Agnieszka Hollandová: Lidé i národy ztratili pud sebezáchovy

Nahrávám video

Jak a zda dovede jedinec obstát v nesvobodné společnosti – tomu se ve svých filmech věnuje polská režisérka Agnieszka Hollandová. Často si vybírá skutečné náměty z historie, opakovaně se vrací k židovským osudům v nacisty okupovaném Polsku, natočila ale třeba také film o Jánošíkovi nebo Janu Palachovi. V minulosti lze totiž podle filmařky najít mnohé paralely se současným vývojem společnosti. Máme se čeho bát, svěřila se se svými obavami v rozhovoru pro Českou televizi. Do Česka přijela někdejší studentka FAMU jako host konference Forum 2000.

Česko i Polsko letos slaví sto let moderní státnosti. V Česku je tento rok zároveň připomínkou mnoha takzvaných osmičkových výročí. Jakou etapu podle vás naše země nyní prožívají – dobrou, nebo spíš horší?

Myslím si, že spíš horší. To, co se podařilo v devětaosmdesátém, tedy určité obnovení demokracie a konec autoritářské a v podstatě totalitní skutečnosti, se teď střetává se všeobecnou krizí liberální demokracie a vlnou populismu, která se zvedá všude, od Spojených států přes Turecko po Polsko či Maďarsko.

Jak si to vysvětlujete? Říkala jste, že tato krize má mnoho kořenů. Jakých?

Důvodů je hodně. Jsme prostě v okamžiku, kdy modernita staví výzvy před společnosti, národy i před planetu. Jednou z těchto výzev je třetí vlna globalismu, která způsobuje, že lidé ztratili jistotu, že můžou o něčem rozhodovat. Ani státy nerozhodují samy o sobě, ale v podstatě světovou ekonomikou vládnou mezinárodní korporace.

Lidé si nejsou jistí, jestli druhý den budou mít zaměstnání, cítí se určitým způsobem poníženi tím, že na nich nic nezávisí. A tak ztrácí důvěru také k volbám a parlamentní demokracii.

To je jeden důvod. Ještě důležitější je možná internetová revoluce, která úplně mění způsob, jak se točí demokracie, a zároveň zasahuje do autorit, které dosud měly určitou odbornou zodpovědnost ověřovat informace. Kdežto internet je v podstatě šíleně snadně manipulovatelný a už vidíme, že takzvané fake news a alternativní reality mají mnohem větší dosah než skutečné informace. Ale nejde jen o informace, ale také o to, jak spolu lidé komunikují.

Dokončujete film o Garethu Jonesovi, novináři, který Západu prozradil pravdu o tom, co se opravdu dělo ve třicátých letech během uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. Je v tom jistá paralela s fake news? On tehdy bojoval se sovětskou propagandou, která říkala, že nic takového se neděje…

Se sovětskou propagandou, která byla podporovaná korespondentem New York Times Walterem Durantym. Takže ano, je to velice podobné. Z určitého pohledu se tyto mechanismy moc nemění a mnoha lidem teď hodně světového dění připomíná třicátá léta minulého století. Ovšem je to jiné. Třeba kvůli internetu má všechno úplně jiný dosah a manipulace je mnohem snadnější.

Mluví se o podobnosti se třicátými léty, ale i rokem 1914, kdy také určitý ustálený světový řád skončil. Došlo ke krizi důvěry a podobně. Vidíte paralelu i tady?

Začalo to v roce 1914. Víte, díváme se na první světovou válku, meziválečné období a druhou světovou válku jako na jeden tah dějin. Myslím, že to bylo způsobeno právě prvním šokem z globalizace, brutalitou kapitalismu a velkou průmyslovou revolucí. A pokud srovnáváme internetovou revoluci s velkou průmyslovou revolucí, tak se máme čeho bát.

Bojíte se tedy, že by mohlo přijít něco takového jako v roce 1914?

Ano, mám z toho strach. Myslím, že lidé a národy bohužel ztratili pud sebezáchovy. A populisté přicházejí s řešením, které je jednoduché. Říkají: „My si s tím poradíme, když vystavíme zdi a když budeme myslet jenom na sebe, jenom na náš národ, na náš stát.“ Ovšem to v dnešní době žádné řešení skutečně není.

Sama o sobě říkáte, že jste pesimistka, je přesto v současné době něco, co vás naplňuje optimismem?

Síla člověka. Síla odporu. Síla úmyslu. Mozku. Vůle. Srdce. Lásky. Takové věci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
před 51 mminutami

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
před 11 hhodinami

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
před 14 hhodinami

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
20. 7. 2026

Zemřela oscarová herečka Frickerová, proslavila se i rolí v Sám doma 2

V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela v 81 letech irská oscarová herečka Brenda Frickerová, napsala agentura AP. Čeští diváci ji znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku.
17. 7. 2026

Odysseus od Nolana vplouvá do českých kin

Odyssea, desetiletá cesta zachycená v celovečerním filmu, jde do kin. Očekávaná adaptace antického eposu v podání americko-britského režiséra Christophera Nolana si odbyla tuzemskou premiéru.
16. 7. 2026

Začal festival Masters of Rock. Tahákem prvního dne je kapela Helloween

Návštěvníkům ve čtvrtek otevřel brány festival Masters of Rock – jedna z největších hudebních akcí zaměřených na rockovou a metalovou hudbu v Evropě. Festival ve Vizovicích na Zlínsku potrvá čtyři dny a pořadatelé očekávají na dvacet tisíc fanoušků z celého světa. Hlavní hvězdou úvodního dne je německá kapela Helloween.
16. 7. 2026

Připravte se na rozmary počasí, vyzývají organizátoři návštěvníky Colours

V ostravských Dolních Vítkovicích začal mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. Brány areálu se návštěvníkům otevřely v poledne. Během čtyř dnů festival nabídne vystoupení 110 interpretů. Přípravy mírně zkomplikoval déšť a proměnlivé počasí má podle předpovědi pokračovat po celou dobu festivalu. Organizátoři proto vyzývají návštěvníky, aby se připravili na jeho rozmary.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.