Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU, důvodem je korupce v zemi

Nahrávám video

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Europoslanci se v usnesení schváleném ve čtvrtek shodli, že Maďarsko již není plnohodnotnou demokracií, a vyzvali komisi k rychlým krokům. Jedním z nich je zabavení peněz kvůli problematickému rozdělování unijních prostředků, které podle kritiků putují k lidem napojeným na Orbána.

„Nemůžeme dospět k závěru, že rozpočet EU je dostatečně ochráněn,“ prohlásil v neděli Hahn. Vedle korupce a veřejných zakázek jsou nedostatky také v nezávislé práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo v řešení možných střetů zájmů, doplnil. Maďarsko se podle něj sice v poslední době snaží navrhovat změny svých zákonů, které mají vyhovět námitkám komise, zatím však opatření nepřevedlo do praxe.

Návrh na zabavení fondů dostanou nyní členské země vedené českým předsednictvím. Podle Hahna budou mít nejvýše tři měsíce na rozhodnutí. Maďarsko se zároveň zavázalo do 19. listopadu komisi doložit, jak plní své závazky. Unijní exekutiva hodlá výsledky zhodnotit a stanovit další postup.

Jourová: Částka by měla přimět Maďarsko problémy řešit

Na nařízení podmiňujícím čerpání z rozpočtu mimo jiné nezávislostí justičních orgánů se Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska shodla předloni; po podnětu Budapešti a Varšavy loni Soudní dvůr EU potvrdil soulad takového postupu s unijním právem. Komise krátce po dubnových maďarských volbách formálně proces vedoucí k odebrání peněz zahájila odesláním dopisu upozorňujícího na nedostatky. V neděli podnikla druhý krok.

„Myslím si, že to může být dostatečný motiv k tomu, aby se děly věci,“ řekla v neděli novinářům místopředsedkyně EK Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá hodnocením právního státu v členských zemích. Částka 7,5 miliardy eur, která odpovídá téměř pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska, by podle ní mohla maďarskou vládu přimět, aby po letech sporů začala problémy řešit.

Budapešť donedávna většinu námitek EU odmítala a Orbán na kritice Bruselu stavěl svou domácí politickou kampaň. V posledních týdnech však maďarská vláda přišla s několika ústupky a slíbila například zřídit protikorupční orgán. Příští týden se navíc chystá předložit několik zákonů, které by měly požadavky Bruselu dále uspokojit. Podle Jourové čítá celkový seznam 17 opatření s konkrétními termíny, do kdy je maďarská vláda splní. Maďarsko se tím zejména snaží dosáhnout odblokování zhruba šesti miliard eur, které má vyhrazeny v mimořádném fondu EU na obnovu po covidové pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 5 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 11 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 18 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...