Johannes Hahn

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Stát si v tamních terminálech prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu. Zajištěná kapacita v LNG terminálech má až o třetinu snížit takřka stoprocentní českou závislost na ruském plynu. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.

Evropská komise začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva hodlá letos na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur, další desítky miliard chce získat skrze dluhopisy s kratší splatností.

Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.

Evropské lídry čeká složité jednání o záchranném balíku, kterým chce Brusel pomoci evropským ekonomikám. Diskutovat o něm budou už za dva týdny. Evropská komise mezitím hledá způsoby, jak plánovaný dluh splatit. Jednou z navrhovaných možností je zavedení nových celounijních daní.

Úředníci ministerstva pro místní rozvoj se začali seznamovat s českou verzí auditu Evropské komise, která se týká dotací ze strukturálních fondů pro skupinu Agrofert. Než ji převedl do svěřenských fondů, patřila premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Podle anglické verze, která do Česka dorazila už loni, je předseda vlády ve střetu zájmů. Česko by údajně mohlo přijít o 285 milionů korun. To však Babiš odmítá.

Stále nevíme, jak je to se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), jasno by v tom mohl udělat Soudní dvůr Evropské unie, na který se česká vláda obrátila. Myslí si to profesor evropského práva a proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek. Podle něj jedině prospěje, pokud otázku, na níž se liší odpověď Bruselu a českých úředníků, posoudí autorita evropského soudu. Jak by takový soud mohl dopadnout, se ptal moderátor Tomáš Drahoňovský.

České úřady, kterých se týká audit Evropské komise o dotacích, začnou příští týden jednat o dalším postupu. Český překlad do Prahy stále nepřišel, až dorazí, začne běžet dvouměsíční lhůta. Auditoři doporučují některým ministerstvům i pražskému magistrátu zlepšit kontroly tak, aby byl naplněn smysl zákona o střetu zájmů.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.