Brusel hrozí Varšavě zablokováním desítek miliard eur kvůli sporům o právní stát

Kvůli sporu o nezávislost polského soudnictví Evropská komise (EK) pohrozila, že nevyplatí Varšavě peníze z fondů soudržnosti za období let 2021 až 2027. Mluvčí polské vlády Piotr Müller poznamenal, že Varšava z Bruselu nedostala prozatím žádnou oficiální informaci. Brusel už dříve kvůli sporům o právní stát nechal zmrazit vyplácení prostředků z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

„Kvůli nedodržování (zásad nezávislosti soudnictví) Komise nemůže vyhovět žádostem o platby (z evropských fondů),“ prohlásil mluvčí EK Stefan De Keersmaecker. Pokud Varšava spor s Bruselem nevyřeší, nebude mít přístup k naprosté většině fondů soudržnosti za období 2021 až 2027, ze kterých by měla dostat zhruba 75 miliard eur (1,84 bilionu korun). Výjimku má jen malá část fondů, která financuje technické zabezpečení.

Mluvčí polské vlády podle agentury PAP uvedl, že Varšava nedostala od Evropské komise žádný dopis o zablokování fondů. Podle mluvčího je zpráva příkladem „typické manipulace“.

Podle polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra by nastíněný postup Bruselu byl „jasně nelegální“. Ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda řekl, že jednání s Komisí o evropských fondech v technické rovině pokračují. Podle něj polská opozice zvyšuje riziko, že Polsko, které patří od vstupu do EU k největším příjemcům peněz z unijních fondů, může o peníze z Bruselu přijít.

Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski prohlásil, že se Poláci o fondy soudržnosti nemusejí obávat. „Problémy s reformou soudnictví nemají na kohezní fondy vliv,“ ujišťuje.

Evropská komise kvůli sporům o změny v soudnictví také zmrazila vyplácení prostředků z fondu obnovy, ze kterého by Varšava měla získat 23 miliard eur (565 miliard korun).

Reformy soudnictví schválené za vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost podle Evropské komise podrývají nezávislost polské justiční moci. To ale Varšava odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...