Oslavy státního svátku vyvrcholily předáním vyznamenání. Oceněn byl Duka i Verheugen

Udílením vysokých vyznamenání vyvrcholily na Pražském hradě oslavy Dne vzniku samostatného československého státu. Řád bílého lva obdrželi od prezidenta republiky Miloše Zemana pražský kardinál Dominik Duka,  čtyři českoslovenští vojáci z druhé světové války a německý politik Günter Verheugen. Kvůli sporu ohledně ocenění pro Jiřího Bradyho se ale předávání ve Vladislavském sále účastnila jen část představitelů státu. Sám Zeman se v průběhu večera o sporu nijak nezmínil.

  • 21:11

    Oslavy státního svátku budou pokračovat ve Španělském sále. Účastnit se jich budou vyznamenané osobnosti i pozvaní hosté.

    Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, náš on-line přenos končí.

  • 21:00

    Ceremoniál ve Vladislavském sále uzavřel odchod praporečníků Hradní stráže, kteří odnesli vojenské vlajky a prapory, státní vlajku České republiky i vlajku prezidenta České republiky.

  • 20:57

    Medailí za zásluhy byl vyznamenán také dlouholetý předseda Československého ústavu zahraničního Jaromír Šlápota, diplomatka Judita Štouračová a podnikatel Petr Chmela.

Řád bílého lva si z Vladislavského sálu na Pražském hradě odnesl Jaroslav Klemeš, který byl v únoru 1945 vysazen v okupovaném Československu v rámci Operace Platinum - Pewter. Klemeš je posledním žijícím výsadkářem, který byl do Československa poslán z Velké Británie. 

Stejné ocenění in memoriam obdržel i Karel Kuttelwascher, nejúspěšnější československý stíhací pilot druhé světové války, a Karel Janoušek, nejvyšší představitel československého letectva v zahraničí za druhé světové války. Řád bílého lva druhé třídy pak byl propůjčen Aloisi Dubcovi, jednomu z posledních českých pilotů, kteří létali v britské RAF.

Prezident republiky vyznamenal 30 osobností, z toho 9 in memoriam.

Nejvyšší státní vyznamenání také Zeman předal českému primasi Dominiku Dukovi, za jehož působení v čele pražského arcibiskupství se Pražský hrad dohodl s církví na majetkovém vyrovnání.

Im memoriam ocenění pro Valtra Komárka

Jediným cizincem mezi novými držiteli Řádu bílého lva je Günter Verheugen, jenž za Evropskou komisi vedl rozhovory o vstupu Česka a dalších nových členů do Evropské unie. 

Řádem Tomáše Garrigua Masaryka byl in memoriam oceněn Valtr Komárek, jedna z klíčových postav polistopadové politiky a ekonomiky. Stejné vyznamenání získal herec a režisér Jan Kačer, který se však slavnostního večera osobně nezúčastnil.

Ocenění si odnesla i Eva Filipi, která v rozbouřené Sýrii jako česká velvyslankyně zastupuje nejen ČR, ale i třeba USA. Medaili Za zásluhy stejně jako ona obdržel také šéf odborů Škoda Auto Jaroslav Povšík, zpěvák a herec Daniel Hůlka nebo režisér Juraj Jakubisko.

Z hospodářské oblasti byl oceněn ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, spoluzakladatel firmy Tescoma Petr Chmela, majitel logistické společnosti HOPI a miliardář František Piškanin nebo bývalý prezident Svazu průmyslu a dopravy Štěpán Popovič, který na začátku 90. let stál například u zrodu nejsilnější tuzemské finanční skupiny PPF. 

Sportovce letos mezi oceněnými jako jediná zastupovala gymnastka a sokolka Věra Růžičková. Za zásluhy byl oceněn in memoriam filosof, historik a sociolog Karel Kosík a politolog Petr Robejšek nebo in memoriam předseda Českého svazu včelařů a dlouholetý komunistický poslanec Josef Mandík.

  • Zeman letos o 28. říjnu uděloval počtvrté. Loni vyznamenal 35 osobností, Řád bílého lva propůjčil jen jeden. V minulosti toto ocenění předal třeba zachránci židovských dětí Nicholasi Wintonovi, slovenskému premiérovi Robertu Ficovi nebo polskému prezidentu Andrzeji Dudovi.

Prezident mluvil o kořenech české státnosti

Jako kořeny české společnosti a české státnosti Zeman jmenoval ve svém projevu legionářskou a sokolskou tradici, tradici boje proti nacismu i tradici křesťanských hodnot. Připomněl Pražské jaro z roku 1968 i revoluci proti komunistické totalitě v roce 1989. Oceněné podnikatele spojil s tradicí baťovského podnikání. Malý a slabý kořínek české státnosti podle prezidenta vznikl v roce 2004 vstupem Česka do Evropské unie.

Na závěr projevu Zeman zmínil heslo podnikatele Tomáše Bati Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Ocenění podle prezidenta svým životem prokázali, že to umějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...