Agnieszka Hollandová strana 3 z 3

Režisérka Agnieszka Hollandová začíná v Česku připravovat nový film. Snímek, na kterém se podílí i Česká televize, se jmenuje Šarlatán a vzniká na motivy osudu Jana Mikoláška. V roli léčitele, který zázračně uzdravoval pacienty, včetně politických špiček, se představí Ivan a Josef Trojanovi.

Soutěžní filmy na Berlinale jako by během festivalu ušly určitou cestu. Začalo to diváckými filmy, srozumitelnými příběhy, které nikoho neurazily, ale ani nenadchly. Po víkendu přišlo na řadu těžší umění, někdy nesrozumitelné, někdy náročné. Navíc soutěž provázely spory o Netflix ze strany německých kinařů, kteří se vzbouřili proti španělskému filmu Elisa a Marcela a požadovali jeho stažení ze soutěže s tím, že filmy od Netflixu nebudou po festivalu k vidění v normálních kinech.

Filmový festival Berlinale je v polovině. Za sebou má několik hvězd a několik filmů, které sice neurazí, ale většinou nejsou ani ničím výjimečné. A stále ho provází silné téma silných žen. I díky slibu „50/50 by 2020“, jímž se Berlinale zavazuje k podpoře filmařek při výběru do oficiálního programu. V roce 2020 by tak v něm měli být vyrovnaně zastoupeni tvůrci obou pohlaví. Jak velký závazek pro festival to je, se teprve ukáže. Svou tvorbu ale už ukázaly některé ženy v letošní hlavní soutěži.

Nemohli být spolu, ale ani bez sebe. Příběh prokletých básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina připomínal Úplné zatmění, jak stojí i v názvu hry, kterou na konci šedesátých let napsal dramatik a filmový scenárista Christopher Hampton. Nově ji teď uvedlo Divadlo Spoluhra v pražské La Fabrice. V hlavních rolích hrají Daniel Krejčík a Matěj Stropnický.

Po činu Jana Palacha dělal komunistický režim všechno pro to, aby se na jeho oběť zapomnělo. Nakonec to byla o dvacet let později připomínka právě Palachova burcujícího aktu, která vedla k demonstracím a předznamenala pád režimu, proti němuž se dvacetiletý student postavil. A opět se měnilo nejen politické uspořádání a česká společnost, ale i obraz mladíka, který se pro ni obětoval.

První polský seriál na síti Netflix provázejí kontroverze. Dystopickou vizi s názvem 1983 natočily čtyři režisérky včetně Agnieszky Hollandové. Alternativní historie obsahuje odkazy na současné Polsko a konzervativní vládní stranu Právo a spravedlnost, která v zemi provádí řadu kritizovaných reforem.

Jak a zda dovede jedinec obstát v nesvobodné společnosti – tomu se ve svých filmech věnuje polská režisérka Agnieszka Hollandová. Často si vybírá skutečné náměty z historie, opakovaně se vrací k židovským osudům v nacisty okupovaném Polsku, natočila ale třeba také film o Jánošíkovi nebo Janu Palachovi. V minulosti lze totiž podle filmařky najít mnohé paralely se současným vývojem společnosti. Máme se čeho bát, svěřila se se svými obavami v rozhovoru pro Českou televizi. Do Česka přijela někdejší studentka FAMU jako host konference Forum 2000.