokolem v Otázkách Václava Moravce. Jde podle něj o spor „vyvolených nezvolených“ se „zvolenými nevyvolenými“.
Bělohradský: Spor kolem dění 28. října je epizodou v boji vyvolených se zvolenými
Bělohradský v OVM: Politický spor kolem Jiřího Bradyho má kořeny po roce 1990 (zdroj: ČT24)
„Je to epizoda v politických dějinách této země, kterou charakterizuje rozkol, mezi občanskou společností a politickým systémem,“ uvedl Václav Bělohradský. K rozkolům běžně dochází, obvykle se ale samy překonají a dojde opět ke zpevnění situace. „V české společnosti se to ale nepodařilo,“ dodal profesor.
Kořeny celého sporu tkví podle Bělohradského po roce 1989, kdy Václav Havel reprezentoval občanskou společnost, zatímco Václav Klaus politický systém a jeden na druhého hleděl s podezřením. Politický systém se snažil vystrnadit občanskou společnost z věcí, do kterých „jí nic není“, a občanská společnost na něj hleděla jako na vetřelce.
„Po roce 1990 se vyvolení, ale nezvolení stali morálním symbolem občanské společnosti, zatímco zvolení, ale nevyvolení, to znamená ODS, se stala představitelkou politického systému. Od té doby začíná dlouhá válka, která má zajímavé epizody,“ soudí Bělohradský, podle kterého dění při posledním výročí založení samostatného Československa představovalo jednu z epizod tohoto boje.
Součástí receptu na depolarizaci společnosti je zrušení přímé volby prezidenta
Jan Sokol vidí českou společnost více jako její součást. „Česká společnost je jakž takž soudržná, jen když jde do tuhého. Protože teď nejde do tuhého, můžeme si dovolit být furianti,“ shrnuje.
Jan Sokol
Vnější ohrožení vždy spojuje i polarizovanou společnost, připomněl Jan Sokol. Zároveň soudí z volebního chování v České republice, že lidé mají rovněž společný cíl, když si nepřejí, aby se vládnoucí strany hádaly. Cílem voličů není rozložení parlamentu, ale fungující vláda. „A třetí věc, nedá se nic dělat, zrušit přímou volbu prezidenta,“ zmiňuje Sokol jeden z kroků k pomyslné depolarizaci společnosti. Přímá volba podle jeho slov polarizaci výrazně posílila.
- Aféru kolem Jiřího Bradyho vyznamenání odstartovalo vyjádření ministra kultury Daniela Hermana, podle nějž mu prezident Miloš Zeman pohrozil, že jeho příbuzného Bradyho vyškrtne ze seznamu oceněných, jestliže se ministr sejde s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou při jeho nedávné návštěvě ČR. Herman Zemanovi nevyhověl, Bradyho jméno se na seznamu oceněných neobjevilo. Hrad souvislost popírá.