Ruská skupina obránců lidských práv Memorial zveřejnila na internetu databázi téměř čtyřiceti tisíc pracovníků bývalé sovětské tajné služby NKVD. Seznam obsahuje údaje o těch, kteří v obávané represivní organizaci působili v letech 1935–39. Oznámil to spolupředseda Memorialu Jan Račinskij. Databáze se zaměřuje zejména na období takzvaného Velkého teroru, kdy vrcholily krvavé represe režimu Josifa Stalina proti domnělým i skutečným odpůrcům.
Databáze s názvem „Pracovníci orgánů státní bezpečnosti SSSR 1935–1939“ obsahuje personální údaje 39 950 lidí zapojených do komunistických bezpečnostních složek.
Autoři podle Račinského čerpali z archivních dokumentů NKVD, zejména ze zpráv o vyznamenávání, povyšování nebo propouštění zaměstnanců tajné služby. Doplnili také biografické informace z dalších zdrojů, především údaje o padlých či nezvěstných z druhé světové války a také o těch, kteří byli vystaveni represím.
Databáze podle Memorialu pomůže zájemcům o sovětskou historii. S její pomocí bude možné identifikovat mnoho pracovníků státní bezpečnosti z doby Velkého teroru, kteří byli dosud známí jen podle příjmení – z podpisů v soudních případech nebo ze zmínek v memoárech.
Pozůstalí po obětech stalinismu se podle Memorialu mohou dopátrat údajů o mučitelích a vrazích svých předků. Vznik databáze je podle organizace „podstatným krokem k hlubšímu studiu tragické historie Ruska ve 30. letech 20. století“. Sestavovatel Andrej Žukov na ní pracoval téměř patnáct let.
Lidový komisariát vnitra (NKVD) byl v sovětské éře centrálním represivním orgánem, organizace působila v letech 1934 až 1946. Příslušníci NKVD systematicky likvidovali jakékoli známky odporu, využívali rozsáhlé sítě donašečů a měli právo vykonávat rozsudky bez soudu. Do kompetence NKVD patřil i vězeňský systém Gulag, pohraniční vojsko, rozvědka a armádní kontrarozvědka. Po druhé světové válce se z NKVD stalo ministerstvo vnitra.
Kreml se ke zveřejnění dosud utajovaných dat postavil rezervovaně. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov období 30. let označil za „citlivé téma“ a řekl, že na krok Memorialu mohou existovat různé, ba protichůdné názory. O oficiálním stanovisku ruského vedení se ale šířit nehodlá.
Memorial je nejstarší organizací, která se v Rusku a dřívějším SSSR zabývala a dodnes zabývá ochranou občanských lidských práv. V jejím vedení působily nejslavnější osobnosti sovětského disentu v čele s Andrejem Sacharovem nebo Ljudmilou Alexejevovou.
V poslední době se Memorial stal terčem ústrků ze strany ruských úřadů. Organizace byla zařazena na seznam „zahraničních agentů“, což má veřejnost varovat, že je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale tento návrh loni zamítl.
