Hollandová požaduje omluvu od polského ministra, označil její film za nacistickou propagandu

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Hollandová podle agentury AP ve středu uvedla, že hodlá podat žalobu na ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za pomluvu, pokud se politik do sedmi dnů neomluví. Požadovala také, aby poskytl charitativní dar ve výši 50 tisíc polských zlotých (zhruba 270 tisíc korun) sdružení, které pomáhá přeživším holocaustu.

Hollandová ve filmu Hranice vypráví příběh zasazený do migrační krize, která začala v roce 2021, kdy se pokoušelo z Běloruska dostat mnoho migrantů na území Polska, Lotyšska a Litvy. Snímek se sympatií přistupuje k uprchlíkům z Blízkého východu a Afrky, kteří uvázli v pasti jako pěšáci geopolitického střetu.

Režisérka uvedla, že cílem jejího filmu bylo ukázat problém migrace z různých úhlů pohledu, včetně „úžasných Poláků, kteří navzdory nebezpečí pomáhají druhým“.

Hollandová: K takovému útoku nemůžu být lhostejná

Ziobro, který je rovněž předsedou krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko, se vůči filmu velmi ostře vymezil na sociální síti X (dříve Twitter). „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ napsal.

„K tak otevřenému a brutálnímu útoku člověka, který vykonává vysokou ústavní funkci ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora, nemůžu být lhostejná… V zemi, která zažila smrt, krutost a utrpení milionů lidí během druhé světové války, je přirovnání k pachatelům těchto činů nesmírně bolestné a žádá si řádnou odpověď,“ reagovala Hollandová.

Za urážlivé filmařka považuje Ziobrovo prohlášení i vzhledem k jejímu vlastnímu původu. Poznamenala, že je dcerou účastníků Varšavského povstání proti okupaci nacistickým Německem v roce 1944, a zároveň vnučkou obětí holocaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 12 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...