Bratři utíkají na Západ přes česká kina. Chtěli jsme, aby nás to bolelo, říkají představitelé bratří Mašínů

Nahrávám video
Oskar Hes a Jan Nedbal o filmu Bratři
Zdroj: ČT24

Do kin vstupuje film Bratři, který se vrací k dodnes rozporuplnému příběhu z doby studené války. Hraný snímek vypráví o odbojové skupině bratří Mašínů a pokusu jejích členů utéct na Západ, aby se mohli připojit k tamnímu boji proti komunistům. K divákům se Bratři dostávají přesně sedmdesát let od dramatického útěku do tehdejšího Západního Berlína. V rolích Josefa a Ctirada Mašínových se představují Oskar Hes a Jan Nedbal. Příběh podle scénáře Marka Epsteina natočil Tomáš Mašín, který je s rodinou odbojářů vzdáleně spřízněn.

Přesvědčení, že s diktaturou lze bojovat jedině se zbraní v ruce, zdědili bratři Mašínové po svém otci. Josef Mašín starší, legionář a před válkou důstojník československé armády, byl v roce 1942 popraven za protinacistický odboj, do něhož se zapojil mimo jiné jako člen skupiny Tří králů.

Také Josef a Ctirad Mašínovi zakládají po únoru 1948, kdy moc v zemi převzali komunisté, odbojovou skupinu. Proti režimu stanuli ve válce a právě jejich násilné činy jsou základem kontroverze, kterou Mašíni dosud vzbuzují.

O život při jejich akcích přišli dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti a ozbrojený pokladník, jehož členové odbojové skupiny zabili při snaze získat peníze na financování své činnosti.

„Díky filmu Bratři se, myslím, vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli. Bratři bezpochyby dokáží zejména mladým divákům přiblížit pro ně zcela nepochopitelnou realitu totalitního státu, který by svým občanům nejraději nařizoval, co si mají myslet, koho mají nenávidět a co si mají dát k večeři,“ napsal spisovatel Jiří Padevět, který se věnuje protektorátním a poválečným tématům.

Nahrávám video
Trailer k filmu Bratři
Zdroj: ČT24

Hercům radil Josef Mašín

Na podzim roku 1953 se bratrům Mašínům, spolu s Milanem Paumerem, podařilo dostat do Západního Berlína. Jejich útěk byl dramatický, při skrývání na území tehdejšího východního Německa je pronásledovalo na dvacet tisíc členů ozbrojených složek.

Na stejná místa se měli možnost podívat i herečtí představitelé bratří Mašínů Jan Nedbal a Oskar Hes, navíc v doprovodu Josefa Mašína.

„Vzal nás na železniční stanici v Uckru, kde došlo k jedné velké přestřelce, a do Waldova, do lesíka, kde byli několik dní schovaní pod klestím, zatímco proti nim byli psi, těžké kulomety a vojáci. A oni se skrze ně prostříleli. Tahle akce následně stála život Vaška Švédu, kterého tam postřelili a už nemohl pokračovat,“ popisuje Nedbal.

„A když vám tohle všechno vypráví Josef Mašín a stojí od vás jeden metr, tak jeho oči jsou promítačka, vidíte tam malé obrázky toho, co se opravdu stalo, je to nezapomenutelné,“ dodal. Útěk před filmovými kamerami se natáčel v listopadu, podle Oskara Hese bylo filmování v nedostatečném oblečení, dokonce bez bot, náročné i psychicky.

Z filmu Bratři
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

Zároveň hercům pomohlo se do tehdejší situace lépe vpravit. „Do všech těch kousků jsme se pouštěli s nekonečnou energií, abychom se i my trošku ušpinili, abychom si i my trošku namlátili, aby to nebylo jen jako, aby nás to bolelo,“ říká Nedbal.

Na Západ se Mašíni snažili probít s představou, že se vrátí v amerických uniformách osvobodit svou vlast. Nic takového se nestalo, přestože se zdálo, že kvůli napětí na obou stranách železné opony je třetí světová válka mezi demokracií a komunismem na spadnutí.

Režisér: Bratři jsou film především o rodině

Dvěma členům skupiny se z Československa nepodařilo dostat. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a následně popraveni. Na popravišti po obvinění z velezrady skončil také život strýce Mašínů Ctibora Nováka. V roce 1953 ve vězení zemřela Zdena Mašínová, zatčená za odbojovou činnost svých synů.

Ve filmu ji hraje Tatiana Dyková. „Má v sobě velkou ušlechtilost. Přes všechny těžké rány se snažila svou rodinu držet při sobě. Její osud nebyl vůbec lehký a konec jejího života byl strašně nespravedlivý a krutý,“ říká o předobrazu své postavy.

Tatiana Dyková jako Zdena Mašínová starší
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

V Československu zůstala sestra bratří Mašínů, rovněž Zdena, přezdívaná Nenda (ve filmu ztvárněná Karolínou Leou Novákovou), žije v Olomouci.

„Všichni se ptají, jestli je to akční a dramatický film. Ano. Ale pro mě to je zejména film o rodině, o její soudržnosti a rozpadu díky vnějším, nepřátelským okolnostem,“ podotýká režisér Tomáš Mašín. „Fyzicky se rozdělili, to ano, ale duchovní spojení a rodinné pouto, které mezi sebou měli, drží dodnes,“ podotýká Oskar Hes.

Ctirad Mašín zemřel v roce 2011 v Americe, Josef Mašín návrat do Česka odmítá, dokud prý v Česku bude možná existence komunistické strany. Pozvánku na uvedení filmu Bratři dostal, na premiéře ale svou přítomností nepřekvapil. „Jeho příchod by byl zpolitizovaný, někdo by to možná bral jako nezasloužený kredit,“ míní Hes.

Další role ztvárnili Adam Ernest (Milan Paumer), Matyáš Řezníček (Václav Švéda), Václav Neužil (Ctibor Novák) či Marián Mitaš jako Josef Mašín starší. A na Západ se dostane i film Bratři – za Česko byl vyslán jako kandidát na Oscara, zda postoupí do nominací, bude známo v prosinci. 

Osud skupiny bratří Mašínů souběžně zmapoval dokument Útěk do Berlína, v těchto dnech má premiéru na festivalu Ji.hlava. Natočil ho Martin Froyda spolu s Janem Novákem, který příběh literárně zpracoval v románu Zatím dobrý. V českých kinech se Útěk do Berlína bude promítat od 16. listopadu. Oba snímky vznikly s podporou České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
před 9 hhodinami

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
před 10 hhodinami

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 14 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 16 hhodinami

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
19. 4. 2026

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
19. 4. 2026

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
19. 4. 2026

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026
Načítání...