Bitva o Manbidž začala. Postup turecké armády zkusí zastavit syrská vládní vojska

5 minut
Události: Syrská armáda obsazuje města na severu země, chce odrazit turecké jednotky
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.

„Chystáme se uplatnit své rozhodnutí týkající se Manbidže,“ oznámil turecký prezident. Cílem Ankary je podle něj umožnit návrat do Manbidže syrským Arabům, kterým město podle Turecka patří.

Turecká televize již dříve informovala, že se vojska připravují na zahájení boje o Manbidž a nachází se na okraji města. Podle syrských státních médií vstoupila do města už i syrská vládní vojska.

Odpoledne syrští spojenci Turků na Twitteru oznámili, že „bitva o Manbidž již začala“. Na bojích se podle tureckých médií podílejí mimo jiné turecké speciální jednotky. I televize CNN Türk informovala, že v oblasti je slyšet zvuk palby. 

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Syrská vládní vojska už zaujala pozice ve městě Tall Tamir, jež se nachází na severovýchodě země v blízkosti hranice s Tureckem na přístupové cestě k Ras al-Ajn, o které Turci a kurdské Syrské demokratické síly (SDF) bojují.

Lidé v Tall Tamiru podle agentury SANA syrskou armádu přivítali. Město leží zhruba třicet kilometrů od hranice s Tureckem na strategicky významné dálnici M4 spojující severovýchodní a severozápadní Sýrii. Turecká vojska v neděli oznámila, že dostala část dálnice pod kontrolu.

Vládní vojáci se už rozmisťují také v dalších místech včetně oblasti Manbidže ovládané SDF a hraničící jak s Tureckem, tak s oblastí Sýrie kolem Afrínu a Al-Bábu kontrolovanou od loňského jara, respektive léta roku 2016 tureckými vojáky. Asadův režim v neděli oznámil, že z Afrínu Turky vyžene.

Syrští vládní vojáci přijeli do obce Tall Tamir
Zdroj: Reuters

Vynucené spojenectví

Syrští Kurdové se o víkendu dohodli na spojenectví s režimem prezidenta Bašára Asada podporovaným Ruskem a Íránem. Reagovali tak na ofenzivu, kterou minulý týden zahájilo Turecko se svými spojenci převážně z řad syrských sunnitských Arabů.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že Kreml je v úzkém kontaktu s Ankarou a nechce uvažovat o potenciálním střetu armád obou zemí, které teď stojí proti sobě. Rusko dříve na jedné straně zdůraznilo nutnost zachovat územní celistvost Sýrie, na straně druhé uvedlo, že Turecko má právo chránit své hranice.

Turci tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u hranic od teroristů, za něž označují syrské kurdské milice YPG. Chtějí tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlají převézt z Turecka část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, které hostí. Boje již vyhnaly z domovů desetitisíce lidí. 

Americké stahování

Turecké invazi předcházelo oznámení prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických vojsk z oblastí kontrolovaných SDF. Ta byla na místě od dob společného boje proti takzvanému Islámskému státu.

Mnoho Kurdů vyjádřilo po ohlášení amerického odchodu lítost nad ztrátou dosavadního spojence. Trump za tento krok čelí kritice i doma. Opozice i mnozí republikáni mu vyčítají, že ponechal turecké armádě napospas bojovníky kurdských milicí, které pomohly v Sýrii porazit islamistické radikály.

Bílý dům na kritiku reagoval ostrými vyjádřeními vůči Turecku. Vyhrožuje, že pokud ofenzivu nezastaví, zavede proti němu sankce.

Tureckou akci kritizoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že může ohrozit jednotu v boji proti Islámskému státu. Ujistil však, že Ankara je stále důležitým členem aliance. 

Česko zastavilo vývoz zbrojního materiálu do Turecka

O situaci v pondělí jednali ministři zahraničí Evropské unie. Shodli se, že budou koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka, rozhodnutí o konkrétních krocích ale nechali na jednotlivých státech. 

Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga. K embargu už dříve přistoupily Německo a Francie. 

Český ministr vnitra Jan Hamáček odpoledne oznámil, že ČR pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Vývoz vojenského materiálu z Česka do Turecka stoupl loni na 5,4 milionu eur (139,4 milionu korun), meziroční růst byl dvojnásobný.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou EU je diplomatické řešení situace v Sýrii. Vyzval Turecko k zastavení vojenské akce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...