První polský seriál na síti Netflix provázejí kontroverze. Dystopickou vizi s názvem 1983 natočily čtyři režisérky včetně Agnieszky Hollandové. Alternativní historie obsahuje odkazy na současné Polsko a konzervativní vládní stranu Právo a spravedlnost, která v zemi provádí řadu kritizovaných reforem.
Seriál 1983 představuje alternativní historii Polska. Neváhá se ale dotknout ani té skutečné
Události: Seriál 1983 rozehrává alternativní historii Polska (zdroj: ČT24)
Seriál 1983 se odvíjí od fiktivních útoků ve Varšavě
Zlomovým bodem, od kterého scénář rozvíjí temnou vizi alternativní historie, jsou fiktivní teroristické útoky v Polsku v roce 1983. Komunistická vláda se po nich spojila s církví, opozice padla a liberální směřování země se zastavilo.
Děj se o dvacet let později odehrává v totalitním státě v područí Sovětského svazu. Vládne zde jedna strana pomocí propagandy, tajné policie a cenzury.
Scenáristy „inspirovala“ realita
Pozornost v seriálu budí hlavně narážky na současnou polskou realitu. Například popíchnutí v podobě rozvětvených linek metra ve Varšavě, které jsou ve skutečnosti ve dvoumilionovém městě jen dvě, což je terčem kritiky. Závažnější jsou ale skryté politické odkazy.
Ministra obrany hraje v seriálu Wojciech Kalarus, který stejnou roli parodující – nyní už bývalého šéfa resortu současné vládní strany Právo a spravedlnost Antoni Macierewicze – ztvárnil v oblíbené satiře Ucho předsedy. „V jistém smyslu se lze na seriál dívat jako na kritiku toho, co se dnes v Polsku děje,“ míní filmový kritik Jakub Majmurek.
Hollandová: Lidé chtějí slyšet, co mají dělat
obrázek
Polský národ v seriálu 1983 výměnou za klid a pocit bezpečí obětoval svobodu. Reakce společnosti na útlak není pro režisérku Agnieszku Hollandovou nové téma. Věnovala se mu už v seriálu Hořící keř, který popisoval Československo roku 1969.
Podle Hollandové je dnes ve složitém světě, kde roste obliba populismu a konzervativních kontrarevolucí, toto téma víc než aktuální. „Možná, že lidé, kteří se cítí ztracení, chtějí, aby přišel někdo a řekl jim, co mají dělat,“ uvažuje režisérka.
Hollandová je otevřenou kritičkou současné polské vládní politiky. Angažuje se ve Výboru na obranu demokracie a vystupuje proti kontroverzní soudní reformě, kvůli které Evropská komise žaluje Varšavu u unijního soudu.