Hollandová požaduje omluvu od polského ministra, označil její film za nacistickou propagandu

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Hollandová podle agentury AP ve středu uvedla, že hodlá podat žalobu na ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za pomluvu, pokud se politik do sedmi dnů neomluví. Požadovala také, aby poskytl charitativní dar ve výši 50 tisíc polských zlotých (zhruba 270 tisíc korun) sdružení, které pomáhá přeživším holocaustu.

Hollandová ve filmu Hranice vypráví příběh zasazený do migrační krize, která začala v roce 2021, kdy se pokoušelo z Běloruska dostat mnoho migrantů na území Polska, Lotyšska a Litvy. Snímek se sympatií přistupuje k uprchlíkům z Blízkého východu a Afrky, kteří uvázli v pasti jako pěšáci geopolitického střetu.

Režisérka uvedla, že cílem jejího filmu bylo ukázat problém migrace z různých úhlů pohledu, včetně „úžasných Poláků, kteří navzdory nebezpečí pomáhají druhým“.

Hollandová: K takovému útoku nemůžu být lhostejná

Ziobro, který je rovněž předsedou krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko, se vůči filmu velmi ostře vymezil na sociální síti X (dříve Twitter). „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ napsal.

„K tak otevřenému a brutálnímu útoku člověka, který vykonává vysokou ústavní funkci ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora, nemůžu být lhostejná… V zemi, která zažila smrt, krutost a utrpení milionů lidí během druhé světové války, je přirovnání k pachatelům těchto činů nesmírně bolestné a žádá si řádnou odpověď,“ reagovala Hollandová.

Za urážlivé filmařka považuje Ziobrovo prohlášení i vzhledem k jejímu vlastnímu původu. Poznamenala, že je dcerou účastníků Varšavského povstání proti okupaci nacistickým Německem v roce 1944, a zároveň vnučkou obětí holocaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 11 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 15 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...