Agnieszka Hollandová: Lidé i národy ztratili pud sebezáchovy

7 minut
Agnieszka Hollandová: Lidé a národy ztratili pud sebezáchovy
Zdroj: ČT24

Jak a zda dovede jedinec obstát v nesvobodné společnosti – tomu se ve svých filmech věnuje polská režisérka Agnieszka Hollandová. Často si vybírá skutečné náměty z historie, opakovaně se vrací k židovským osudům v nacisty okupovaném Polsku, natočila ale třeba také film o Jánošíkovi nebo Janu Palachovi. V minulosti lze totiž podle filmařky najít mnohé paralely se současným vývojem společnosti. Máme se čeho bát, svěřila se se svými obavami v rozhovoru pro Českou televizi. Do Česka přijela někdejší studentka FAMU jako host konference Forum 2000.

Česko i Polsko letos slaví sto let moderní státnosti. V Česku je tento rok zároveň připomínkou mnoha takzvaných osmičkových výročí. Jakou etapu podle vás naše země nyní prožívají – dobrou, nebo spíš horší?

Myslím si, že spíš horší. To, co se podařilo v devětaosmdesátém, tedy určité obnovení demokracie a konec autoritářské a v podstatě totalitní skutečnosti, se teď střetává se všeobecnou krizí liberální demokracie a vlnou populismu, která se zvedá všude, od Spojených států přes Turecko po Polsko či Maďarsko.

Jak si to vysvětlujete? Říkala jste, že tato krize má mnoho kořenů. Jakých?

Důvodů je hodně. Jsme prostě v okamžiku, kdy modernita staví výzvy před společnosti, národy i před planetu. Jednou z těchto výzev je třetí vlna globalismu, která způsobuje, že lidé ztratili jistotu, že můžou o něčem rozhodovat. Ani státy nerozhodují samy o sobě, ale v podstatě světovou ekonomikou vládnou mezinárodní korporace.

Lidé si nejsou jistí, jestli druhý den budou mít zaměstnání, cítí se určitým způsobem poníženi tím, že na nich nic nezávisí. A tak ztrácí důvěru také k volbám a parlamentní demokracii.

To je jeden důvod. Ještě důležitější je možná internetová revoluce, která úplně mění způsob, jak se točí demokracie, a zároveň zasahuje do autorit, které dosud měly určitou odbornou zodpovědnost ověřovat informace. Kdežto internet je v podstatě šíleně snadně manipulovatelný a už vidíme, že takzvané fake news a alternativní reality mají mnohem větší dosah než skutečné informace. Ale nejde jen o informace, ale také o to, jak spolu lidé komunikují.

Dokončujete film o Garethu Jonesovi, novináři, který Západu prozradil pravdu o tom, co se opravdu dělo ve třicátých letech během uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. Je v tom jistá paralela s fake news? On tehdy bojoval se sovětskou propagandou, která říkala, že nic takového se neděje…

Se sovětskou propagandou, která byla podporovaná korespondentem New York Times Walterem Durantym. Takže ano, je to velice podobné. Z určitého pohledu se tyto mechanismy moc nemění a mnoha lidem teď hodně světového dění připomíná třicátá léta minulého století. Ovšem je to jiné. Třeba kvůli internetu má všechno úplně jiný dosah a manipulace je mnohem snadnější.

Mluví se o podobnosti se třicátými léty, ale i rokem 1914, kdy také určitý ustálený světový řád skončil. Došlo ke krizi důvěry a podobně. Vidíte paralelu i tady?

Začalo to v roce 1914. Víte, díváme se na první světovou válku, meziválečné období a druhou světovou válku jako na jeden tah dějin. Myslím, že to bylo způsobeno právě prvním šokem z globalizace, brutalitou kapitalismu a velkou průmyslovou revolucí. A pokud srovnáváme internetovou revoluci s velkou průmyslovou revolucí, tak se máme čeho bát.

Bojíte se tedy, že by mohlo přijít něco takového jako v roce 1914?

Ano, mám z toho strach. Myslím, že lidé a národy bohužel ztratili pud sebezáchovy. A populisté přicházejí s řešením, které je jednoduché. Říkají: „My si s tím poradíme, když vystavíme zdi a když budeme myslet jenom na sebe, jenom na náš národ, na náš stát.“ Ovšem to v dnešní době žádné řešení skutečně není.

Sama o sobě říkáte, že jste pesimistka, je přesto v současné době něco, co vás naplňuje optimismem?

Síla člověka. Síla odporu. Síla úmyslu. Mozku. Vůle. Srdce. Lásky. Takové věci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 20 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025
Načítání...