Hollandová požaduje omluvu od polského ministra, označil její film za nacistickou propagandu

Režisérka Agnieszka Hollandová požaduje omluvu od polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za to, že přirovnal její film Hranice k nacistické propagandě. Téma snímku, který měl tento týden premiéru na festivalu v Benátkách, se dotýká migrační krize na polsko-běloruském pomezí. V případě, že se ministr neomluví, zvažuje režisérka žalobu na ochranu osobnosti.

Hollandová podle agentury AP ve středu uvedla, že hodlá podat žalobu na ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra za pomluvu, pokud se politik do sedmi dnů neomluví. Požadovala také, aby poskytl charitativní dar ve výši 50 tisíc polských zlotých (zhruba 270 tisíc korun) sdružení, které pomáhá přeživším holocaustu.

Hollandová ve filmu Hranice vypráví příběh zasazený do migrační krize, která začala v roce 2021, kdy se pokoušelo z Běloruska dostat mnoho migrantů na území Polska, Lotyšska a Litvy. Snímek se sympatií přistupuje k uprchlíkům z Blízkého východu a Afrky, kteří uvázli v pasti jako pěšáci geopolitického střetu.

Režisérka uvedla, že cílem jejího filmu bylo ukázat problém migrace z různých úhlů pohledu, včetně „úžasných Poláků, kteří navzdory nebezpečí pomáhají druhým“.

Hollandová: K takovému útoku nemůžu být lhostejná

Ziobro, který je rovněž předsedou krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko, se vůči filmu velmi ostře vymezil na sociální síti X (dříve Twitter). „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ napsal.

„K tak otevřenému a brutálnímu útoku člověka, který vykonává vysokou ústavní funkci ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora, nemůžu být lhostejná… V zemi, která zažila smrt, krutost a utrpení milionů lidí během druhé světové války, je přirovnání k pachatelům těchto činů nesmírně bolestné a žádá si řádnou odpověď,“ reagovala Hollandová.

Za urážlivé filmařka považuje Ziobrovo prohlášení i vzhledem k jejímu vlastnímu původu. Poznamenala, že je dcerou účastníků Varšavského povstání proti okupaci nacistickým Německem v roce 1944, a zároveň vnučkou obětí holocaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
před 19 hhodinami

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026

Ceny Muriel ovládl Branko Jelinek díky svému „nejlepšímu příteli“

Slovenský výtvarník Branko Jelinek zvítězil s knihou Oskar Ed – Můj nejlepší přítel ve třech kategoriích komiksových cen Muriel. Ocenění získal za nejlepší kresbu, scénář i komiksovou knihu. Navíc si odnesl cenu České akademie komiksu, kterou získávají autor a vydavatel původního či překladového komiksu.
20. 2. 2026

Drobnou nehodou ukazuje Panahí íránskému režimu, že se uvěznit nenechal

Hlavní hrdina filmu Drobná nehoda chce potrestat svého někdejšího věznitele. Íránský filmař Džafar Panahí ve scénáři i režii zúročil vlastní zkušenosti z vězení, které tohoto „mistra podvratné íránské kinematografie“ nejspíš po návratu opět čeká. Možná s sebou poveze i cenu Oscar. Snímek, který s jistou dávkou ironie popisuje současné poměry v autoritářském Íránu, budou česká kina promítat od 26. února.
20. 2. 2026

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

Zástupci slovenské kultury varovali, že Česko se může vydat slovenskou cestou

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.
19. 2. 2026

Tvůrci filmu Sbormistr kvůli sporu změní jméno hlavní postavy

Tvůrci filmu Sbormistr se rozhodli změnit jméno hlavní postavy pro další uvádění snímku. Reagují tak na situaci, kdy se v příběhu inspirovaném kauzou odsouzeného Bohumila Kulínského poznala jedna z jeho obětí, a to i kvůli použití shodného křestního jména. K tomuto kroku se rozhodla společnost endorfilm jako hlavní výrobce filmu společně s koproducenty filmu a s režisérem a scenáristou filmu Ondřejem Provazníkem.
19. 2. 2026
Načítání...