Nejstarší ruská lidskoprávní organizace je v ohrožení. Prokuratura chce zničit Memorial

7 minut
Horizont ČT24: Memorialu hrozí zánik
Zdroj: ČT24

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Příznivci Putinovy vlády obsadili před měsícem sídlo organizace Memorial v Moskvě. Během promítání filmu Agnieszky Hollandové o ukrajinském hladomoru zablokovali sál a přítomné začali vyhánět.

Situace znovu skončila zadržením jednoho z výše postavených členů prominentní organizace na ochranu lidských práv.

Pro Kreml je Memorial trnem v oku už od jeho založení na konci 80. let. V roce 2016 ho Moskva podobně jako další jiné nevládní organizace nebo média zahrnula na seznam zahraničních agentů. Od té chvíle se ještě zvýšil tlak úřadů, které organizaci vytýkají kromě obsahu i například formální záležitosti kolem provozu kanceláří.

Ruské státní orgány teď chtějí věc dohnat až do konce - kompletně organizaci rozpustit. V roce 2018 měla přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku, pracují pro ni stovky osob. A kromě zrušení organizace Mezinárodní Memorial žádá prokuratura také o uzavření jejího sesterského uskupení Lidskoprávní centrum Memorial.

„11. listopadu jsme od nejvyššího soudu dostali zprávu, že generální prokuratura chce zlikvidovat Memorial. Jde o politické rozhodnutí s cílem zničit organizaci Memorial,“ psalo se na Twitterovém účtu Memorialu.

Memorial postup označil za nezákonný a chce se odvolat. Krok odsoudila i Rada Evropy. Podle organizace sdružující 47 evropských a šest pozorovatelských zemí by rozhodnutí jen prohloubilo krizi demokracie v Rusku.

„Vyzýváme proto úřad ruského generálního prokurátora, aby přehodnotil své rozhodnutí týkající se nejstarší a nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku,“ uvedla generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.

Putin prý o ničem neví

Moskva věc odmítla komentovat s tím, že prezident Vladimir Putin o situaci neví, bude ale informován v rámci přehledu událostí. Ještě před čtrnácti dny přitom Memorial prezentoval aktuální zprávu o počtu politických vězňů v zemi. V Rusku číslo stouplo na 420.

Podle Sergeje Davidise z organizace Memorial jsou političtí vězni perzekvováni za pokojné vyjádření svých práv a svobod nebo za příslušnost k určitým skupinám. Úřady se je snaží zavřít za jejich politické názory pomocí nepodložených informací.

K zakladatelům Memorialu patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu. Letos zemřel její další významný představitel, první ruský ombudsman pro lidská práva Sergej Kovalev. Ten už v roce 1995 prohlásil, že není možné žit ve státě, kde jeho špičky lžou.

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup uvedl, že Memorial má v Rusku slušné renomé, a to i u nepolitické části veřejnosti. Obává se, že zrušení organizace je logický důsledek tlaku na heroizaci Josifa Stalina, který je vnímán tak, že to byl on, za jehož vlády SSSR zvítězil v druhé světové válce.

„Kdyby byl zrušen, vznikla by obrovská mezera, co se třeba týče vzdělávacích programů. Oni pořádají různé soutěže dětí, kteří píší o svých předcích. Lidé, kteří se v tom angažovali, to nedělali pro peníze, takže předpokládám, že v činnosti budou pokračovat i dál,“ uvedl Soukup v pořadu Horizont ČT24. 

Terčem razií byl Memorial opakovaně. Zejména kvůli upozorňování na případy politické perzekuce. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za organizaci. Jeho členové jsou vězněni například v Čečensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 2 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 4 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...