Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.
O zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií debatovali lídři zemí EU více než pět hodin v noci na pátek. Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Podle Evropské komise Tirana i Skopje požadavkům vyhověly, summit se však na slíbeném kroku neshodl.
Podle diplomatů byla proti zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko. Naopak visegrádské země se snažily vyvinout aktivitu a poslaly šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi společný dopis na podporu rozšíření. Paříž, která dlouhodobě podmiňuje zahájení rozhovorů reformou přístupových kritérií, však trvala na svém a politici nakonec shodu nenašli.
„Chci říct jasně, že to není vina Albánie a Severní Makedonie… ty jsou připraveny. Bohužel nejsou připraveny některé členské země,“ poznamenal na závěr summitu Tusk. Končící šéf Evropské rady obě země vyzval, aby svou snahu nevzdávaly. Summit se shodl pouze na tom, že se političtí vůdci k tématu vrátí před vrcholnou schůzkou EU a zemí západního Balkánu v květnu příštího roku.
Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker označil rozhodnutí summitu za zklamání a dodal, že tím snaha o rozšíření nekončí. „Pokud chceme být respektováni, musíme plnit sliby,“ řekl Juncker, který svou funkci stejně jako Tusk opustí před koncem roku.
EU nesplnila co slíbila, kritizoval Babiš
Český premiér Andrej Babiš vyjádřil z výsledku jednání o rozšíření EU zklamání. Rozhodnutí označil za „nepochopitelné“. Severní Makedonie a Albánie podle něj dostaly jasné přísliby, že s nimi EU v říjnu rozhovory zahájí a i Evropská komise podle něj na summitu jasně řekla, že obě země splnily dané podmínky.
Zahájení rozhovorů přitom podle Babiše mohlo být symbolickým gestem. „I kdyby začaly ty rozhovory, tak můžou trvat deset, patnáct let,“ zdůraznil.
Zvláštní zklamání vyjádřil Babiš nad tím, že prezidenti a premiéři zemí EU nezahájili na summitu přístupová jednání se Severní Makedonií. Žádný jiný stát totiž podle něj neudělal tolik pro to, aby se s ním jednat začalo, včetně změny vlastního jména.
Nespokojenost s odkladem rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů vyjádřila i řada dalších premiérů. „Měly by nárok na přístupová jednání. Ztroskotalo to na některých státech,“ řekla například rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.
Také její krajan Johannes Hahn, který v současné Evropské komisi zastává funkci komisaře pro sousedskou politiku a rozšíření, vyjádřil „mimořádné zklamání“. Podle něj hrozí „destabilizace západního Balkánu s plným dopadem na EU“.
Italský premiér Giuseppe Conte řekl, že na rozhodnutí Evropské rady o Severní Makedonii a Albánii „se bude vzpomínat jako na historický omyl“.
Summit potvrdil postih Turecka kvůli operaci v Sýrii
Naproti tomu debata o postizích vůči Turecku byla krátká a političtí vůdci stvrdili závěry přijaté již unijními ministry zahraničí začátkem týdne. Summit v přijatých závěrech podpořil „zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku“. Členské země zároveň opět odsoudily tureckou ofenzivu a vyzvaly Ankaru k jejímu ukončení.
Ankara zahájila operace v severovýchodní Sýrii minulý týden s odůvodněním, že chce vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Ve čtvrtek se s Washingtonem dohodla na pětidenním klidu zbraní.
Český premiér Babiš po jednání kritizoval, že EU postižený region „vyklidila“ a na dění v něm nemá vliv. „Evropa není u toho,“ řekl. Dění v Turecku a Sýrii se Česka podle něj přitom přímo týká. Zmínil například, že se v souvislosti s konfliktem hovoří o možné nové uprchlické vlně.
Za „absolutně nepřijatelnou“ označil pak Babiš vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové. „Otázka je, kdo za to může, proč k tomu došlo a jestli Evropa dělá maximum pro to, abychom tomu zabránili,“ dodal.
